Oh My My – kde jsou staří dobří OneRepublic?

Málokomu unikly hity jako Apologise, Stop And Stare nebo Counting Stars od americké kapely z Colorada OneRepublic. Rozhodně se to nestalo českým posluchačům, kteří jsou vděčnými fanoušky této skupiny. Při poslední jízdě světem s albem Native se skupina v Praze za odměnu zastavila dokonce dvakrát a dokázala nám, proč jejich sláva neustále roste. Při této cestě vznikl i jejich nejnovější počin Oh My My.

Úvodní píseň Let’s Hurt Tonight začíná pozvolna, jen s kytarou, ke které se postupně přidává orchestr a vše začíná. Ve vás se rozlívá ten blažený pocit z poslechu OneRepublic. Ten se ale, bohužel, v průběhu alba ztrácí.
Hned po pár dalších písních zjišťujete, že vám něco nesedí. Písně se zdají být neustále na „jedno brdo“ a nevyužité potenciály skladeb jsou až k pláči. Od originality kapela přechází k tuctovosti. Úplný obrat oproti předchozí tvorbě.
Naštěstí se tento dojem trochu napraví, druhá půlka vás totiž dostane. Songy jako Lift Me Up, NHBD anebo ústřední singl Wherever I Go zachraňují poměrně nudný začátek, jenž rozjasňuje perla alba A.I., při níž se cítíte jako z jiného světa

Abyste se zbavili zklamání z alba, musíte mu prostě dát druhou šanci. Protože pak už se váš názor nejspíš změní. Byla by škoda ho úplně zatratit. Ano, kapela na něm na první poslech ztrácí svoji osobitost a může vám i připadat, že se snaží znít jako Coldplay. Stačí si přece jenom poslechnout Born. Popravdě je to trochu i záměr, jak prozradil leader kapely Ryan Tedder, který je velkým obdivovatelem zmíněné kapely. OneRepublic chtějí zaujmout větší škálu posluchačů, i když tím zrazují ty staré.

Ale po několikátém poslechu zjistíte, že tam to kouzlo stále je, i když schované. Ať už mluvíme o Choke, která svými chorály chytne za srdce jako Prechaer z předchozího alba, nebo rockové Dream a Oh My My. Opomenout se nesmí ani Better, kde hlavně akustická verze na deluxe verzi stojí za to.
To, co dodává celé kapele a i albu sílu, je ale neuvěřitelný hlas frontmana Ryana Teddera. Ten se proslavil nejen svými skvostnými pěveckými dovednostmi na albech i živých koncertech, ale i tvorbou pro hvězdy jako jsou Adele, Beyoncé a mnoho dalších. A na Oh My My se překonal.
Pokud jste někdy navštívili jejich koncert, víte, že on prostě naživo zpívá stejně dobře jako na svých deskách. Popravdě už se sama nemůžu dočkat, až nám svůj um předvede opět v Praze, tentokrát s novým materiálem.

Pokud se rozhodnete pro koupi, může se vám stát, tak jako mně, že se po prvním poslechu budete cítit zklamaně. Ale opravdu jim dejte druhou šanci. Byla by to škoda. Každý se zde ve finále najde a říká si jako v songu Heaven: „This is heaven, yeah!“