Ocitáme se v městě Svit – městě, kde uprostřed divokých Tater vzniká nová baťovská továrna na umělá vlákna. Je to takový malý, až utopistický svět sám pro sebe. V tomto světě žije svůj zdánlivě dokonalý život ředitel továrny, Alois a jeho žena Helena. Již za pár dní do jejich rodiny přibyde nový člen – jejich první společné dítě. Stačí ale jenom těchto pár dní a jeden podivný nález, aby se vše sesypalo jako domeček z karet.
Vše začalo vlastně náhodou. Scenárista Miro Šifra narazil v antikvariátu na učebnici soudního lékařství od Františka Hájka. Překvapilo ho, jak kniha otevřeně popisuje nejrůznější sexuální témata a jak podrobně se věnuje hermafroditismu. A námět na film byl na světě. Světovou premiéru měl film na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Zde byl součástí hlavní soutěže, což pro začínající tvůrce není vůbec obvyklé. Pro režiséra, Matěje Chlupáčka, to byl dokonce režisérský debut.
Anglický název filmu zní We Have Never Been Modern. O ději a poselství filmu vypovídá možná více, než český název. Byli jsme někdy moderní? A umíme již dnes posuzovat věci bez stereotypů? Nebo jsme na tom možná o něco hůře, než hrdinové filmu Úsvit v 30. letech minulého století?
Všechny tyto otázky film pokládá a schovává je do napínavé detektivky.
Zní to samo o sobě dobře, ale když tento obsah naplníte zajímavými postavami, vznikne něco opravdu speciálního. Stěžejní postavou je Helena. Zde by bylo škoda napsat, že ji ztvárňuje Eliška Křenková – ona tu postavu na plátně plnohodnotně žije. Nejen, že Helena téměř “nesleze z plátna”, ona je tou postavou, která vám zůstane v srdci, i když třeba nakonec zapomenete, o čem celý film byl. Je totiž obyčejná, sem tam chybuje, ale vše dělá podle svého nejlepšího vědomí a svědomí – tak, jak bychom měli žít každý. Přestože má od začátku zdánlivě “umetenou cestičku”, jde si za svým, i kdyby to mělo znamenat konec všech jistot, které doposud měla. V tomto je určitým protipólem její manžel Alois, kterého neméně geniálně zahrál Miloslav König. I v jeho chování nachází spoustu aspektů z vlastních životů, jen si to nechceme možná tolik přiznat.
Druhou klíčovou postavou je postava Saši. Ta je hlavním hybatelem děje – neprozradíme proč, abychom neřekli příliš mnoho z děje. Jeho představitel, sociální pracovník, tudíž neherec, Richard Langdon, do role vložil nepopiratelný kus sebe. Má s postavou totiž společného opravdu mnohé.
Byla by škoda opomenout ženu, bezchybně zahranou Martou Issovou. Ta je totiž nositelkou těch vlastností, se kterými se dnes a denně potkáváme. Nevyžádané rady, nenápadné urážky schované pod rouškou “dobře míněného názoru.” Kdo by to neznal? Doplňuje tak paletu postav, díky čemuž v nich jistě najdete něco nejen ze sebe, ale i z lidí ze svého okolí.
Dalším důležitým prvkem je vizuální stránka celého filmu. Naplno si ji možná vychutnáte až po dalším shlédnutí. Zde jde opravdu vidět i zahraniční tvorba. Celý film má nádech 30. let – a to především barvou. Některé scény jsou opravdu “pastvou pro oko.” Kamera jako by přesně věděla, co zabrat, aby tak už samo o sobě působivé prostředí Vysokých Tater zobrazila ještě působivěji. Dobové atmosféře napomáhá i netradiční zabarvení. Barvy obecně hrají svou roli – zatímco Helena nosí pouze modrou, zaměstnankyně továrny, často inklinující k levicovému smýšlení, jsou oblečeny převážně do červené. Kostýmy mohou působit až příliš moderně, přesto, slovy tvůrců, vše vycházelo z reálných záznamů z té doby.
FILM: ÚSVIT
Režie: Matěj Chlupáček
Scénář: Miro Šifra
Kamera: Martin Douba
Hudba: Simon Goff
Hrají: Eliška Křenková, Miloslav König, Milan Ondrík, Marián Mitaš, Luboš Veselý, Martha Issová, Ladislav Hampl, Ján Jackuliak, Anton Šulík ml., Richard Langdon, Martin Siničák
www.bontonfilm.cz
