DEN ČTVRTÝ
17. ročník Colours of Ostrava je touto dobou již minulostí. Ale dočkal se zakončení, jak se patří. Návštěvníky od rána areálem provázelo kromě skvělé hudby i nádherné počasí. Program byl opět nabitý a areál praskal ve švech. Na několika pódiích se vystřídaly desítky umělců různých hudebních žánrů ze všech koutů světa. O zakončení večera se pak postaral norský producent a DJ Kygo.
Colours of Ostrava nejsou ale jen kapely. Během celého festivalu jste měli možnost zhlédnout filmy nebo divadelní představení, případně si v rámci Meltingpotu poslechnout přednášky zajímavých osobností z celého světa.
Přesto návštěvníky nejvíce na festival přilákala hudba. Sobotní program byl více vyvážený a střídaly se žánry pro různé věkové kategorie. O otevření větších podiích se postaral Marpo a jeho TroubleGang.
Program pokračoval dalším jménem české hudební scény, a to legendárními Mig 21 v čele s hercem Jiřím Macháčkem. Tato chlapecká, taneční, pěvecká a striptérská skupina
z Prahy 5 – Smíchov přilákala i přes horké počasí davy návštěvníků. Jejich množství bylo znát při mexické vlně, která se táhla přes celé prostranství všemi směry. Živelné vystoupení frontmana výše zmiňovaného herce a jeho kapely bylo výborným začátkem dne. A došlo na všechny jejich hity.
Následně nás svou hudbou potěšila cenami ověnčená malijská zpěvačka Oumou Sangaré. Svou tvorbou se zařadila mezi nejvýznamnější africké umělce všech dob. Nepřitáhla tolik lidí jako Mig 21, ale svým krásným hlasem zaujala všechny přítomné. Vystoupení však přetáhla o několik minut, čímž poznamenala zbytek večerního programu.
Vystoupení Seasick Steva bylo o pár minut opožděno. Dvě největší stage se totiž nacházely v těsné blízkosti a koncerty se mezi sebou střídaly.
Kdo si ale na Seasick Steva počkal, rozhodně nelitoval. Americký kytarista, vlastním jménem Steven Gene Wold, oslaví brzy osmdesátku, přesto byste mu těžko tento věk tipovali. Hraje na vlastnoručně vyrobené nástroje ze všeho, co mu přijde pod ruku, má vousy po prsa a při koncertu sedí na židli s tlustým polštářem. Přesto vás svým bluesem dokáže rozpálit a ani nevadilo, že to normálně není váš šálek kávy.
Za zmínku stojí i vystoupení islandské elektronické legendy GusGus. Dříve sice kapela čítala mnohem více členů, teď se ale omezila jen na dva zakládající, kterými jsou Daníel Ágúst a Biggi Veira. Pro fanoušky tohoto stylu hudby se jednalo o další hudební zážitek, který si letos pro ně Colours připravily.
Další hvězda večera, Grace Jones, začala s více než dvacetiminutovým zpožděním. Moc lidí na její vystoupení nezavítalo, přítomné ale zaujala svým nádherným hlasem a zajímavými kostýmy. Celkově pro posluchače vytvořila neobvyklou podívanou.
Nekonečné čekaní na Grace Jones zřejmě mnohé odradilo a dali radši přednost menšímu koncertu na Fresh stagi.
Nehrál totiž nikdo jiný než Alice Merton, která dobyla česká rádia svým hitem No Roots. Ke stagi se téměř nedalo dostat a návštěvníci stáli až za roh, odkud neměli šanci vidět na pódium. Byli tak odkázáni jedině na projekce přítomných obrazovek.
Přestože její hudba není tolik známá, všechny přítomné chytila a nikomu se nechtělo nikam odcházet. Předvedla velice živelné vystoupení a publikum se jí odměnilo vřelým přijetím. Dav dokázala rozezpívat i novinkou, a to se málokomu povede. Svým hlasem velice mile překvapila, a i její kapele by šlo těžce něco vytknout. Při závěrečné No Roots publikum šílelo, skákalo a zpívalo z plných plic. Rozhodně si zajistila mnoho dalších návštěvníků jejího pražského zářijového koncertu. Svým vystoupením se postarala o největších překvapení dne, ne-li celých Colours.
