Film The Revenant: Dokud dýchám, doufám v pomstu

Jelikož letošní zima stojí opět za kulový, těšila jsem se, jak mi budou mrznout palce u nohou během sledování nového filmu Alejandra G. Iñárrita The Revenant (Zmrtvýchvstání). Jestli ale něco mrzlo, tak moje počáteční nadšení a přehnané očekávání.

Jsme v první polovině devatenáctého století, hluboko v lesích amerického západu, kde indiánům začíná postupně docházet, že bledé tváře jen tak neodtáhnou a výhodnější bude spolupracovat s nimi. Sledujeme osud výpravy lovců kožešin odkázané na zkušeného stopaře a zálesáka Hugha Glasse, kterého doprovází jeho indiánský synek Hawk. Poté, co Glasse v lese překvapí rozzuřená samice medvěda grizzly a zrasuje ho k nepoznání, začíná film naplňovat podstatu svého názvu.

Na smrt zraněný Glass je opuštěn svými muži, musí přihlížet něčemu, z čeho by každý člověk zešílel a ve finále je pohřben zaživa. Z hrobu ho nevyzvedne indiánské zaklínadlo, nýbrž obrovská chuť pomstít se muži, který ho dostal pod zem. Krutopřísná řežba může začít! Předpokládám, že z důvodů vyniknutí červené barvy na bílé a zvýšení „wow efektu“, se filmovým tvůrcům dost zamlouvalo, že se Glassův příběh odehrál v zimě.

Máme tu výborného režiséra, herecká esa, výpravu jako kráva a skvostnou kameru. Očividně nic z toho není zárukou, že příběh jako takový bude působit uvěřitelně, byť se má odehrávat podle skutečné události. Víme ale, jak to v Hollywoodu s příběhy na reálném základě chodí. Iñárritu to zkrátka přepísknul. I když je úvodních šedesát minut filmu výborných, první vážnou ránu mu zasazuje ona medvědí tlapa a dál už se to všechno veze. Glass je frajer, kterého zranění neslučitelná se životem nezastaví v tom, aby v třeskutém mraze ušel tři sta kilometrů, plaval pod ledovou vodou a rekonstruoval Horymírův skok na Šemíkovi. Ale jako jasný, tohle všechno se stalo.

Stopáž filmu může být na první pohled děsivá (156 minut), rozhodně se ale nebudete nudit. Momenty, kdy vám Iñárritu drásá nervy, jsou mírněny dechberoucími záběry do okolní krajiny, která je k lidským malostem, ale i hrdinství, naprosto lhostejná. Krev se vpije do sněhu, voda ji odnese a na jaře v místě mordu vykvetou fialky. Film místy připomínal Nový svět režiséra Terrence Malicka, což mi nevadí, naopak. Delší záběry na horskou říčku a jasně slyšitelný dech hlavního hrdiny jsou záležitosti, které si užívám.
Všechny ty kecy kolem toho, jestli za roli Hugha Glasse dostane konečně Leonardo DiCaprio Oscara, berte s rezervou. Měl ho dostat za Vlka z Wall Street, lepší už stejně nikdy nebude. Nutno ale říct, že i tady dává jak pán, i když maskérky udělaly velký kus práce. DiCapriovi zkušeně sekunduje Tom Hardy a čím dál lepší Domhnall Gleeson.

Sečteno a podtrženo, The Revenant není špatný film, jen není tak dobrý, jak jste možná očekávali. Kdyby tvůrci ubrali na Glassových nadlidských sportovních výkonech, asi by to filmu prospělo. Podobný uhozenosti byste možná čekali od Angeliny Jolie, ne od Iñárrita.