Film Velká hra: Není důležité neupadnout, ale vždy se zvednout

Před Molly Bloomovou se otevírá hvězdná kariéra. Je jednou z nejlepších amerických freestylových lyžařek. Ví, že její největší soupeřky svou jízdu pokazily. Šance dostat se na olympiádu je skutečně velká. Odrazí se a vyjíždí na svah plný boulí se skokánky. Sešup je to skutečně ohromující a podobné tempo hned od začátku nabere i film Velká hra.

Jenže v životě Molly Bloomové nejde vše úplně snadno. Před jedním ze skoků jí lyže zadrhne o větvičku, vázání vypne a ona nekontrolovatelně letí. Dopad na sníh je drtivý a všem okolo se zatají dech.

Jen málo lidí v publiku ví, že tu Bloomová vlastně ani neměla být. V sedmi letech jí totiž zjistili skoliózu páteře a prodělala náročnou operaci. „Na závodní lyžování zapomeňte,“ řekli jí drsně lékaři. Jenže to by tu nesměl být neústupný a drsný „Osobní strážce“ Kevin Costner, který hraje Larryho Blooma, Mollyina otce a klinického psychologa. Od dob svádění Whitney Houstonové mu sice přibyly vrásky, ale charisma má pořád na rozdávání. Jen hrát jako by trochu pozapomněl, a tak v některých momentech ve Velké hře vypadá poněkud strojeně.

Ze zimy do tepla
Byl to právě on, kdo svou dceru donutil se znovu postavit na lyže, znovu závodit a znovu vyhrávat. Ostatně i její bratr vyrostl pod otcovým vedením ve světovou jedničku. Jenže teď Molly Bloomová leží na svahu a pomalu přichází k vědomí. Sanitka? To by jí otec neodpustil, postaví se na nohy a za mohutného potlesku jde do cíle. Sama ovšem tuší, že na lyže se hned tak znovu nepostaví. Šance jet na olympiádu je v prachu. Co teď? Jako správná teenagerka potřebuje být co nejdál od přísného otce a co nejdál od lyží, které jí braly všechen volný čas. Volba tedy logicky padá na horké Los Angeles. Mimochodem, studium práv také může ještě nějaký rok počkat.

Jenže co teď? Kde vzít peníze? Díky neúspěšnému realitnímu makléři Deanu Keithovi (Jeremy Strong) nakoukne pod pokličku nelegálních pokerových heren. Tady se točí hodně velké peníze, zápisné je minimálně 100 tisíc dolarů. Tohle opravdu není hospodský desetníkový mariáš. Asi nikoho nepřekvapí, že Bloomová při svých schopnostech a inteligenci nebude dělat jen poskoka podprůměrnému hlupákovi. Takže netrvá dlouho a hra je její. Pronikne do světa velkého byznysu, politiky i filmových hvězd – třeba tajemný hráč X v podání talentovaného Michaela Cera má údajně ztělesňovat Leonarda DiCapria. Někteří jiní hvězdní fanoušci pokeru se za stolem objeví dokonce osobně – Tobey Maguire, Ben Affleck, výraznější roli si střihne Chris O’Dowd, ale najdete i další.

Ovšem žádný strom neroste do nebe. A tak jednoho dne Molly Bloomové zaklepe na dveře zásahová jednotka FBI. Pro diváka to má hned několik pozitiv. Především se to odehraje již na začátku filmu, což zaručuje snímku velmi solidní dynamiku po celou dobu. Bloomová je v té době v posteli, policie chodí přece za úsvitu, což pro mužskou část publika znamená, že sexy herečku Jessicu Chastainovou uvidí jen tak v lehké noční košilce (později ukáže i něco víc, ale na začátek dobré). Protože Bloomová práva vystudovat nestihla, bude potřebovat právníka. A to je přesně čas pro Charlieho Jaffeyho, jinak také charismatického Idrise Elbu.

Když délka není přehnaná
Velká hra má stopáž 140 minut, což obvykle značí riziko zadrhávání děje, zbytečných odboček či nastavování zbytečnými záběry. Tady z ničeho takového nemusíte mít strach. Ne že by film nešel sestříhat pod dvě hodiny, ale v kině vám to vlastně ani nepřijde. Debutující režisér Aaron Sorkin točil podle vlastního scénáře a nutno uznat, že obě role zvládl velmi dobře. Film, ač nemá povětšinou nijak děsivé tempo – poker je prostě hra nervů -, udržuje si od prvních záběrů téměř po konečnou stmívačku solidní spád. I když režisér zvolil riskantní kombinaci děje v reálném čase s retrospektivním vyprávěním, děj nikde nedrhne, ani nezabíhá do zbytečných smyček, odboček a zauzlin. Naopak, právě v okamžicích, kdy to chce trochu akce navíc, scénář podá pomocnou ruku a minulost děj trochu nakopne.

Na nudu v tomhle filmu není prostor. Skoro si vzpomenete na slavnou Erin Brockovich. Sice tu není Julia Robertsová se svým širokým a neodolatelným úsměvem, ale zase je tu Idris Elba. Tenhle – snad se nikdo neurazí – černý běloch je naopak neodolatelný ve svém mírně zamračeném či zaujatém výrazu. Jeho posun od odmítání obhajoby „pokerové princezny“ po okamžik, kdy skutečně Molly Bloomovou pochopí, dává vyniknout všem jeho hereckým trumfům. Od dokonalého vyjadřování emocí až po úsporné, ale přesto přirozené a uvěřitelné herectví. Dvojice Elba a Chastainová spolu jde pozoruhodně dohromady a chemie mezi nimi dobře funguje. Aby zvratů ve filmu nebylo málo, je tu ještě Graham Greene jako soudce Foxman, který vás přinutí přemýšlet o americkém (a českém) soudním systému.

Až možná na konci zalitujete, že se mezi Bloomovou a Jaffeyem nestane nic víc. Mimochodem, když je řeč o emocích, právě ke konci filmu přichází asi nejhorší Costnerův moment. Drsného chlapíka zvládá ještě slušně, ale emocemi zmítaný otec v soudní lavici je skutečná křeč. Skoro si vzpomenete na Cimrmanovo doporučení, jak předvádět pláč zády k publiku. I když se film hvězdami skutečně hemží, především Elba, Chastainová, ale i Costner dokáží fungovat dohromady a celý film unést. Pro diváka je to opravdu velmi dobrý začátek filmového roku.