Do Česka poprvé zavítal autor hitu Take Me To Church, irský zpěvák Hozier. Kromě nejnovějšího alba Wasteland, Baby! přivezl do vyprodaného Fora Karlín i početnou kapelu. Ta ale svou početností a zbytečným důrazem zastínila jeho jinak skvostný hudební projev, který místy způsoboval až husí kůži.
Že večer nebude úplně podle představ, zvěstovaly už technické problémy se zvukem u předskokana Davida Keenana. I přes počáteční nesrovnalosti odehrál jen se svou kytarou půlhodinový set, kterým ale publikum moc neoslnil. Jeho hudba se sice hodila k následujícímu vystoupení Hoziera, chyběla mu ale jiskra. Jestli tam nějaká byla, zastínil ji jeho nesympatický projev na pódiu. A ani jeho krásný hlas mu nepomohl. I proto jeho vystoupení občas rušil hluk bavících se návštěvníků.
Hozier do Prahy přivezl nejnovější hity z desky Wasteland, Baby!, vydané letos v březnu, většinu jeho vystoupení ale bavil publikum písničkami z jeho debutového alba Hozier z roku 2014. Svou českou premiéru započal skladbou Would That I a i zbytek úvodu se nesl ve znamení novinek, mezi nimiž nechyběl ani singl Dinner & Diatribes. Přestože publikum reagovalo více na starší tvorbu, jako je From Eden, Angel of Small Death and the Codeine Scene nebo Someone New, i novější kousky se dočkaly hlasité odezvy a přirozeně spolu splynuly. Před přídavkem jako poslední překvapivě odehrál jeho nejznámější hit Take Me To Church. Po hlasitém aplausu pak přidal ještě Cherry Wine a Work Song, kterými tak zakončil celý koncert.
Pěveckému projevu Hoziera se nedá nic vytknout. Fanoušky uchvacoval svým plným hlasem s neuvěřitelným rozsahem a nádherným zbarvením, kterému se jen tak někdo nevyrovná. Bohužel se ale občas ztrácel v početné kapele. Několikačlenný doprovod někdy zastínil jeho osobu a zbytečně na sebe strhával pozornost. Přitom by mu slušelo mnohem komornější pojetí, na které jsme zvyklí ze studiových alb. Rozhodně by to svou osobností, hlasem a celkovým hudebním uměním utáhl. Aspoň bychom si pak ušetřili několikaminutové poděkování na konci koncertu. V některých případech tím písničky dostávaly sice větší náboj a show získala více napětí, celkovému dojmu to ale trochu uškodilo.
„Bohužel se hozier občas ztrácel v početné kapele. Několikačlenný doprovod někdy zastínil jeho osobu a zbytečně na sebe strhával pozornost. Přitom by mu slušelo mnohem komornější pojetí…“
Zpěvák se obešel bez velkých projekcí a za jeho zády byla jen kulisa barevně měnících se oken se závěsy. Na výbornou obstál se světelnou show, která se k jeho projevu velice hodila a dotvářela perfektní atmosféru.
Česká premiéra Hoziera mohla dopadnout trochu lépe. I přesto se ale zapíše mezi jedinečné koncerty letošního roku. Svým hlasem i vřelým přístupem omámil všechny v publiku. Jedinou výtkou by mohl být předimenzovaný hudební doprovod, ve kterém se místy ztrácela jeho hudba. I přese všechno ale v každém návštěvníkovi zanechal celý večer silný dojem a fanoušci konečně uspokojili svou touhu po jeho dokonalé hudbě.
