Aktualizováno 22. července 2018 ve 14:00 hodin.

Návštěvníkům letošního 17. ročníku Colours of Ostrava se dostalo deštivého přivítání. Ani nepřízeň počasí ale nikomu nezabránila, aby si užil první den, jak se patří. Stačilo nasadit holínky s pláštěnkou a nechat se jen unášet úžasnou a kvalitní hudbou. První den se nesl v dobré náladě, která se snad přenese i na zbytek festivalu.

Colours of Ostrava (Autor fotografie: Petr Klapper, Klapper.cz)

Zahájení proběhlo v 17:30 na hlavním pódiu Česká spořitelna stage s následným koncertem Future Islands. Přesto ale většina návštěvníků dorazila až na večerní koncerty hlavních hvězd. Jedním z důvodů mohlo být i využití speciálního vlakového spoje Colours Expres z Prahy. Ten do Ostravy dorazil necelou hodinu před zahájením a mnozí tak neměli šanci stihnout první koncerty.

Future Islands (Autorka fotografie: Eva Dang)

Do areálu jste se ale dostali poměrně rychle. Pořadatelé zvětšili vstupní bránu a také přidali další místa na výměnu vstupenek za pásky. Kromě Ostravy jste si je mohli vyměnit v prodejnách Baťa v Praze a v Brně, nebo přímo v Colours Expresu.

Program prvního dne byl nabitý. Ještě před slavnostním zahájením se představili newyorští Lucky Chops známí pro svá živelná vystoupení. Následovali již zmínění Future Islands.

Lucky Chops (Autor fotografie: Zdenko Hanout)

Pak ale pódium ovládla první hvězda večera. George Ezra přivezl do Ostravy svou aktuální (v pořadí druhou) desku Staying at Tamara´s. Kromě novinek ale zazněly i staré hitovky z prvotiny Wanted on Voyage. Právě z ní byla i první skladba večera Cassy O´, kterou od začátku, především díky chytlavému refrénu, polapil do spárů své publikum.

George Ezra (Autor fotografie: Zdenko Hanout)

Hodně se snažil zapojit diváky do vystoupení a opakovaně nás vyzýval, ať se k němu připojíme svým zpěvem. Poprvé se tak stalo u novinky Don´t Matter Now, mnohokrát se to ale opakovalo. Někdy se stává, že zvláště festivalové publikum zná jen ty největší hity, někdy zase spíše starší písničky. Bylo ale vidět, že i Staying at Tamara´s stačilo posluchačům přirůst k srdci. Velmi silné odezvě se tak těšily, kromě starších pecek jako Barcelona, Listen to the Man nebo Blame It on Me, i novinky Paradise, Pretty Shining People, Get Away nebo Shotgun.

George Ezra (Autorka fotografie: Eva Dang)

Hnacím motorem celého vystoupení je ale George a jeho famózní hlas doprovázený neméně skvělou kapelou. Nutno podotknout, že ani on nezaostává svou hrou na kytaru a rozhodně se nebojí větších kytarových sól. Dalším velkým plusem byla jeho komunikace s publikem. Skoro každou písničku okomentoval příběhem, jak ji skládal, a často vykouzlil divákům úsměv na tváři. Nejlepší atmosféru a odezvu publika ale vykouzlila
závěrečná Budapešť.

George Ezra (Autorka fotografie: Eva Dang)

Následovalo vystoupení americké zpěvačky Beth Ditto na druhém, největším pódiu ArcelorMittal stage. Ta se po oznámení rozpadu tria Gossip v roce 2016 vydala na sólovou dráhu. Publikum šokovala už na začátku, když přišla na pódium a skoro perfektní češtinou řekla. „Ahoj všichni!“ Česká slovíčka se pak objevila ještě několikrát.

Beth Ditto (Autor fotografie: Zdenko Hanout)

Za každou písničkou nezapomněla česky poděkovat a nebála se ani nových slov. Jen marně tahala z kameramana, jak se řekne na zdraví. Nic se ale nedozvěděla a museli pomoci fanoušci. Přestože se Gossip rozpadli, rozhodně neztratila svou divokost.

