Wes Anderson zachraňuje obyvatele Psího ostrova

Jen pár režisérů má tak úchvatně osobitý rukopis jako Wes Anderson. Nepočítáme-li krátkometrážní záležitost Come Together, museli jsme si na novinku s názvem Psí ostrov počkat celé čtyři roky od posledního celovečerního snímku Grandhotel Budapešť. Anderson je zpět ve skvělé formě a milovníkům koček nejspíš radost neudělá.

Filmy Wese Andersona jsou tou nejbarvitější výpravou do fantazie chlapíka v manšestrovém saku, který zřejmě nikdy docela nevyrostl z malého kluka. Milujeme je, protože jsou dost uhozené, hlavní hrdinové jsou mistři bizarnosti a děj je vždy tak nějak podivně roztomile zašmodrchaný. V tom se Psí ostrov drží přísné „andersonoviny“, ale děj je tentokrát kupodivu velice jednoznačný, či předvídatelný, chcete-li.

Japonsko v blízké budoucnosti. Městu Megasaki vládne starosta Kobajaši, pokračovatel dávné dynastie, která zbožňuje kočky a nenávidí psy. Město začíná být zamořeno psími nemocemi a tak starosta nakáže všechny hafany deportovat na nedaleký ostrůvek, kam se vyváží odpad. To se týká i psa jeho dvanáctiletého chráněnce Atariho Spotse.

Atari se s tím nechce smířit a tak se rozhodne Spotse najít a zachránit. Když nouzově přistane na Psím ostrově (jak se začalo skladišti odpadků říkat), ujme se ho pětice zbídačených psů a společně se snaží Spotse najít. Během tohoto velkého dobrodružství začne Atarimu a jeho stejně starým fanouškům v Megasaki docházet, že se o psí nákazu dost možná někdo zasadil schválně a obyvatele Psího ostrova čeká likvidace. Velké dobrodružství začíná…

Psi versus lišky

Jistě vás napadne srovnání s Fantastickým panem Lišákem (2009), který je spolu s Psím ostrovem loutkovou výjimkou v jinak hraných Andersonových filmech. Osobně se mi Psí ostrov líbil o chlup víc. Možná to bylo tím, že děj se odehrává v Japonsku a Japonce Anderson vystihl opravdu dokonale i s jejich velkou jinakostí. Byť filmy dělí devět let, výtvarně se tým Wese Andersona nijak zásadně neposunul, což ale není výtka, protože už Lišák neměl nejmenší chybu.

I zde vás jistě dostanou detaily loutek od nemocemi prolezlých psíků až po sklenici čokoládového mléka v zapadlém japonském baru. Anderson je hračička s citem pro nejmenší zvláštnosti a to ho dělá tak výjimečným režisérem stejně jako třeba Tima Burtona. Psí ostrov nabízí 101 minut příjemné podívané a věřím, že bavit se budete náramně.

Ani tentokrát nechybějí Andersonovi oblíbenci jako Edward Norton, Jeff Goldblum nebo Tilda Swinton, kteří propůjčili hlasy loutkovým postavičkám. A stejně jako u hraných filmů Wese Andersona absolutně pozbývají hlasového výrazu, což je další známkou režisérových filmů, ke kterým si píše i scénáře. Psí ostrov vás tedy nijak zásadně nepřekvapí tím, že by se vymykal režisérově tvorbě, zároveň ale jiný je. A jestli chcete přijít na to jak, neváhejte a na tenhle skvost si zajděte. Bio Central v Hradci Králové hraje Psí ostrov např. 21., 23., 27., 29. a 30. května.