Recenze filmu Zabijáci z maloměsta: severský nekorektní návod na řešení manželské krize

Dánský snímek plný černého humoru pojednává o tom, jak snadné je objednat si nájemného vraha a jak těžké je se ho zbavit. Zabijáci z maloměsta jsou typickým severským filmem – přiměřeně politicky nekorektním, který však pod vším smíchem skrývá upřímný pohled na mezilidské vztahy.

Režisér a scénárista Ole Bornedal se tentokrát ponořil do neznámých vod – po několika natočených thrillerech, hororech a mysteriózních filmech se ujal režisérského křesla při tvorbě komedie, ke které sám napsal scénář. Thrillerových prvků se ovšem nevyvaroval ani v tomto případě.

Hlavní téma filmu se točí kolem partnerských vztahů. Takový námět je většinou velmi vděčný a z rozdílného pohledu mužů a žen na svět vzniká spousta vtipných situací. V případě tohoto snímku jde Bornedal ještě hlouběji a s pomocí až absurdních situací a dialogů podává divákům upřímnou výpověď o krizích v manželství.

Děj filmu diváka zavede do malého dánského městečka, kde dva kamarádi ve středním věku (Ulrich Thomsen a Nicolas Bro) žijí své nudné životy. Po velké hádce s manželkami se rozhodnou požádat o rozvod, ale příliš pozdě si uvědomí, že tak přijdou o polovinu svého rozsáhlého majetku. V alkoholovém záchvatu si tak jednoduše přes internet objednají ruského nájemného zabijáka, aby se zbavil jejich manželek. Po vystřízlivění jim dojde, že spustili časovanou bombu, kterou jen tak něco nezastaví. A taky že velmi podcenili své vlastní manželky připravující se na odvetu.

Všechny scény jsou velmi nadnesené a herci někdy až příliš tlačí na pilu, tím pádem se divák soustředí zejména na bláznivý děj a může mu uniknout, že za činy hlavních protagonistů se skrývá hlavně smutek a hluboká životní pravda. Co jsme vlastně schopni udělat jen pro to, abychom se nemuseli snažit porozumět druhému?

Snímek nebyl dánskými kritiky příliš dobře hodnocen. Obsahuje pro ně až příliš mnoho klišé – muži jsou sexuálně frustrovaní, ženy touží po porozumění a dětech, a tak všichni utápějí svůj hněv a smutek v lahvích alkoholu. Ruský zabiják nemůže žít bez své vodky a britská vražedkyně vypadá jako šílená slečna Marplová. Severská kinematografie si libuje v nekorektním černém humoru, ale ten musí být podán méně násilnou a trochu více inteligentní formou. V Zabijácích z maloměsta se hlubší nápad ztrácí v množství předvídatelných situací a v přílišném hereckém přehrávání.

Proč dát filmu šanci? I přes nepříliš závratný úspěch u dánských kritiků snímek putuje do německých, rakouských, polských i českých kin. Distributorům totiž neušlo, že středoevropský divák typicky severský černý humor miluje v jakémkoli množství. Když se k filmu přistoupí jako k bláznivému chaosu různých absurdních situací, divák se opravdu velmi dobře pobaví. Příjemný divácký zážitek je zaručen i díky pohodovému soundtracku.

V Praze můžete snímek zhlédnout v kinech Aero, Bio Oko, Světozor či Atlas, v Brně ve Scale. Film hrají i další menší kina po celé České republice.