Beth Ditto (Autor fotografie: Zdenko Hanout)

Pobíhala po pódiu, tančila, bavila se s kapelou. Hlavně ale úžasně zpívala. Zazněly písně z jejího prvního sólového alba Fake Sugar, přesto největší ohlas sklidily staré hitovky ještě z dob Gossip. Nechyběla Heavy Cross, Listen Up nebo Standing in the Way of Control. Neodpustila si ani zmínku o Trumpovi, ale to k ní patří. Jako hlasitá zastánkyně práv LGBT komunity je známá svou aktivistickou prací. Avšak umí vše podávat s nadsázkou a nejednou jste se dobře pobavili.

Beth Ditto (Autor fotografie: Zdenko Hanout)

Na Fresh stagi se s ní bohužel kryl jihoafrický písničkář Jeremy Loops, který rozhodně stojí za zmínku. Jeho vystoupení se ale konalo na druhé straně areálu a kdo si chtěl užít obě vystoupení, musel obětovat nějaký čas na přesun. Kdo mu ale dal přednost, rozhodně taky nelitoval.

Jeremy Loops (Autor fotografie: Michal Lukáč)

Největší hřeb večera přišel těsně před jedenáctou. Tím bylo americké trio N.E.R.D. ve složení Pharrell Williams (ano, ten zpěvák, co zpívá Happy) Chad Hugo a Shay Haley. Do Ostravy přivezli směs hip hopu, funky, rocku, R&B a elektroniky spolu s kapelou a nepostradatelnými tanečníky. Kromě toho připravili i nejlepší vizuální show večera.

N.E.R.D. (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Kdo čekal písničky podobné běžné tvorbě Pharrella, byl na omylu. Hrála se hlavně jejich hudba. Toto trio vydalo dokonce už pět studiových alb, přitom poslední No One Ever Really Dies vyšlo v minulém roce. Hned od začátku na diváky naběhli a hlasitě je burcovali ke zpěvu, ke skokům a hlavně ke zběsilému tanci. Jen těžko vás nechalo jejich řádění po pódiu v klidu.

N.E.R.D. (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Přesto bylo vidět, že ne každému muzika sedla. Především starší posluchači se od hlavní stage spíše vzdalovali, kdežto fanoušky by z prvních řad od pódia jen těžko někdo dokázal donutit své místo opustit. Pharrell osobně vybral poměrně velkou skupinu lidí a vzal si je k sobě na pódium. Přidali se tak ke zbylým tanečníkům jako doprovod a zajisté si z toho odnesli životní zážitek.

N.E.R.D. (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Touto akcí odstartovala i část se známými hity nejen od Pharrella. Došlo třeba na zkrácenou verzi Get Lucky, ale i k překvapení všech na Hollaback Girl od Gwen Stefani. Říkáme od ní, ve skutečnosti je ale autorem písničky Pharrell. Zahráli i další hity a tato část dostala publikum definitivně do varu. Byla to skvělá třešnička na závěr večera.

N.E.R.D. (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Počasí první den pořadatelům nepřálo. Celé odpoledne a večer poprchávalo a foukal studený vítr. Déšť naštěstí sem tam ustal, ale přeci jenom bez pláštěnky a holínek to nešlo. I proto obě nezbytnosti byly po celém okolí vyprodány.

Colours of Ostrava (Autorka fotografie: Yvett Stránská)

Přesto počasí nikomu neubralo na náladě a užili si první den, jak se patří. Program byl od začátku nabitý a různorodý. I díky tomu si fanoušci všech hudebních žánrů přišli na své. Škoda, že se nemůžeme rozpůlit a být na více místech najednou, abychom stihli kromě koncertů třeba i takové divadlo nebo zajímavé debaty.

Během druhého dne se můžeme těšit na Kaleo, Vojtěcha Dyka a B-Side Band, Auroru nebo Mura Masa. Naneštěstí jedna z největších hvězd druhé večera – London Grammar – odvolali na poslední chvíli svůj koncert z důvodu nemoci a připravili tak zklamání mnoha fanouškům. Jejich vystoupení se bude nahrazovat jen těžko.

