Národní divadlo uvedlo světovou premiéru titulu „Tři mušketýři a já“, jehož autorem i režisérem je Dmitrij Krymov, ruský divadelník a malíř se světovým renomé, v současnosti působící v New Yorku. Příběh malého školáka, v jehož životě se prolíná všední realita se světy z jeho oblíbených knih, je ve své podstatě velmi prostý a univerzálně srozumitelný divákům napříč různými věkovými kategoriemi i národnostmi. Zato z hlediska jevištního provedení snad nemůže být složitější. V inscenaci s desítkami účinkujících se mísí činohra s loutkovým divadlem, prvky fyzického i hudebního divadla nebo také cirkusu.
Inscenace pro konkrétní scény využívá předností té které divadelní formy. Souboje mušketýrů s protivníky jsou nejprve komickou slovní bitvou, jindy se herci soukají do velkých loutek koní kvůli jezdeckému duelu, další střet je pro změnu akrobatickou choreografií. Celek nicméně z estetického hlediska nepůsobí roztříštěně, naopak se prezentuje jako zcela soudržný, výrazově nadmíru bohatý jevištní tvar, který podněcuje fantazii a neustále má čím překvapit, což jistě ocení i nejnáročnější z diváků, děti.
Krymov a jeho svěřenci (tuzemští i zahraniční) pracují hned s dvojím typem divadelní magie. První, iluzivní, se opírá o technické vymoženosti jako jevištní stoly a tahy, které na jeviště efektně vysouvají či spouštějí části scénografie. Druhý typ naopak odhaluje, jak které „kouzlo“ vzniká. Loutky doprovázejí jejich vodiči, postava Babičky nám před očima vyrábí noční scenérii, o níž zároveň vypráví. Tato podívaná je dokonce ještě poutavější – vzbuzuje v diváku napětí (Povede se všechno, jak herci chtějí?) a přiměje ho ocenit umění jednotlivých účinkujících.
V inscenaci je uplatňován epický princip (tedy přiznání, že vyprávíme fikci). Jednak je tu Babička, která Chlapce provádí důležitými pasážemi Tří mušketýrů; a jednak učinkující opakovaně upozorňují na to, že hrají divadlo a mluví o něm mezi sebou. Komunikace neprobíhá jen mezi jevištěm a hledištěm, ale také se zákulisím. Zde je usazen téměř celý inscenační tým, připravený kdykoli zasáhnout do dění. Intimitu scén o dvou, třech hercích střídají davové pasáže; jednou je akce umístěna na forbínu, jindy se hrací prostor protáhne až ke dveřím na Ovocný trh.
Z herců je nejprve třeba vyzdvihnout výkon ještě velmi mladého Teodora Slámy v roli Chlapce (hraje v alternaci s Jakubem Bartákem). Má vynikající řečové dispozice, v interakci se staršími kolegy jedná přirozeně a – což je neméně důležité – zvládá veškerou tu fyzickou zátěž, které Krymovova akční, dvouhodinová inscenace přináší. Za zvláštní zmínku stojí i Veronika Lazorčáková, jejíž Babička je jak komickou sekýrnicí, která srovnává do latě celý ansámbl, tak silnou osobností, která se nakonec sama stává hrdinkou vyprávěného příběhu.
Výprava Petra Vozněsenského nabízí nespočet jevištních metafor, které často vznikají teprve ve chvíli, kdy účinkující se zařízením prostoru a s rekvizitami interagují. V diváku to vzbuzuje citlivost vůči prostoru a jeho skrytým možnostem. Podobně poetický element přinášejí některé z kostýmů Iriny Vorobevy (např. šaty postavy Milady, které mohou být zároveň obrovským květem).
Převážnou část hudebního a ruchového podkresu tvoří improvizace na violoncello Štěpána Drtiny. Pan režisér správně vycítil, že kdo má Drtinu, nepotřebuje orchestr.
Zbývá toho mnoho, co tato recenze již nemůže obsáhnout. Pokud se v ní neobjevil náznak výtky, není to tím, že by se v inscenaci nedalo najít žádné slabé místo, ale tím, že její pozitiva jaksi naprosto převažují.
DIVADLO: TŘI MUŠKETÝŘI A JÁ
Scénář a režie: Dmitrij Krymov
Překlad a dramaturgická spolupráce: Ilona Smejkalová
Dramaturgie: Róbert Štefančík
Výprava: Petr Vozněsenskij
Kostýmní spolupráce: Irina Vorobeva
Technologická spolupráce: Stanislav Hrdlička
Světelný design: Eugenijus Sabaliauskas
Pohybová spolupráce: Markéta Vajdová
Autorské hudební improvizace: Štěpán Drtina
Supervize loutkových scén: Jiří Kohout
Supervize šermu: Petr Trojánek, Libor Vrba
Supervize akrobacie: Michal Boltnar
Výroba loutek: Lukáš Kuchinka, Iva Zemanová
Autor fotografií: Patrik Borecký
Hrají: Veronika Lazorčáková, Markéta Děrgelová, Filip Kaňkovský, Jakub Barták, Teodor Sláma, Pavlína Štorková, Pavel Neškudla, Igor Orozovič, Zdeněk Piškula, Filip Březina, Michal Režný a další
Premiéra: 29. a 30. 5. 2025
–> Národní divadlo Praha (Stavovské divadlo)
