Hra Děti v režii Michala Vajdičky vychází z povídek slovenské spisovatelky Boženy Slančíkové, která publikovala pod jménem Timrava. Psát začala v devadesátých letech devatenáctého století a náměty čerpala zejména z vesnického života, který sama dobře znala z vlastní zkušenosti. Svými literárními pracemi si získala nejen uznání od svých současníků ale také pevné místo mezi slovenskými klasiky.
V malé vísce, kde každý každému vidí do talíře, se odehrává i Vajdičkova inscenace. A to doslova. S postavami se totiž setkáváme vždy u stolu, ať už je důvodem hostiny pohřeb, svatba, narozeniny nebo Vánoce. Rodiny, které se tu potkávají, jsou navzájem více či méně spřízněné a vždy neúplné. Spíš jsou to fragmenty, trosky rodin. Vdovy a vdovci, lidé rozvedení či opuštění, různým způsobem nešťastní. Pohoda u společného stolu většinou nezakryje vzájemnou nechuť, kterou vůči sobě mnozí za léta nahromadili. Každý má nějaké slabé místo, kostlivce ve skříni, o kterém ti ostatní dobře vědí. Na křivdy, které si způsobili, nezapomínají.
Hra z velké míry stojí na hereckých výkonech. S jednotlivými charaktery se seznamujeme právě jejich prostřednictvím. Jejich jemné odstínění je rozhodující pro úspěch inscenace. A herecká práce tu vykazuje opravdu vysokou úroveň, jak jsme ostatně na této scéně zvyklí. Prakticky každý z aktérů předvedl pečlivou hereckou práci, která vystavěla představení pozoruhodné kvality a působivosti.
Scénář je založen na třech Timraviných povídkách. Jedním z motivů hry je panovačnost chalupnice Kanátové (Kamila Magálová), která vystupuje s promyšlenou bezohledností vůči své snaše Zuze (Rebeka Poláková). Jejího muže, svého syna Paľa (Gregor Hološka), chce mít, jako ostatně vše, co se v domě šustne, stále pod kontrolou. Její sestra Drozdíková (Emília Vášáryová) se jí vyrovná v tvrdohlavosti a destruktivní hrdosti. To vede až k nepřátelství mezi oběma ženami. Další silnou dějovou linkou je vztah vdovy Vrapúchové (Diana Mórová) k její dávné lásce Grúnikovi (Jozef Vajda). Obě jejich dospělé nebo skoro dospělé děti se s tím, zdá se, nehodlají smířit. Nakonec však diváka vždy ještě čeká nějaké překvapení.
Ději ale nechybí ani humor, jak by se mohlo z výčtu všech strastí zdát. Právě naopak. Smysl pro vtip a ironii byly blízké nejen autorce, ale i hereckému souboru, takže zábavných momentů tu není málo. Další nečekaný prvek v těchto vesnických příbězích je významná role žen. Jsou to především ony, které rozhodují, přebírají zodpovědnost, komandují, případně vyvolávají spory. Muži jsou snadno ovlivnitelní, ve vztazích i praktickém životě nešikovní, bez kloudné vůle. Mnozí muži se ovšem už stačili upít a jejich ženy s nimi před tím zažily peklo. Starost o rodinu nakonec zůstala právě na ženách. Nicméně je to překvapivý obraz života, o jakém Timrava svědčí, když si uvědomíme, že to vlastně byla zlatá doba dnes tolik propíraného patriarchátu.
Hra je ovšem schválně ponechána bez pevného zakotvení v čase. Scéna Pavola Andraška dosahuje efektu nadčasovosti. Omšelé, neútulné interiéry, v nichž se na stoly prostírají sváteční ubrusy, jsou vybaveny zdobným měšťanským nábytkem. Objevuje se ale také televize a dokonce i mobil. Problémy, s nimiž se postavy potýkají, se mohou odehrávat dnes stejně jako před sto lety.
Důležité je ovšem to, že Timrava nedovádí svoje příběhy ke zmaru jako jiní významní představitelé realistického dramatu ze stejné doby. Skeptičtí bratři Mrštíkové, nechali Maryšu nasypat Vávrovi do kafe jed, protože žádné východisko z vynuceného sňatku pro ni nenašli. Timrava v souladu se svojí křesťanskou vírou pro svoje postavy viděla řešení ve smíření a odpuštění. I když ne všechny postavy se toho dožijí.
DIVADLO: DĚTI
Autor: Božena Slančíková-Timrava
Režie: Michal Vajdička
Dramaturgie: Daniel Majling
Scéna: Pavol Andraško
Kostýmy: Katarína Hollá
Hudba: Michal Novinski
Hrají: Kamila Magálová, Emília Vášáryová, Diana Mórová, Rebeka Poláková, František Kovár, Emil Horváth, Jozef Vajda, Gregor Hološka, Daniel Fischer j.h., Bence Hégli, Thália Král j.h.
Premiéra: 3. 6. 2023
Slovenské národné divadlo
Představení v rámci Divadelního světa Brno, Mahenovo divadlo