Klavír, osmaosmdesát kláves a příběh, který nepotřebuje slova. Tony Ann se vrátil do Prahy a v sále Divadla Hybernia znovu potvrdil, že emoce lze sdílet i beze slov.
Kanadský sólový pianista a skladatel, který se dlouhodobě pohybuje na pomezí neoklasiky, instrumentální tvorby i současného popu, nabídl publiku večer plný kontrastů. Křehké, téměř meditativní pasáže se přirozeně přelévaly do technicky strhujících momentů, které braly dech a držely sál v napjaté pozornosti.
Koncert přitom provázela i lehkost a bezprostřednost. Přestože interpreta během večera limitovalo počínající nachlazení, nenechal se vyvést z koncentrace a mezi skladbami dokázal publikum odzbrojit nenuceným humorem i osobními poznámkami.
Více než hodinové vystoupení tak nebylo jen dalším koncertem, ale i jemným ohlédnutím za jeho pražskou premiérou v Paláci Akropolis. Zároveň znovu potvrdilo jeho výraznou interpretační osobnost i schopnost proměnit jednoduchý motiv v silný, sdílený zážitek.