Druhý den se nesl ve znamení změn. Nečekané zrušení koncertu London Grammar z důvodu nemoci narušilo program a některá vystoupení se přesunula nebo změnila čas. Bohužel ale hlavně vypadl jeden z headlinerů a mnoho fanoušků se dočkalo zklamání. Pocítili to ale i ostatní, protože den jako by ztratil tempo a nedočkali jsme se ani úplně jasného vítěze celého dne. K tomu se ani počasí příliš neumoudřilo a občas došlo na malé přeháňky, a to hlavně večer.

Colours of Ostrava (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Hlavní pódium otevřel svým vystoupením projekt českého herce a zpěváka Vojtěcha Dyka. Ten spolu s brněnským B-Side Bandem předvedl skvělé vystoupení plné energie a známých hitů. Už jenom nástup byl hoden velkého umělce, když spadla opona a za ní se objevila scéna v podobě baru a Dyk ve svém obvyklém bláznivém obleku.

Vojtěch Dyk (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Ty v průběhu vystoupení střídal. Polapil každého, kdo zavítal do areálu dříve než ve večerních hodinách. Diváky burcoval, zapojoval je, tancoval, skákal na prodlouženém pódiu. A záda mu kryl skvěle hrající B-Side Band. Zazněly českého hity, ale i známé zahraniční jako Mercy od Duffy, Can´t Stop the Feeling od Justina Timberlaka nebo Crazy Little Thing Called Love od Queen.

Vojtěch Dyk (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Mladší publikum se dočkalo i vystoupení s maňásky. Herec se v něm prostě nezapře, ale zpěvák je vskutku dobrý. To dokázal během Grace Kelly od Miky. S výškami si poradil bravurně. Z pódia odešli dříve, aby se pak vrátili a znovu zopakovali Can´t Stop The Feeling a vytvořili velkou taneční party.

Jaroslav Uhlíř (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Dalším umělcem byl opět český interpret, kterého zná snad každý milovník pohádek. Jaroslav Uhlíř zahrál své nejpopulárnější pohádkové a filmové hity spolu s doprovodnou kapelou. Nechyběly písničky jako Severní vítr je krutý, Dělání nebo skvělé hitovky z Ať žijí duchové. Vystoupení si užili posluchači všech věkových kategorií. Nebyl nikdo, kdo by neznal slova. Pod pódiem se vytvořil úctyhodný kotel, kde i berle šly nad hlavu. Kromě kapely si přibral na pomoc ještě zpěvačku Janu Koutovou. Písničky od Jaroslava Uhlíře jsou už prostě klasika, kterou má v srdci každý divák českých pohádek.

Jaroslav Uhlíř (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Pak už ale následovaly na velkých pódiích koncerty zahraniční produkce. Na Česká spořitelna stagi se přestavila nejúspěšnější nizozemská kapela Kensington. Úplně přesvědčivý výkon nepředvedli. Diváci, kteří se nepokládají za fanoušky, jen znuděně postávali, mnozí po chvíli odcházeli. Ne že by se kapela nesnažila. Jen se svou tvorbou nestrefila zrovna do chutě posluchačům. Nepomohl ani déšť, který začal právě v průběhu jejich vystoupení. Co bylo ale na koncertě jedinečné, byla překladatelka do znakové řeči, před kterou smekáme klobouk dolů.

Kensington (Autorka fotografie: Eva Dang)

Kdo odešel dříve, měl možnost chytnout začátek koncertu Declana McKenny na Fresh stagi. Ten se stal milým překvapení dne. Jeho publikum tvoří z většiny náctiletí, ale i na starších divácích bylo vidět, že si koncert užívají.

Declan McKenna (Autor fotografie: Michal Lukáč)

Mezitím na Arcelor Mittal stagi hrál britský umělec Jacob Banks. Při přesunu jste sice stihli jenom závěr, ale i tím kouskem dokázal zaujmout svým krásně zbarveným hlasem. Během přesunů jste ale hlavně mohli docenit krásné prostředí areálu Dolních Vítkovic, který
bere dech.

