Film Zelená kniha (2018): Jemné drama o přátelství ve stylu Nedotknutelných

Zelená kniha. Snímek, který původně v České republice ani neměl distributora. Po oslavujících kritikách je to najednou horký kandidát na Oscara. Ústřední herecké duo Mortensen – Ali podává ohromující výkony hodné nejvyššího ocenění. Režisér Peter Farrelly divákovi předkládá citlivé drama o přátelství dvou mužů proložené příjemným humorem a současným populárním tématem rasismu.

Tony „Lip“ Vallelonga (Viggo Mortensen) pracuje začátkem šedesátých let jako vyhazovač v jednom luxusním newyorském klubu. Ten je kvůli rekonstrukci na nějakou dobu zavřen a Tony musí sehnat dočasné zaměstnání, aby uživil rodinu. Přijme proto práci řidiče a ochranky pro černošského hudebního génia Dr. Dona Shirleyho (Mahersala Ali). Tony není nejvzdělanější člověk na světě, ovšem je všemi mastmi mazaný a neuvěřitelně upovídaný. Patří do početné italské rodiny a je milujícím otcem a manželem. Dr. Shirley je naproti tomu vysoce vzdělaný intelektuál, který žije sám a nemá přátele. Přes počáteční averzi si k sobě začnou oba muži hledat cestu a začne mezi nimi vznikat obrovské přátelské pouto.

Oscarové ambice

Zelená kniha se v Česku netěšila nijak velké mediální masáži. Tvůrčí tým měl za sebou totiž spíše průměrné snímky, vesměs bláznivé komedie (režisér Farrelly natočil například Blbý a blbější, což byl jeho vrchol). Proto se asi původně nepočítalo s českou distribucí. Z filmu se však stal obrovský hit, který chválí kritika i diváci, a nakonec se dočkal i několika oscarových nominací, včetně kategorie za nejlepší film.

Zelená kniha dokonale pracuje se vztahem hlavních hrdinů a divákovi pozvolna představuje, jak běloši pohlíželi na černochy začátkem šedesátých let minulého století. Těží také z výkonů hlavních představitelů. Viggo Mortensen, představitel Aragorna z Pána prstenů, do své role výrazně přibral na váze, protože Tony Lip byl silnější postavy zejména díky své lásce k jídlu. Dokonale si přivlastnil italský akcent a typickou italskou gestikulaci.

Mahersala Ali také v minulosti prokázal své herecké dovednosti, za což byl před dvěma lety oceněn Oscarem za vedlejší roli ve snímku Moonlight, a dokázal je využít i pro roli kultivovaného pianisty. Zajímavým faktem je, že skutečný Tony Lip byl o tři roky mladší než Dr. Shirley. V době zobrazovaných událostí bylo oběma lehce nad třicet let. Viggo Mortensen je však o necelých šestnáct let starší než jeho herecký protějšek a v době natáčení mu bylo 59 let.

Oblíbené téma: rasismus

Zelená kniha těží zejména z ožehavého tématu, které je hlavně v současné době aktuálnější než dřív. V době a v místech, kde se příběh odehrává, to pro Afroameričany nebylo jednoduché a Don Shirley to chtěl změnit. Vydává se proto z pohodlného hnízdečka v New Yorku na rasistický jih USA. Přestože se zdá, že tamní smetánka ho vždy přijímá jako sobě rovného, nakonec zjistíme, že tomu tak není.
Tony je na začátku zobrazen jako muž, který s lidmi jiné barvy pleti problém má, avšak díky času strávenému s Donem Shirleym zjišťuje, že veškeré předsudky, které měl, nebyly úplně pravdivé. Ze začátku byl jeho vztah k Shirleymu pouze pracovní, protože se jednalo o velice lukrativní finanční ohodnocení, ale postupně je jeho zájem o bezpečí hudebního génia i osobní.

Lze zde vypozorovat určitou podobnost s francouzským filmovým hitem Nedotknutelní (americký remake tohoto snímku je možné nyní vidět v kinech). Také v Zelené knize se střetávají dva zcela odlišní lidé, z odlišných vrstev, s odlišným vzděláním a chováním. Asociálního snoba polidšťuje obyčejný chlap s životními zkušenostmi, které ten druhý nemá šanci zažít. Na oplátku mu muž z vyšší vrstvy vyplňuje mezery ve vzdělání.

Scénář napsal syn hlavního hrdiny

Autenticitu filmu dodává také fakt, že spoluautorem scénáře je Tonyho syn Nick Vallelonga. Při psaní využil dopisy, které jeho otec psal matce během Shirleyho turné, vzpomínky obou mužů i svoje vlastní. Skutečný Don Shirley souhlasil s filmem pod podmínkou, že vznikne až po jeho smrti. Údajně z důvodu, že se ve snímku naráží na jeho sexuální orientaci. Další zajímavostí je, že spolu oba hrdinové strávili na cestách rok a půl, zatímco ve filmu jsou to dva měsíce. Vše ostatní je však podle Nicka Vallelongy přesně tak, jak se doopravdy odehrálo.