Bêtes de foire
Ve znamení francouzského cirkusu se neslo i další představení, přesto se od Dans ton cœur diametrálně lišilo. Za Bêtes de foire – petit théâtre de gestes stojí manželská dvojice Laurent Cabrol a Elsa De Witte et Sokha, kteří dříve spolupracovali s novocirkusovým souborem Cirque Trottola.
Kdo před lety viděl na Letní Letné jejich Petit Théâtre Baraque, spatří jisté podobné znaky a shodný styl performance.
Při vstupu do šapita s malým třímetrovým jevištěm diváky přivítal poněkud zmateně působící chlapík a šedovlasá žena, jejíž vzezření bylo naopak velmi přísné. Skoro až nepříjemné. Ani jeden z nich svou masku po celou dobu představení nesundal. Oba doprovázel ještě jeden malý, zatraceně líný pes, který sklidil největší aplaus za svůj odmítavý postoj (respektive leh) vůči pánovým artistickým požadavkům.
Bêtes de foire nebylo přehlídkou dechberoucí akrobacie, jediné triky předváděly figuríny z kusů železa, které Laurent s Elsou ovládali. Párová akrobacie nebo jízda na kole po laně, to vše bez ohrožení života skutečných artistů.
Představení bylo postaveno na grotesce a klaunérii doplněné žonglováním s klobouky a míčky. Časté rozutíkání míčků by se snadno dalo svést na roztržitost, s níž Laurent vystupoval, leč obávám se, že to naschvál nebylo. Na mnou navštíveném nedělním představení jej míčky obzvláště trápily a jediné žonglérské číslo se neobešlo bez odkutálení se aspoň jednoho z nich.
Nutno ale uznat, že svým výrazem Laurent vše zachránil. Jeho práce s tělem a obličejem byla vskutku perfektní a humorná, snad jen ve chvíli, kdy si do pusy nacpal čtyři pingpongové míčky a oblažil diváky širokým úsměvem, to už bylo příliš.
Elsa se po celou dobu tvářila zarytě a nepřátelsky, nesouhlasné pohledy provázely i výkony jejího manžela. Opět se jen můžeme dohadovat, zda záměrně, nebo byly reakcí na neposedné míčky. Její chvíle přišla v momentě, kdy bylo třeba usměrnit neposlušného psa a přesvědčit jej ke spolupráci. Mimo to předvedla i skvělý tanec páru loutek, které svým tělem oživila. Vlastně šlo o jedno z nejlepších čísel představení celkově.
Aniž bych chtěla Bêtes de foire nějak dehonestovat, musím přiznat, že mi představení připomínalo návštěvu u postaršího páru, kdy on má potřebu se předvádět, ačkoli jeho triky už dávno ztratily svůj šarm, a ona to jen nesouhlasně pozoruje a pevně semknutými rty dává muži najevo svou nelibost.
Ve vás coby návštěvníkovi to vzbudí rozpaky (podporovat mužovo třeštění, smát se mu, či nikoli?) a jistou melancholickou lítost. A také touhu co nejdříve odejít, aby se pár mohl vrátit ke své poklidné existenci nerušené cizími lidmi. Komorní prostředí se spoustou haraburdí v pozadí celý dojem naneštěstí jen umocňuje.