Jacob Banks (Autor fotografie: Zdenko Hanout)

Další hvězdou večera byla islandská kapela Kaleo, která pobláznila české publikum svým hitem Way Down We Go. Ta samozřejmě zazněla ke konci jejich vystoupení. Úvod jejich koncertu se nesl v pomalejším duchu, což některé trochu odradilo. Pak ale nasadili tempo a nechali fanoušky unášet jejich rockem na mnoho způsobů.

Kaleo (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Na hudebním projevu jim není co vytknout. Jen trocha většího kontaktu s publikem by neuškodila. Jediného opravdu živelného projevu jsme se dočkali od baskytaristy. Ale dohromady vytvořili krásný hudební zážitek a publikum v předních řadách ke konci bouřilo.

Kaleo (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Největší zážitek dne jednoznačně připravila norská zpěvačka Aurora. Už od jejího nástupu bylo jasné, že ona je to, na co jste celý den čekali. „Jsem tady zase!“ Těmito slovy se éterická zpěvačka, která se do Ostravy vrátila po dvou letech, přivítala s publikem.

Aurora (Autorka fotografie: Eva Dang)

Obklopena čtyřmi tanečníky začala písničkou Soft Universe. Jednoduchá scéna, občas doplněna doprovodem tanečníků, kteří byli z České republiky, skvěle dotvořila atmosféru jejího vystoupení. K tomu se přidal její živelný projev na pódiu, který byste u takové drobné postavy nečekali.

Aurora (Autorka fotografie: Eva Dong)

Publikum se vlnilo do rytmů a hlasitým aplausem se odměnili zpěvačce za každou písničku. Jako jediná hvězda neskončila své vystoupení dříve, spíše přetahovala. Fanoušci si nechtěli připustit konec a po závěru vystoupení následoval několikaminutový aplaus. Všichni čekali přídavek, toho jsme se ale nedočkali. Alespoň se ale přišla podruhé rozloučit. Kdo by se ale chtěl loučit s klenotem celého dne?

Aurora (Autorka fotografie: Eva Dong)

Závěrečného vystoupení se ujal britský producent vystupující pod jménem Mura Masa. Od začátku překvapil, že si na všechny nástroje hrál sám a není to jen klasický DJ u mixážního pultu. Na pomoc si vzal jedině zpěvačku Coshu, která se starala o party jiných hvězd, které s ním spolupracovali.

Mura Masa (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Začátek vypadal velice slibně. Lidé si vytvářeli taneční skupinky a užívali si taneční hudbu. Pak ale nastal zlom a hudba se změnila na více elektronickou. Tím některé posluchače odradil a proudy návštěvníků mířily k východu. Škoda, že se nedržel slibného začátku. Potencionál měl dobrý.

Mura Masa (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Druhý den zaostával za velmi povedeným prvním. Chyběla mu nějaká hvězda, která by dokázala strhnout masy. Nejvíce se to podařilo českým interpretům Vojtěchu Dykovi nebo Jaroslavu Uhlířovi. Což je u festivalu plným takových jmen trochu škoda. Citelně byla znát ztráta London Grammar, za kterou pořadatelé ale v žádném případě nemůžou. Situaci alespoň trochu zachránila dokonalá Aurora. Ostatní umělci nepředvedli tolik přesvědčivý výkon. Počasí mělo ještě své mouchy, ale alespoň se oproti prvnímu dni zlepšilo.

Na třetí páteční den si pro nás Coloursy připravily Joss Stone, Cigarettes After Sex, Lenny, Slaves, ale hlavně Jessie J nebo Paula Kalkbrennera. A konečně snad i lepší počasí.

Předposlední den nemohl být rozdílnější od toho předešlého. Jak počasím, tak i po hudební stránce. Déšť už je zapomenut a na scénu konečně přišlo sluníčko a pravá festivalová nálada. Hudebně se ale přece jen ještě nějaká ta přeháňka objevila, netrvala však dlouho a večer se i hudební nebe vyjasnilo. Pro páteční program si pořadatelé připravili jedno z největších jmen pop music Jessie J, ostravskou rodačku Marii Rottrovou, dále pak Joss Stone nebo Cigarettes After Sex.

