Recenze OST Fifty Shades Darker: Kvalitní soundtrack pro nekvalitní film

Není mnoho fenoménů, které by dokázaly vyvolat tak rozporuplné reakce. O jeden z největších rozruchů se postarala knižní série Padesát odstínů, která se samozřejmě dočkala i filmového zpracování. První díl bořil rekordy v návštěvnosti a i když dvojka takového úspěchu nedosáhla, stále se jedná o jeden z nejvíce navštěvovaných filmů. O kvalitě snímku se toho mnoho říct nedá, ale co každého rozhodně zaujme, je jednoznačně skvělá hudba.

Pokud jste se na film zašli podívat do kina, určitě vám během něj sem tam hlavou proběhla myšlenka, od koho je jaká písnička. Soundtrack, na kterém se podíleli jedni z nejpopulárnějších umělců dnešní doby, skvěle podkresloval scény a dotvářel tu správnou atmosféru. Pokud jste ale film neviděli, rozhodně se nic neděje, protože na tomto CD se najde hudba dobrá sama o sobě.
Co všechny poněkud překvapilo při zveřejnění prvních interpretů, kteří se podíleli na hudbě k filmu, byla spolupráce Taylor Swift a odpadlíka od One Direction Zayna Malika. Ti vytvořili ústřední píseň I Don’t Wanna Live Forever. To, co se mělo stát hlavním hitem celého alba, je ale bohužel jedna z nejhorších písní celé desky. Není moc nápaditá a ani pěvecky nejde o žádnou perlu.

Naštěstí pak ale přichází jedna z nejlepších písní, o kterou se postarala mladá americká zpěvačka Halsey, a která nese velice příhodný název Not Afraid Anymore. Velice dobrý, výbušný refrén s výstižným textem velmi dobře podkresluje příslušnou scénu. O zdaleka ne tak dobrou písničku, která ovšem stále stojí za zmínění, se postarala další mladá talentovaná zpěvačka vystupující pod jménem Tove Lo. Ta přispěla písní Lies In The Dark, jež se nese v podobném duchu.

I když na desce najdeme převážně temně nabité písně, objevuje se i zde výjimka. Hravá No Running From Me od Toulouse je příjemným zpestřením a odlehčením. O následující živější pecku se postarala další překvapivá spolupráce, tentokrát od Nicka Jonase, kterému sekundovala Nicky Minaj. Skladba Bom Bidi Bom vás zaujme od prvního brnknutí a velice zajímavý houpavý rytmus vás pohltí. Jak už můžeme být u tvorby Nicky Minaj zvyklí, i tato skladba v sobě nese lehký sexuální nádech, který se ale zrovna k tomuto filmu opravdu hodí.

Následuje řada pomalejších skladeb. Tady nemohla chybět skladba od dnes velmi populárního Johna Legenda. Jedná se o romantickou píseň s názvem One Woman Man. Za vrchol desky tuto písničku ale označit nemůžeme. O ten se totiž postarala zpěvačka, která se podílela i na hudbě k prvnímu filmu. Tou vyvolenou je jako vždy úžasná Sia, jejíž nádherný hlas vynikl ve skladbě Helium. Nádherná hudba s velice emotivním refrénem vás zajme a už nepustí. Pomalé tóny klavíru se postupně rozbíhají, až vznikne velkolepé finále, u kterého vaše romantické srdce jen zaplesá.

Druhá polovina alba naneštěstí za tou první trochu zaostává. Možná je to tím, že už byla vystřílena veškerá munice. Ale rozhodně nemohu říct, že by se jednalo o špatnou hudbu. Byla by škoda zatratit The Scientist od Corinne Bailey Rae, jež vás pomalu uklidní a možná i trochu rozesmutní svými truchlivými tóny. Ani Cruise od Kygo nelze zařadit mezi vyloženě špatné songy. Rozloučí se s vámi dvě skladby od Dannyho Elfmana, autora doprovodné hudby, které jsou příjemnou tečkou na závěr.

https://www.youtube.com/watch?v=sMlUB_n0UgQ

Pokud film od začátku odsuzujete a nechcete o něm ani slyšet, nedělejte to se soundtrackem. Protože na albu se najdou krásné kousky jak pro dobrou náladu, tak i pro správnou depku. Bohužel se nejedná o úplně vyvážené album a může se stát, že budete z druhé poloviny trošku zklamání. Můžete mi ale věřit, že celkově to za to opravdu stojí.