O vlastním úhlu pohledu na věci a události kolem nás pojednává výstava ilustrátorky Renáty Fučíkové s příznačným názvem Příběhy / Stories. Potrvá až do půlky června a návštěvníky provede průřezem autorčiny tvorby s nahlédnutím do historie, biblického vyprávění, literatury či magie.
Malby, které aktuálně ve třech patrech zdobí zdi Galerie Villa Pellé v Praze, nejsou němé. Nedoplňují je sice slova jako v knihách, ale promlouvají vlastním jazykem. A tvůrci výstavy ji připravili tak, aby mohla rovněž promlouvat ke všem – k dospělým i k dětem.
Její kurátor, literární a výtvarný kritik Radim Kopáč, řekl, že dílo Renáty Fučíkové má silný vzdělávací a naučný potenciál a funguje také jako nástroj sdílení životních zkušeností nebo jakéhosi kulturního či civilizačního pocitu.
Výstava navržena architektem Janem Pfeifferem mapuje práci Renáty Fučíkové za posledních třicet let a představuje výběr klíčových oblastí její tvorby. Pro své ilustrace využívá zejména techniku kresby, kvaše či rytí. Spodní patro vypráví různorodé příběhy evropských dějin od pravěku až po současnost, které lze dohromady najít v knize Historie Evropy.
Autorka tu kresbami zachycuje specifika dané historické doby: od života neandrtálské rodiny přes antickou kulturu, středovek, francouzskou revoluci až po převládající ideologie dvacátého století a Evropskou unii. Čtenáře a návštěvníky výstavy ale rovněž seznamuje s významnými evropskými mysliteli či běžným životem meziválečné české domácnosti v kontrastu s dítětem dnešní doby. Odlišnosti jednotlivých témat zdůrazňuje i barevnými kombinacemi.
Exhibice značně přibližuje i české prostředí a historii, kromě jiného se soustředí na životy Karla IV., Jana Husa, Petra Chelčického, Jana Amose Komenského, Antonína Dvořáka nebo Tomáše Garrigue Masaryka.
Velká část druhého patra je tvořena také obrazy s biblickou tématikou či kresbami z knihy o životě a tvorbě Franze Kafky, jeho strachu z žen a spojení s Prahou. Děti můžou vstoupit i do pokoje s postelí, ve které leží hlavní Kafkova postava z povídky Proměna – Řehoř Samsa v podobě brouka.
Horní patro galerie sahá až ke hvězdám. Je totiž věnováno všemu, co je vidět na obloze za okny dětského pokoje (Jakub a hvězdy). Podle slov autorky to, co chceme vyprávět, je na nás, a jenom na nás je i to, co vidíme.
A kdyby někoho zajímalo, jak vidí svět Renáta Fučíková během tvoření, výstava nabízí i malou ukázku jejího pracovního stolu.