Colours of Ostrava (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Odpolední část programu nebyla určena nejmladšímu publiku; hlavní stage otevírala Lady Soul z Ostravy Marie Rottrová a přilákala poměrně velkou masu lidí, především starších věkových kategorií. Ti si užívali známé staré hity, které zakončila legendární Lásko voníš deštěm, na kterou většina obecenstva čekala. Zajímavým koncertem byla i Vladivojna La Chia & (pětičlenné trio) 4trio.

Marie Rottrová (Autorka fotografie: Eva Dang)

Naštěstí pro ty, které zrovna nezaujala hudba, je na Colours stále co dělat. Areál Dolních Vítkovic nabízí mnoho množností. Zajímavá je návštěva H&M BLOCKU, kde si můžete ze starých triček vyrobit originální doplňky – náramky, opasky či stínítka – nebo ozdobit různé krásné doplňky H&M z přírodních materiálů. Případně zde můžete jen lenošit s drinkem v ruce, který budete popíjet kovovým brčkem, hitem letošní relaxační sezony.

V podobném duchu je zařízen i stánek Baťa, kde nechybí prodejna obuvi a oblečení, které si pak sami dozdobíte. Velkým zážitkem je ale návštěva Vysoké pece a Bolt Tower, odkud je fantastický výhled nejen na areál, ale i na Ostravu a okolí. Jen si musíte vystát frontu. A upozorňujeme – máte-li z výšek strach, raději si návštěvu tohoto místa pořádně rozmyslete.

Kovová brčka H&M (Zdroj fotografie: www.hm.com)

Po Marii Rottrové následoval koncert skupiny Calexico, kteří svými nejen latinskými rytmy roztančili publikum. Opět od nich zaznělo české přivítaní a objevila se i další česká slovíčka. Zahráli zajímavou sestavu skladeb, jimž vévodily trubky, bubny, kytary a dobrý zpěv.

Calexico (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

V podvečer se představila britská umělkyně Joss Stone. Vyhrála Grammy, Brit Awards, pak ale obrátila, vykoupila se ze smlouvy z nakladatelství a už si hraje jen podle sebe. Za sebou má spolupráci i s takovou hvězdou, jako je Mick Jagger, se kterým se potkala ve skupině SuperHeavy. Fanouškům se její melodický koncert líbil, žádné zlomové vystoupení to ale nebylo. Mnozí dali v parném počasí přednost lenošení ve stínu v trávě.

Joss Stone (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Cigarettes After Sex se program pomalu přehoupl do mainstreamovější hudby spíše pro mladší věkové kategorie. I když se může někomu jejich pomalý dream pop zdát nudný a uspávací, věřte, že jejich hudba stojí za poslech. A i naživo. Vždyť někdy nezaškodí zpomalit a nechat se jen unášet jemnými melodiemi a poklidně se pohupovat do rytmu. U této kapely ale stojí za to si hudbu nejdříve naposlouchat, jinak budete vystoupení vnímat jako jednu dlouhou píseň.

Cigarettes After Sex (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Velká hvězda ale přišla o půl desáté a zachránila tak skoro zbytečný den. Jessie J dostála svých hvězdných kvalit a předvedla nezapomenutelnou hudební show. Do Ostravy přivezla své nové album R.O.S.E., které vydala po čtyřech letech. Kromě novinek nezapomněla ale i na své hity jako Nobody´s Perfect, Bang Bang nebo závěrečnou Price Tag, při které bouřila celá narvaná plocha před hlavní stagí.

Jessie J (Autorka fotografie: Eva Dang)

Zajímavou součástí byly motivační projevy, především k ženské části publika, při kterých burcovala k lásce k sobě samé. Celkově komunikace s publikem byla nadstandardní. Nestalo se, že by jen přišla a odehrála koncert, ale reagovala na publikum. Přeci jenom si sem tam ale mohla nějaké to mluvení odpustit a více se věnovat zpěvu.

Jessie J (Autorka fotografie: Eva Dang)

Celý koncert se přesto nesl ve skvělé náladě a jejímu vystoupení se nedá nic vytknout. Pár zajímavostí na závěr: její večerní outfit, který se skládal z třpytivé podprsenky a z vysokých kalhot stejného materieálu, byla kopie kostýmu Dua Lipy. To upřesnila večer na svém Instagramu, aby předešla válce fanoušků obou táborů.

