Po půl roce čekání je tady třetí a závěrečná řada Hry na oliheň — fenoménu, který dobyl nejen televizní obrazovky a otevřel tak dveře korejské tvorbě do celého světa. Tentokrát má za úkol uzavřít příběhy hráčů, možná i samotných her. Podařilo se tvůrcům naplnit vysoká očekávání, nebo série ztratila svůj drive?
Druhá série se s námi rozloučila v podobě neúspěšného povstání vedeného Songem Gi-hunem neboli hráčem 456. Gihun je zajat – jeho plán selhal. Jong-bae byl zastřelen Front Manem a Gi-hun si poprvé nese přímou vinu za smrt blízkého. Detektiv Jun-ho se snaží pomoci zvenčí, ale zrada kapitána Parka v podobě jeho propojení s organizací pohřbívá naději na záchranu. Závěr ukazuje zničeného Gi-huna a náznak nové verze smrtící panenky, která slibuje ještě temnější pokračování.
Krvavá emoční jízda
Cliffhanger na konci druhé řady nalákal diváky na další dávku smrtících dětských her — a třetí série nezklamala. Pokud předešlá série sázela na emoce, ta nová sázky zdvojnásobila. Krvavé lázně zůstávají, zabíjí se dál ve velkém, ale nově přichází silnější hra na city. Minulá řada budovala hlubší pouto mezi divákem a hráči, a právě to teď způsobuje, že jejich smrt zasáhne víc než kdy dřív. Jediné, co vám zbývá, je doufat, že vaše oblíbená postava přežije déle než dvě epizody. A to jsme ještě nezačali mluvit o nejnovějším účastníkovi těchto smrtích her — novorozeněti. Jeho zapojení do her místy balancuje na hranici divácké únosnosti. Tohle není nic pro slabé povahy ani pro čerstvé rodiče. Ale… tak nějak to nakonec bylo to, co z poslední série udělalo emoční jízdu, kterou jen tak nezapomenete. Celkově hrálo téma dětí důležitou roli – byla to motivace, která hnala nejednu z postav kupředu.
Třetí řada se víc než kdy dřív zaměřuje na postavy mimo samotné hry. Děj se rozvětvuje do několika linií, které dostávají víc prostoru i hloubky. Tvůrce Hwang Dong-hyuk správně odhadl, že zůstat u samotných her stačit nebude – bylo potřeba jít dál. Příběhy načaté ve druhé sérii se rozvíjejí a většina z nich dospěje k víceméně uspokojivému konci. Dozvíme se více o motivu prodeje orgánů zemřelých hráčů, s čímž bude souviset i osud severokorejské uprchlice, nyní zabijáka v růžovém s číslem 11. Jun-ho nevzdává své pátrání po ostrově až do samého konce. Stále doufá v nalezení bratra a v záchranu Gi-huna. Žádný velký happyend se však nekoná, ani se o něj autor nesnažil. Cílem bylo odhalit, co všechno nefunguje — v Jižní Koreji i ve světě obecně.
V zrcadle drsné reality
Stejně jako v předchozích řadách se i tentokrát řeší sociální a ekonomické tlaky, které formují životy postav. Pro západního diváka to může být méně nápadné, protože hlavní pozornost často poutá brutalita a kontrast mezi dětskými hrami a smrtí. Právě tím si seriál získal globální publikum. V Jižní Koreji se ale Hra na oliheň stala hitem z jiného důvodu. Násilí tamní publikum nepřekvapí — je běžnou součástí mnoha korejských dramat. To, co na diváky skutečně zapůsobilo, je způsob, jak otevřeně a bez příkras ukazuje systémové problémy, o kterých se běžně nemluví. Extrémní tlak na úspěch, nepsaná povinnost vystudovat prestižní univerzitu, sociální ostrakizace při neúspěchu — to všechno je realita, která vede k tomu, že Jižní Korea patří mezi země s nejvyšší mírou sebevražd na světě. Témata jako zadlužení, pracovní vyhoření nebo mezilidská odcizenost nejsou v Evropě vždy na prvním místě, a možná právě proto série po fenomenálním startu nezaznamenala v západních recenzích tak silnou odezvu u dalších řad.
Seriál opět staví diváka do nepříjemné role pozorovatele, který sleduje, kam až jsou lidé schopní zajít, když jde o přežití. Morální hranice se stírají, pravidla přestávají platit a empatie často naráží na chladný kalkul. Hra není jen fyzickým bojem, ale především psychologickým testem — a ne všichni ho zvládnou se ctí. V jednom okamžiku se Front Man ptá Gi-huna: „Hráči 456. Pořád věříš v dobro lidí?“ Příznačně se poslední epizoda jmenuje Lidé jsou… Po zhlédnutí si na tuto otázku můžete odpovědět sami. Za mě je odpověď jasně nejednoznačná – ano i ne.
A dál…
Co se týče pokračování – nebude. Hwang Dong-hyuk uvedl že třetí série je poslední a další v plánu nemá. Ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Každopádně je ze závěru třetí řady jasné, jakým směrem by se potenciální čtvrtá řada ubírala. Já osobně bych spíš uvítala prequel zaměřený na začátky samotných her nebo na minulost Front Mana — jak se k organizaci dostal a co ho k tomu vedlo. Zdá se ale, že tvůrci míří jiným směrem. Dong-hyuk uvedl, že by se mu líbil spin-off, který by se zaměřil na život Gi-Huna v době mezi první a druhou sérií. Každopádně Netflix zatím žádné pokračování tohoto korejské dramatu nepotvrdil a nám nezbývá než spekulovat.
SERIÁL: HRA NA OLIHEŇ
Drama / Korejský / Thriller
Jižní Korea, 2021–2025
Tvůrci: Hwang Dong-hyuk
Režie: Hwang Dong-hyuk
Scénář: Hwang Dong-hyuk
Hrají: Lee Jung-jae, Lee Byung-hun, Yim Si-wan, Kang Ha-neul, Wi Ha-jun, Park Gyu-young, Lee Jin-uk, Park Sung-hoon, Yang Dong-geun, Kang Ae-sim, Lee Seo-hwan, Chae Kook-hee, Lee David, Roh Jae-won, Jo Yu-ri, Jun Suk-ho, Gong Yoo, Park Hae-soo, Jung Ho-yeon, Heo Sung-tae, Kim Joo-ryoung, Tripathi Anupam, Lee You-mi, Choi Seung-hyun
–> Netflix
