Pražskou restauraci U Emy Destinnové vlastní již deset let Američan Steven Trumpfheller, který je zde zároveň i šéfkuchařem. Menu se zaměřuje na ryby a maso, výborné jsou i dezerty. Vše připravuje Steven osobně, kterého v restauraci najdete každý den.
Steven se do České republiky přistěhoval před dvanácti lety kvůli své ženě. Před deseti lety se stal majitelem restaurace U Emy Destinnové. Proč právě tento název? Jelikož Ema léta zpívala v newyorské Metropolitní opeře, je její spojení s Amerikou nasnadě. Důvod je ovšem jiný. Restaurace se totiž nachází v domě, v němž se tato světově proslulá pěvkyně narodila. Pojmenování restaurace po této dámě je Stevenovým uznáním jejího talentu a vyjádřením obdivu. Kdo proto čekal, že (s ohledem na název) se v restauraci bude podávat česká kuchyně, už asi tuší, že tomu tak nebude.
Steven oficiálně popisuje svou kuchyni jako francouzsko-italský fusion, při osobním hovoru to však upřesňuje: „Nemůžu svá jídla jednoduše zařadit. Sbírám inspiraci v zahraničí, vybírám suroviny, které mě baví, a snažím se, aby každý recept obsahoval něco jiného. V prvním menu jsem měl několik hovězích steaků, které se lišily jen omáčkou – pepřovou, houbovou,… Toho se nyní snažím vyvarovat a mít svůj lístek pestrý.“ A opravdu, mezi hlavními chody v sekci ryby a maso nenajdete dva stejné základy.
Během své návštěvy jsme ochutnali dvě degustační menu zaměřená právě na maso a ryby. Jako první na stůl dorazilo čerstvě rozpečené pečivo s našlehaným máslem, hned po něm následovaly naše předkrmy – carpaccio z mečouna s pestem a carpaccio z bizoního masa z Nebrasky s lanýžovým olejem. Druhý, teplý předkrm představovala kreveta s mangovo-chilli omáčkou a líčka z divočáka.
Jako hlavní chod jsme měli norského lososa s artyčoky a grilovanou zeleninou a filet mignon s omáčkou z demi glace a balsamica s bramborovou kaší s bílým lanýžem.
Celou degustaci završil dezert – crème brûlée s Hennessy koňakem a Philadelphia cheesecake s dýní a skořicí.
Samozřejmě nám chutnalo úplně vše, větším favoritem se však stalo masové menu a v něm speciálně kančí líčka, hned v závěsu s filet mignon. Zeptali jsme se proto Stevena, jak tento recept vznikl.
Původně líčka vytvořil pro festival Pavla Maurera, kde měla neuvěřitelný úspěch, a tak je zařadil i do svého stálého menu. Ptali jsme se také, jak dlouho se maso, které bylo krásně jemné a měkké a jen se rozpadalo, připravuje. Čekali jsme vyjmenování všech moderních gastronomických technik sous-vide počínaje, proto jsme odpovědí byli poněkud zaskočeni. Kančí líčka se totiž připravují v troubě, čtyři hodiny. A to je celé. Jistě, Steven má vychytanou teplotu, kterou v průběhu pečení upravuje, ale stejně, takhle jednoduché (na dnešní gastro poměry) to je. A tak skvělé! Zdejší kančí líčka opravdu vřele doporučujeme. A pokud byste chtěli zažít něco jedinečného, domluvte si table side cooking. Steven váš pokrm připraví přímo před vašimi zraky. Výběr vín je zde také bohatý a obsluha vám s výběrem ráda pomůže. Ale i bez ní se lehce zorientujete – vinná karta je doprovázena piktogramy určujícími barvu vína.
Ale k Emě nemusíte jen na večeři, nabízí i snídaně, které se podávají mezi 9:30 a 12:00. Kromě vajec na všemožné způsoby (včetně mého milovaného vejce Benedict) můžete dostat i anglickou, francouzskou nebo „vinohradskou“ (pražská šunka, vejce naměkko, bábovka) snídani, ale také hovězí steak z nízkého roštěnce na lávovém grilu s vejcem, čerstvou pažitkou, restovanými brambory, čerstvým pomerančovým džusem, kávou, chlebem a máslem.
Ano, čtete dobře. Steak ke snídani. U Emy Destinnové se dobře najíte v kteroukoli denní dobu.
Zajít můžete i na obědové menu. Takže žádné výmluvy, příležitostí navštívit tuto restauraci je opravdu dost.
Restaurace: U Emy Destinnové
Adresa: Kateřinská 1526/7, Praha – Nové Město
WWW: uemydestinnove.cz