Jessie J (Autorka fotografie: Eva Dang)

Naneštěstí ve stejnou dobu probíhal na Fresh stagi koncert britských Slaves a jejich šíleného punku. Bez mosh pitů si jejich vystoupení snad nejde představit, takže ani v Ostravě o ně fanoušci nepřišli. A že i jejich vystoupení stálo za to!

Na prolínajících se vystoupeních Slaves a Jessie J je vidět neštěstí letošních Colours. Celý den čekáte na opravdu kvalitní koncert, aby se pak jedny z nejlepších překrývaly. V tomto případě se ještě obě show konaly na úplně jiných stranách areálu, kdy jenom přesun zabere čtvrt hodiny. Fanoušci pak mají těžkou volbu, protože se prostě obojí stihnout nedá. Podobný případ se stal i první den u koncertu Beth Ditto a Jeremyho Loopse.

Ještě než se večer blížil ke konci, roztančila Kofola stage česká zpěvačka Lenny. Její hity se těší velké popularitě nejen u nás, ale i v zahraničí. Svým nezaměnitelným chraplákem burcuje ke zpěvu, což u hitů jako Hell.o nebo All My Love není třeba. Nezapomněla ale ani na novinku Enemy. Její živelné vystoupení bylo pro mnohé úžasná tečka na závěr večera.

Někteří ještě ale nekončili a pokračovali na koncert kultovního německého DJ Paula Kalkbrennera. Jeho hvězda stoupla po uvedení snímku Berlin Calling, ve kterém ztvárnil hlavní roli a postaral se o soundtrack. Vystoupení přilákalo i v pozdních večerních hodinách velký dav lidí, stejné množství ale také opouštělo areál. Elektronická hudba prostě není pro každého, ale na návštěvnících, kteří zůstali, bylo vidět, že Kalkbrennerův set je pro ně dokonalou třešničkou na dortu za třetím festivalovým dnem.

Paul Kalkbrener (Autor fotografie: Peter Fulop)

Síla Colours je v jejich různorodém programu, u kterého si rozšiřujete obzory, ostatně je to jeden z cílů pořadatelů. Nemusíte jen navštěvovat koncerty. Jsou pro vás připravena divadelní představení, filmové projekce nebo zajímavé přednášky v rámci Meltingpotu. Nechybí ani ochutnávka exotické lidové hudby. V pátek jste si třeba na Drive stage by Mini mohli poslechnout tradiční lidovou hudbu z Jižní Koreje v podání Akdangwangchil.

Kdo dorazil do areálu na koncerty až ve večerních hodinách, o nic zásadního nepřišel. Odpolední část byla spíše pro starší diváky. Mladším ale byla zase věnována druhá část dne. Jasnou hvězdou večera byla úžasná Jessie J, kterou neměl ten den nikdo šanci překonat a svým vystoupením zachránila páteční program. Nikdo tak pátek nemohl považovat za zbytečný. Svědčil o tom i plný areál, kdy se zvláště po koncertu Jessie nedalo nikam hnout. Navíc jsme se dočkali konečně teplejšího počasí, možná až moc, a sluníčka, které vykouzlilo návštěvníkům úsměv na tváři.

Závěrečný sobotní den se opět může pyšnit velkými jmény z různých žánrů hudby. Od českých MIG 21, přes zahraniční Alice Merton, GusGus, Grace Jones, syna legendy Bobba Marleyho Ziggyho nebo slavného DJ Kygo.

17. ročník Colours of Ostrava je touto dobou již minulostí. Ale dočkal se zakončení, jak se patří. Návštěvníky od rána areálem provázelo kromě skvělé hudby i nádherné počasí. Program byl opět nabitý a areál praskal ve švech. Na několika pódiích se vystřídaly desítky umělců různých hudebních žánrů ze všech koutů světa. O zakončení večera se pak postaral norský producent a DJ Kygo.

Colours of Ostrava (Autor fotogafie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Colours of Ostrava nejsou ale jen kapely. Během celého festivalu jste měli možnost zhlédnout filmy nebo divadelní představení, případně si v rámci Meltingpotu poslechnout přednášky zajímavých osobností z celého světa.
Přesto návštěvníky nejvíce na festival přilákala hudba. Sobotní program byl více vyvážený a střídaly se žánry pro různé věkové kategorie. O otevření větších podiích se postaral Marpo a jeho TroubleGang.

