Konec 40. let minulého století. Poválečné Československo ovládá komunistická strana. Vedle veškeré průmyslové výroby se zestátňuje také filmový průmysl. Na Smetanově nábřeží vzniká nová filmová škola a pokládá základy hnutí, které je kritiky a historiky označeno jako „československá nová vlna“.
Médium poměrně mladé, čerstvě přinášející kromě obrazu také zvuk, dávno zaznamenala také politická sféra. Už Joseph Goebbels si sílu tohoto média uvědomil a využíval špičky v oboru k rozšíření myšlenek nacistických ideálů. Po válce tomu nebylo jinak. Vzorem mladým začínajícím filmařům byla sovětská montážní škola; autoři, kteří zobrazovali revoluční roky Ruského impéria formou drsnou, ale dechberoucí.
Jak se dá lhát filmem
A revoluční duch se šířil dal, nejen díky sovětskému filmu a jeho zobrazení tamních dějin. Evropa probouzející se po válce v závěru dekády adaptuje politiku podle Stalinova vzoru, včetně čistek, poprav a dalšího znárodňování.
Do tohoto bláznivého období vkládá Petr Jarchovský postavy svého třetího románu Asistent. Spolužáci Jindřich a Tonda se snaží prorazit ve filmové branži a vyvinout se jako autoři, když Jindra, po úspěšné asistenci u filmu režiséra Rašky, dostane nabídku, která se neodmítá. Ne pro svou výhodnost, ale zkratka proto, že by její odmítnutí znamenalo v jeho nelehké době mírně řečeno průšvih.
„Na plátně se hezká blondýnka na letní louce ohání srpem. Detail, dívka se podívá do kamery, zasměje se a mává nám. Vertovova metoda je zde uplatněna střihem na tribunu na Rudém náměstí, ze kterého mává davům Stalin. Sestřih vypadá věrohodně: jako by ty dvě postavy byly zachyceny v jednom okamžiku a mávaly na sebe navzájem. Zdá se, že studenti pochopili, jak se dá filmem vytvářet iluze. Jinými slovy, lhát…“ (s. 43)
Běda mu
Iluzivnost je podstatným, třebaže na první pohled ne příliš silným motivem knihy. Iluzivnost zejména ve smyslu uvádění člověka v omyl v osobní prospěch, ať už záměrně, nebo omylem. Jindřich, postava, již lze označit jako hlavní, je očarovaná už od začátku vyprávění. Autor jej přitom přiznaně obaluje do faustovské legendy.
Mladý muž omámený vidinou lepšího životy v podstatě „zaprodá duši“ za příslib realizace vlastního scénáře. Obětním beránkem mu je zde příběh pátera Slavíčka, jenž je Jindřich nucen v pokřivené podobě zaznamenat a sestříhat na objednávku StB. Výsledné dílo je ale katastrofální; byť je řemeslně i ideově vyhovující, publikum spravedlivě rozčilí.
Jarchovský se v tomto bodě inspiroval skutečně vzniklým filmem Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení (1950), jehož podstata se v zásadě shoduje: polomrtvý zmučený kněz Toufar je donucen sehnat „rekonstrukci podvodu“ před kamerou, aniž by se jeho záběry pro špatný zdravotní stav nakonec daly použít. Kněze ve snímku nahradil figurant. Páterův zázrak a snaha o jeho vyvrácení je dalším příkladem iluzivnosti v knize; Státní bezpečnosti se, navzdory velkému zápalu pro věc, nepodaří zázrak napodobit. Zjevná iluze je divákům tedy předávána jako pravda a zjevná pravda jako iluze.
Pád ze šikmé plochy
Ve věci autorství dokumentu Jarchovský vytváří nové postavy s vlastními příběhy; skutečným režisérem filmu byl Přemysl Freiman, který byl několik let hlásnou troubou stalinistické propagandy, aby byla jeho aktivní kariéra režimem zničena po aktivních protestech proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy a provozováním ilegálního televizního vysílání.
Tedy reálný režisér nespadl ze šikmé plochy tak rychle, jako náš mladíček Jindra. Ten se v závěru svého příběhu najednou z očarování probouzí a nechápe, kde je a jak se tam ocitnul. Tím odhaluje třetí iluzivní podobu příběhu: zastření faktu, že za určitých okolností je člověk posouván nahoru jen proto, aby schytal jako první cokoli, co padá shora. Takový potkan ochutnávač ve světě, kde není škoda zničeného mladého talentu ve prospěch zachování slávy zkušenějších kmetů.
Petr Jarchovský je scenárista a spisovatel. Napsal scénáře k řadě oblíbených a oceňovaných filmů, jako jsou Pelíšky, Šakalí léta, Občanský průkaz, Musíme si pomáhat nebo Želary. Vyučuje jako profesor na katedře scenáristiky a dramaturgie FAMU, kde v minulosti působil jako vedoucí. Novela Asistent je jeho v pořadí třetí knihou a v letošním roce druhou po Rodinné radě (2026). Jeho románovým debutem byla Olmerka (2025), již jste mohli již jste mohli také slyšet jako minisérii představenou Českým Rozhlasem.
KNIHA: ASISTENT
Autor: Prof. Petr Jarchovský
Text: Petr Jarchovský, 2026
Ilustrace na obálce: Václav Šlajch, 2026
Vydání: 1. vydání, Praha, 2026
Počet stran: 172–176 stran
Nakladatelství: Mladá fronta (člen skupiny Albatros Media a.s.)
