Návrat kultovního seriálu Sex ve městě pod názvem And Just Like That… vzbudil velké emoce. Po třech odvysílaných sériích je jasné, že se jeho hrdinky posunuly nejen věkem, ale i životním nastavením. Smířily se se stárnutím, sem tam jim přibyly i viditelné vrásky, ale ani po padesátce randit nepřestaly. Už to není seriál o hledání ideálního muže na Manhattanu, ale o snaze pochopit, jak vypadá život žen po padesátce – s bolestmi, změnami i radostmi, které přicházejí v jiné podobě než kdysi.

https://www.youtube.com/watch?v=hyTzeebk9wk

Carrie Bradshaw je po smrti Pana Božského ztracená a osamělá, ale zároveň odhodlaná znovu najít smysl v psaní i vztazích. Miranda prochází hlubokou osobní transformací – z právničky a matky se stává ženou, která objevuje svou sexualitu a zamiluje se do nebinární stand-up komičky Che Diaz. Charlotte, dlouho považovaná za nejkonzervativnější z přítelkyň, se opět vrací do světa umění a čelí vlastnímu rozčarování z ideální představy o rodinném životě. Všechny tři se musí vyrovnávat s novými otázkami: co od života ještě čekat, jak se mění přátelství, identita, sexualita – a co je ještě možné, i když už nejsou „mladé“.

Výrazným prvkem pokračování je příchod nových postav, které do příběhu vnášejí jinou energii i témata. Nejvýraznější z nich je realitní makléřka Seema, jejíž drzý humor, styl a sebevědomí místy připomínají chybějící Samanthu Jones (je sice skvělá, ale ruku na srdce – Samanthu není možné nahradit). Právě absence této ikonické postavy je cítit, i když ji seriál několikrát zmíní. Tvůrci se ale rozhodli nejít cestou doslovného nahrazení, spíše rozšířili spektrum ženských hlasů a zkušeností. V ději se objevují i Lisa a Nya – úspěšné a zajímavé ženy, které reprezentují generační i kulturní rozmanitost, jaká původní sérii scházela.

I móda se proměnila. Carrie stále udává styl, ale její outfity už méně šokují a více reflektují vnitřní vývoj postavy. Charlotte zůstává elegantní, Miranda se mění i vizuálně – volí ležérnější a méně „učesané“ varianty. Nové postavy přinášejí svůj vlastní módní jazyk, čímž se z And Just Like That… opět stává stylovým zážitek, byť s jemnějším leskem.

Seriál je odvážný v tom, že se nebojí ukázat ženy, které nestárnou bezbolestně. Nebojí se ukázat nepohodlí, chyby, rozpaky – a někdy i pád. Ale právě tím je upřímnější. Ne všechno se tvůrcům daří – některé dějové linky působí přehnaně progresivně nebo až uměle začleněně. Někdy postavy jednají tak nepravděpodobně, až ztrácejí kontinuitu se svým někdejším já. Přesto se jim daří vystihnout, že hledání sebe sama nekončí s věkem – jen se mění otázky, které si klademe.

And Just Like That… je jiný seriál než jeho předchůdce. Méně třpytivý, více zamyšlený. Ale v tom je jeho síla. Už nejde jen o vztahy a boty, ale o život v celé jeho spletitosti. A i když ne každý díl funguje stoprocentně, jako celek nabízí silné sdělení: že i po padesátce může být život stejně vzrušující, matoucí, krásný a chaotický – jen jiným způsobem.

Zdroj fotografií: Depositphotos.com