Marpo (Autor fotogafie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Program pokračoval dalším jménem české hudební scény, a to legendárními Mig 21 v čele s hercem Jiřím Macháčkem. Tato chlapecká, taneční, pěvecká a striptérská skupina
z Prahy 5 – Smíchov přilákala i přes horké počasí davy návštěvníků. Jejich množství bylo znát při mexické vlně, která se táhla přes celé prostranství všemi směry. Živelné vystoupení frontmana výše zmiňovaného herce a jeho kapely bylo výborným začátkem dne. A došlo na všechny jejich hity.

Mig 21 (Autor fotografie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Následně nás svou hudbou potěšila cenami ověnčená malijská zpěvačka Oumou Sangaré. Svou tvorbou se zařadila mezi nejvýznamnější africké umělce všech dob. Nepřitáhla tolik lidí jako Mig 21, ale svým krásným hlasem zaujala všechny přítomné. Vystoupení však přetáhla o několik minut, čímž poznamenala zbytek večerního programu.

Oumou Sangaré (Autor fotografie: Zdenko Hanout)

Vystoupení Seasick Steva bylo o pár minut opožděno. Dvě největší stage se totiž nacházely v těsné blízkosti a koncerty se mezi sebou střídaly.
Kdo si ale na Seasick Steva počkal, rozhodně nelitoval. Americký kytarista, vlastním jménem Steven Gene Wold, oslaví brzy osmdesátku, přesto byste mu těžko tento věk tipovali. Hraje na vlastnoručně vyrobené nástroje ze všeho, co mu přijde pod ruku, má vousy po prsa a při koncertu sedí na židli s tlustým polštářem. Přesto vás svým bluesem dokáže rozpálit a ani nevadilo, že to normálně není váš šálek kávy.

Seasick Steve (Autor fotogafie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Za zmínku stojí i vystoupení islandské elektronické legendy GusGus. Dříve sice kapela čítala mnohem více členů, teď se ale omezila jen na dva zakládající, kterými jsou Daníel Ágúst a Biggi Veira. Pro fanoušky tohoto stylu hudby se jednalo o další hudební zážitek, který si letos pro ně Colours připravily.

GusGus (Autor fotogafie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Další hvězda večera, Grace Jones, začala s více než dvacetiminutovým zpožděním. Moc lidí na její vystoupení nezavítalo, přítomné ale zaujala svým nádherným hlasem a zajímavými kostýmy. Celkově pro posluchače vytvořila neobvyklou podívanou.

Grace Jones (Autor fotografie: Zdenko Hanout)

Nekonečné čekaní na Grace Jones zřejmě mnohé odradilo a dali radši přednost menšímu koncertu na Fresh stagi.

Grace Jones (Autor fotografií: Zdenko Hanout)

Nehrál totiž nikdo jiný než Alice Merton, která dobyla česká rádia svým hitem No Roots. Ke stagi se téměř nedalo dostat a návštěvníci stáli až za roh, odkud neměli šanci vidět na pódium. Byli tak odkázáni jedině na projekce přítomných obrazovek.

Alice Merton (Autor fotografie: Michal Lukáč)

Přestože její hudba není tolik známá, všechny přítomné chytila a nikomu se nechtělo nikam odcházet. Předvedla velice živelné vystoupení a publikum se jí odměnilo vřelým přijetím. Dav dokázala rozezpívat i novinkou, a to se málokomu povede. Svým hlasem velice mile překvapila, a i její kapele by šlo těžce něco vytknout. Při závěrečné No Roots publikum šílelo, skákalo a zpívalo z plných plic. Rozhodně si zajistila mnoho dalších návštěvníků jejího pražského zářijového koncertu. Svým vystoupením se postarala o největších překvapení dne, ne-li celých Colours.

