O víkendu odstartoval devátý ročník hudebního festivalu Čarodějáles na brněnském koupališti Riviéra. V areálu se tentokrát hrálo od pátku až do neděle a výběr kapel byl široký. Stovky lidí pobíhaly tam a zpět mezi stánky s pivem a dvěma nadupanými stagemi. Přidali jsme se k davu v sobotu, kdy byl program nejslibnější. A ani tentokrát nás Čarodějáles nezklamal.
V sobotu se začalo hrát už v brzkých odpoledních hodinách. Na pódiu se vystřídali brněnští Aeronaut, Bijouterrier a následovali Krucipüsk. Areál Riviéry se záhy povážlivě naplnil lidmi a pod pódiem se publikum začalo pořádně rozehřívat. Někteří, včetně nás, nejprve posedávali okolo a snažili se zlikvidovat co nejvíc piv a Red Bullů. Sbírali síly na nadcházející nářez.
V šest hodin nastoupila na Starobrno Stage britská kapela The Qemists a strhl se obrovský potlesk. Všichni zpívali, skákali a už při prvním songu vznikl uprostřed pořádný kotel, kde se pogovalo jako o život. Došlo i na circle pit – a kdo by odolal? Skupina dokázala všechny dostat do varu, a ačkoli za chvíli byli všichni zpocení, s úsměvem šíleli dál. Oba vokalisti se nakonec bez váhání vrhli přes plot k publiku. Koncert zakončili dvojitým přídavkem. Zahráli i song Take It Back, který vznikl za spolupráce skupiny Enter Shikari. Netřeba snad dodávat, že celý zážitek byl mnohonásobně lepší než obyčejné poslouchání jejich hudby na Spotify.
Následovali punkrockoví Pipes & Pints a zvuk dud působil až nevhodně uklidňujícím dojmem oproti předchozí elektronické hudbě. Jednotlivé songy občas trochu splývaly, ale nikdo si nestěžoval. Po nich zahráli Monkey Businnes. Jako obvykle nezklamali a udělali velikou show. Roman Holý umí s publikem pracovat, s fanynkami obzvlášť. Dočkali jsme se i funky vzorovaných obleků, které vypadaly zatraceně dobře. Jen jsme se po celou dobu zmateně ptali – kde je Tonya Graves?
Konečně v deset hodin začali hrát Guano Apes. Před stagí byla hlava na hlavě a bylo cítit velké očekávání. Rozpoutali, stejně jako The Hives předloni, davové nadšení a jejich koncert měl grády. Zahráli hodně písniček z alba Offline. Zazněla i profláklá Lords of the Boards, která potěšila zvlášť ty, kteří na Guano Apes vyrůstali. Všichni odcházeli nadmíru spokojení. To ještě ale nevěděli, co je čeká u východu. Poslední kapelou, která rozezněla údolí okolo řeky, byli Fanfara Transilvania. Temperamentní banda Rumunů zahrála ohnivé cikánské rytmy a roztancovala i ty, kteří si mysleli, že jim už žádné síly nezbývají. Pro mě byli největším překvapením dne a doufám, že na ně brzy na jiné akci opět narazím.
Nakonec klobouk dolů pro slečnu moderátorku, která se dobře poprala s rozbouřeným davem, který odmítal jít domů. Nezalekla se ani odvážných výzev a hloupých poznámek. A práce s podnapilou bandou rockerů a pankáčů není žádný med.
Celá akce stála jako každý rok za to. Uvidíme, co si pro nás organizátoři přichystají na příští, už desátý ročník.