Překvapeními ale večer zdaleka nekončil. V odpoledních hodinách byl oznámen tajný koncert české skupiny Mydy Rabycad. Ti dostáli své pověsti a možná se ještě překonali. Jejich show nechybělo nic. Mnoho efektů, výtečný hudební projev celé kapely, ale hlavně zpěvačky Žofie Dařbujánové, společně vytvořily další nezapomenutelný zážitek. Každý, kdo dorazil, se neubránil rytmům jejich hudby a všichni nadšeně tancovali, zpívali a bavili se.
Škoda jen, že se jejich show kryla s vystoupením Ziggyho Marleyho. Ale ani ten nezklamal a nejstarší syn jamajské legendy reggae Boba Marleyho vytvořil také skvělou atmosféru. Komunikoval s publikem o světovém míru a nakazil všechny svou dobrou náladou.
O závěr večera se postaral norský producent, skladatel a DJ Kygo. Přestože v předchozích dnech na podobných večerních show nebylo tolik lidí, Kygo svou hudbou přilákal i odpůrce elektro žánru. Jeho výhodou je velké množství známých hitů, které se neustále opakují v českých rádiích. Večer otevřel novinkou s Imagine Dragons Born To Be Yours. Nechyběla ani Stole The Show, hit s Ellie Goulding First Time nebo spolupráce se Selenou Gomez It Ain’t Me. Překvapením byl remix legendárního hitu Sweet Dreams od Eurythmics.
Celý set provázely nádherné projekce, laserová show, samozřejmostí byly konfety, a na závěr došlo i ke slavnostnímu ohňostroji. Areál se v průběhu jeho vystoupení trochu vyprázdnil, přesto zůstala úctyhodná masa lidí, která tančila a zpívala. Především mladší publikum si závěr večera užívalo, ale ani starší nebylo pozadu. Lepší tečku na závěr si Colours snad už ani nemohly přát. Kygo předvedl velkolepou show světového formátu.
Colours of Ostrava už jsou definitivně za námi. Letošní program trochu zaostával za tím minulým, který byl přece jen o něco zajímavější. Byl poznamenán i ztrátou London Grammar a špatným počasím během prvních dvou dnů.
Přesto ale musíme před pořadateli smeknout. Festival se zaměřuje na všechny, nehledě na věk ani na postižení. Pro děti byla připravena speciální zóna i s programem. Festival byl bezbariérový a pro neslyšící návštěvníky byly některá vystoupení tlumočena do znakové řeči fantastickou Amber Galloway. Na své si přišli příznivci všech žánrů, a to každý den. Celý festival byl navíc velmi dobře nazvučený.
Na každém kroku byly stánky plné dobrého jídla a po celém areálu byla k dispozici zdarma pitná voda, což jsme všichni v parném počasí ocenili. Celému festivalu dodává kouzlo i unikátní areál Dolních Vítkovic, který celý festival dělá jedinečným a vytváří nezapomenutelný zážitek.
Pár výtek by se ale našlo. Někdy byla škoda překrývajících se koncertů, které byly často na různých stranách areálu kvůli ozvučení. A cesta napříč areálem zabere nejméně čtvrt hodiny. Několikrát jste se pak museli těžce rozhodovat. Stálo by za to vytvořit i více vyvážený program.
Celkově se ale letošní ročník ostravského festivalu velice povedl. Byli jsme svědky několika famózních vystoupení, které v každém určitě zanechaly stopu. Ať už to byl éterický koncert Aurory, bravurně hlasově zvládnuté vystoupení George Ezry, hvězdná Jessie J, blázniví Mydy Rabycad nebo závěrečná velkolepá Kygova show. Ani česká produkce nezaostávala a více než obstojně držela krok se zahraniční, často ji i převyšovala.
V příštím roce dospějí Colours do dospělosti, kterou budou slavit v termínu od 17. do 20. července opět v Dolních Vítkovicích. Piště si do kalendářů, protože to bude opět jízda!