Alice Merton (Autorka fotografií: Eva Dang)

Překvapeními ale večer zdaleka nekončil. V odpoledních hodinách byl oznámen tajný koncert české skupiny Mydy Rabycad. Ti dostáli své pověsti a možná se ještě překonali. Jejich show nechybělo nic. Mnoho efektů, výtečný hudební projev celé kapely, ale hlavně zpěvačky Žofie Dařbujánové, společně vytvořily další nezapomenutelný zážitek. Každý, kdo dorazil, se neubránil rytmům jejich hudby a všichni nadšeně tancovali, zpívali a bavili se.

Mydy Rabycad (Autor fotogafie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Škoda jen, že se jejich show kryla s vystoupením Ziggyho Marleyho. Ale ani ten nezklamal a nejstarší syn jamajské legendy reggae Boba Marleyho vytvořil také skvělou atmosféru. Komunikoval s publikem o světovém míru a nakazil všechny svou dobrou náladou.

Ziggy Marley (Autor fotografie: Zdenko Hanout)

O závěr večera se postaral norský producent, skladatel a DJ Kygo. Přestože v předchozích dnech na podobných večerních show nebylo tolik lidí, Kygo svou hudbou přilákal i odpůrce elektro žánru. Jeho výhodou je velké množství známých hitů, které se neustále opakují v českých rádiích. Večer otevřel novinkou s Imagine Dragons Born To Be Yours. Nechyběla ani Stole The Show, hit s Ellie Goulding First Time nebo spolupráce se Selenou Gomez It Ain’t Me. Překvapením byl remix legendárního hitu Sweet Dreams od Eurythmics.

Ziggy Marley (Autor fotografií: Zdenko Hanout)

Celý set provázely nádherné projekce, laserová show, samozřejmostí byly konfety, a na závěr došlo i ke slavnostnímu ohňostroji. Areál se v průběhu jeho vystoupení trochu vyprázdnil, přesto zůstala úctyhodná masa lidí, která tančila a zpívala. Především mladší publikum si závěr večera užívalo, ale ani starší nebylo pozadu. Lepší tečku na závěr si Colours snad už ani nemohly přát. Kygo předvedl velkolepou show světového formátu.

Kygo (Autor fotogafie: Petr Klapper, www.klapper.cz)

Colours of Ostrava už jsou definitivně za námi. Letošní program trochu zaostával za tím minulým, který byl přece jen o něco zajímavější. Byl poznamenán i ztrátou London Grammar a špatným počasím během prvních dvou dnů.
Přesto ale musíme před pořadateli smeknout. Festival se zaměřuje na všechny, nehledě na věk ani na postižení. Pro děti byla připravena speciální zóna i s programem. Festival byl bezbariérový a pro neslyšící návštěvníky byly některá vystoupení tlumočena do znakové řeči fantastickou Amber Galloway. Na své si přišli příznivci všech žánrů, a to každý den. Celý festival byl navíc velmi dobře nazvučený.
Na každém kroku byly stánky plné dobrého jídla a po celém areálu byla k dispozici zdarma pitná voda, což jsme všichni v parném počasí ocenili. Celému festivalu dodává kouzlo i unikátní areál Dolních Vítkovic, který celý festival dělá jedinečným a vytváří nezapomenutelný zážitek.

Colours of Ostrava (Autorka fotografie: Eva Dang)

Pár výtek by se ale našlo. Někdy byla škoda překrývajících se koncertů, které byly často na různých stranách areálu kvůli ozvučení. A cesta napříč areálem zabere nejméně čtvrt hodiny. Několikrát jste se pak museli těžce rozhodovat. Stálo by za to vytvořit i více vyvážený program.
Celkově se ale letošní ročník ostravského festivalu velice povedl. Byli jsme svědky několika famózních vystoupení, které v každém určitě zanechaly stopu. Ať už to byl éterický koncert Aurory, bravurně hlasově zvládnuté vystoupení George Ezry, hvězdná Jessie J, blázniví Mydy Rabycad nebo závěrečná velkolepá Kygova show. Ani česká produkce nezaostávala a více než obstojně držela krok se zahraniční, často ji i převyšovala.
V příštím roce dospějí Colours do dospělosti, kterou budou slavit v termínu od 17. do 20. července opět v Dolních Vítkovicích. Piště si do kalendářů, protože to bude opět jízda!