Návrat Ridleyho Scotta aneb Marťan je boží!

Před několika dny NASA zveřejnila informaci o přelomovém objevu – na Marsu podle všeho existuje voda v kapalném skupenství. V Marťanovi dostanete návod, jak si ji vyrobit. Jestli někdy někde ztroskotáte, příběh o novodobém Robinsonovi vám přijde vhod.

Na předpremiéře nového snímku Ridleyho Scotta bylo narváno. Vlastně bylo vyprodáno. Před kinem i kolem baru se míjel Stormtrooper s rytíři Jedi a posádkou Star Treku. Světelné meče zářily do tmy, ale to nebylo nic proti tomu, když se v Oku objevil kosmonaut. Chtivému a nadrženému davu spolu s asistentkami rozdávali odznáčky, plakáty a krabičky poslední záchrany v případě osamění na cizí planetě. Ty obsahovaly: sladký perníček, prezervativ, bublinkovou fólii, rum a po vyluštění křížovky nápovědu, jak si vypěstovat brambory.

Filmová adaptace úspěšné knižní předlohy Andyho Weira začala kolem půl dvanácté. Dovolím se posunout v čase a teď hned napsat, že od začátku do konce jsem měla ve tváři tak blažený výraz, že si nevzpomínám, kdy se mi to v kině stalo naposled.
Matt Damon je v hlavní roli tak uvěřitelný, tak vtipný, tak roztomilý, že mu přeju, aby se oscarová porota tentokrát poohlédla po trochu jiném typu hrdiny v hlavní roli. Je to jen Matt versus kamera a bezchybný herecký výkon. Skvělý scénář (poklona knižní předloze) plný suchého humoru, nadhledu, ironie a nezapomenutelných hlášek. O botanikovi, astronautovi Marku Watneym, který se podle zákonů mezinárodních vod stal vesmírným pirátem. O člověku, který dal Marsu na prdel.

Na Zemi pak probíhá stejně zapálený boj o jeho záchranu, NASA se schází u stolu jako Společenstvo prstenu a Kristen Wiig je prostě typ herečky, který i v případě, že jde o tak děsně vážnou věc, dodá situaci tu správnou směs nadsázky. A to nemusí ani promluvit. Já ji fakt miluju.
K tomu všemu, a já jsem na to obzvlášť vysazená, je k filmu perfektní soundtrack. Čekejte nečekané. Abba, Donna Summer, David Bowie nebo závěrečná Gloria Gaynor!
Takže, ať tomu dám nějaké číselné hodnocení. Kdyby Marťan skončil Markovou hláškou: „Nechte toho, nemůžu se smát, mám zlomený žebra,“ tak budu spokojená na sto procent. Každopádně ten film chci vidět znovu. A pak ještě jednou. Minimálně.