Recenze Kati: Šibeniční humor v hospodě Hang Shake

Irského dramatika Martina McDonagha mohou čeští diváci znát díky hře Mrzák inishmaanský, případně Kráska z Leenane či Poručík z Inishmooru. Kati jsou jeho nejnovějším počinem, premiéru měli v roce 2015 v Londýně. V České republice je v současné době hrají tři divadla: pražský Činoherní klub, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích a v Klicperově divadle v Hradci Králové.

Příběh je založen na reálných postavách Harrym B. Allenovi a Albertu Pierrepointovi, posledních dvou britských vrchních katech před zrušením trestu smrti. K němu vedla Allenova kontroverzní poprava Jamese Hanrattyho, jež dlouho byla debatována coby justiční omyl. Nakonec se, v roce 2001 podle testů DNA, prokázala jeho vina. Pierrepointovi, nejslavnějšímu britskému katovi, dělal asistenta, záhy se však stali konkurenty. Jeho výsledků však nedosahoval, Pierrepoint má na kontě přes 400 poprav díky účasti na Norimberských procesech. Není bez zajímavosti, že oba provozovali hospodu a Allen zemřel pouhý měsíc po Pierrepointovi.

Než se rozevře opona, zhlédnou diváci filmovou nahrávku, na níž kat Harry, hlavní postava příběhu, přichází pro odsouzeného Jamese, aby jej popravil. Ten se vzpírá, tvrdí, že je nevinný a stěžuje si, že poslali Harryho a ne Pierrepointa. Samotný děj se pak odehrává později, v době, kdy bývalý vrchní kat je již na odpočinku a provozuje hospodu Hang Shake.

Do ní mezi štamgasty zavítá zvídavý novinář, jenž se chce dozvědět, co Harry říká na zrušení trestu smrti, ale také neznámý cizinec Mooney z Londýna, který sem rozhodně nezapadá a je mu to patřičně dáno najevo. Jediný, kdo mu věnuje pozornost, je Shirley, Harryho poněkud pomalejší dcera. Pak události naberou celkem rychlý spád. Objeví se Harryho bývalý pomocník Syd, který se spřáhl s Mooneym, aby se Harrymu pomstil za jeho zacházení s ním.

Namluví Harrymu, že poprava Jamese byla justiční omyl a pravým vrahem je Mooney. K tomu se ztratí Shirley a Harry se rozhodne zjednat si spravedlnost jediným způsobem, který zná. A do toho všeho přichází Pierrepoint, kterého rozzuřil Harryho rozhovor v novinách. Takže co tu máme? Syda věčně se vrtajícího v rozkroku, naštvaného Pierrepointa, Mooneyho bojujícího s oprátkou o trochu vzduchu a Shirley, o níž nikdo neví, kde je. Jak tohle dopadne?

I přes občasný humor jsou Kati drsnou podívanou, zvlášť ke konci. Z vývoje situace vás mrazí v zádech, což se spojí se znechucením ve chvíli, kdy pochopíte, v čem tkví Sydova pohlavní nemoc. Herecky předvádí soubor Klicperova divadla konstantně kvalitní výkon, nejinak je tomu i v Katech. Trochu zbytečně zdlouhavě působí monolog Jana Sklenáře v roli Pierrepointa, na druhou stranu Sklenář v monolozích vyniká a je to jeho jediný vstup, tak proč mu jej nedopřát. Zvlášť, když onu chvíli je třeba natáhnout a dát Mooneymu (Jiří Panzner) prostor pro to, aby se uškrtil. Slovo kurva se v inscenaci objevuje jako takový nešvar, používají jej všichni a často. Místy se hodí, místy působí spíš zbytečně.

Zvláštní pozornost si u této inscenace zaslouží scéna Nikoly Tempíra, která je zajímavá a vtipně pojatá. A hlavně do detailů vyladěná. Výloha podniku je nasvícena tak, aby název prosvítal na vnitřní stěnu, navíc se ve výloze díky projekcím mění výhled i počasí a při slejváku působí, že kapky opravdu stékají po skle. Zaujmou vtípky jako Katův šleh na menu podniku, označení východu BrExit či portrét Elvise mezi odsouzenci. A samozřejmě musím ocenit pivo bez pěny a dobovou láhev ginu Beefeater.