Půlka prázdnin je za námi, knižní nakladatelství však nezahálí a chrlí na nás jednu skvělou knihu za druhou. Dnes se podíváme na čtyři publikace nakladatelství Jota, které nám první půlku léta dokonale zpříjemnily.
Seznámíme se se sympatickou pornohvězdou Pedra Almodóvara, nahlédneme do vztahu mladé ženy a staršího muže, dozvíme se podrobnosti o vzniku a vzestupu Islámského státu a začteme se do knihy, která nese název John na konci umře – v redakci občas žertujeme, že by tento podtitul mohla nést závěrečná série Hry o trůny.
Pedro Almodóvar – Patty Diphusa, Venuše záchodků
Pedro Almodóvar je uznávaný španělský režisér a scénárista (samouk!), držitel dvou Oscarů za filmy Vše o mé matce a Mluv s ní. Byl vychováván v klášterní škole, odkud utíkal na zakázané filmy. V 17 letech přišel do Madridu a stal se vůdčí osobností undergroundovského hnutí La Movida madrileña. První film natočil v roce 1974 a dodnes jich má na kontě kolem třiceti.
V osmdesátých letech vznikla v Madridu na stránkách časopisu La Luna postava Patty Diphusy, drsné, protřelé a zároveň i neobyčejně soucitné pornohvězdy a madridského sexuálního symbolu. V bizarních i všedních příhodách, které toto literární alter ego Pedra Almodóvara zažívá, Patty uspokojuje sexuální potřeby náhodně potkaných mužů a utěšuje jejich duše. Postavou Patty, Venuše záchodků, vzdal Almodóvar s nostalgií hold mládí prožitému v Madridu, kde byl jeho jediným bohem Andy Warhol, jediným smyslem života zábava a jedinou zásadou bezstarostnost.
Povídky, které publikoval tehdy ještě neznámý režisér v časopise La Luna, doplňuje ironicky míněný návod, jak se stát úspěšným režisérem. Jeho základní bod zní: „Na svůj první celovečerák si musíte vypůjčit peníze od kámošů!“
Patty Diphusa je kniha, která se čte rychle. Nedá se říct, že by měla děj, jedná se o sloupky, které na sebe sice navazují, ale jde o vyprávění pornohvězdy o jejím běžném životě. No, běžném… jak se to vezme. Patty je osobitá, svérázná, nikdy nespí, nesnáší nudu a miluje sex. Hodně sexu. Pokud jste zvyklí sexu říkat „milování“ a „šoustání“ vás pohoršuje, knihu raději nečtěte. Patty totiž doslova šoustá kdykoliv a kdekoliv, za jednu noc vystřídá s přehledem 10 mužů a užívá si i znásilnění. Je vtipná, netlačí na pilu, v podstatě jsou téměř všechny příhody z jejího života uvěřitelné – vždyť se jedná o 80. léta v Madridu! Někdo by mohl říct, že Almodóvar přehání a snaží se za každou cenu šokovat. Já to tak nevnímám, naopak si myslím, že jeho sloupky přesně odrážejí divokou dobu, do které jsou zasazeny.
Druhá polovina knihy nabízí Almodóvarův návod, jak se stát úspěšným režisérem. Je vtipný, nebojí se toho, sype z rukávu přesně to, co má zrovna na srdci.
Knihu máte za dvě hodiny s přehledem přečtenou. A budete se k ní vracet. A možná i zatoužíte po tom, aby Chuck Palahniuk napsal scénář a Pedro Almodóvar to pak zfilmoval. To by totiž teprve byla jízda!
Oliver Burian – Julie v červnu, Romeo na konci listopadu
Oliver Burian prožil dětství na Letné. Vyrůstal v činžáku, v němž bydlel František Hrubín, který mu dal k dispozici svou rozsáhlou knihovnu obsahující díla běžně nedostupná, a tím v něm probudil mimořádný zájem o literaturu. Jeho druhou vášní se stal hokej. Dětství a pubertu strávil mezi Štvanicí a sportovní halou na Praze 7, ponořen do knih a ledního hokeje.
V roce 1969 žil delší dobu s rodiči v USA. V roce 1987 ukončil aktivní sportovní činnost v pražské Slávii. Poté působil jako výtahový technik, průvodce po Praze, manažer a posléze ředitel jazykové školy Angličtina Expres.
V roce 1992 nastoupil do Bontonu jako ředitel distribuce a následně byl spolumajitelem a ředitelem distribuční společnosti Panther.
Stálý pokles prodeje hudebních nosičů způsobil, že tuto branži opustil a věnuje se nyní konzultační činnosti a literární tvorbě. Jeho prvotinou jsou Povídky toaletní (2014), po níž následovala kniha Úsvit (2015).
Příběh Julie v červnu, Romeo na konci listopadu je situován do nedaleké budoucnosti a začíná u lože umírajícího starce. Jeho schovanka se od něj dozvídá tajemství svého života a Romeo jí předává knihu, kterou pro ni napsal s prosbou, aby mu z ní v jeho posledních dnech četla. Prosí ji, ať jej soudí až po jejím dočtení.
Při předčítání se Claudie vrací do doby před jejím narozením a dočítá se o kouzlech a úskalích vztahu mezi starším mužem a mladou ženou od seznámení až po rozchod a rozvod. Zároveň je kniha i sondou do způsobu života Claudiiných rodičů; života, který díky masivnímu technologickému pokroku již prakticky zmizel.
Jsme svědky paralelně se vyvíjejících příběhů Claudiiny první lásky a nově nacházeného vztahu s otcem. Daří se jim k sobě najít cestu a užívat si vzájemnou přítomnost, ale nemilosrdná ruka osudu vše změní.
Joby Warrick – Vzestup Islámského státu
0Joby Warrick je americký novinář, držitel dvou Pulitzerových cen, poslední z roku 2016 za knihu, o které právě píšu. Autor publikuje své články v renomovaných periodicích jako The News & Observer nebo The Washington Post a specializuje se na Blízký a Střední východ, doplomacii a národní bezpečnost. Jeho články vzbuzují zájem nejen v USA a obdržel již řadu novinářských ocenění. Je také autorem knihy The Triple Agent pojednávající o atentátu na afghánské základně Chapman v roce 2009, při kterém zahynulo nejvíce agentu CIA v historii.
Je Islámský stát nepochopená, anebo spíš nepochopitelná organizace? A je to jen parta hrdlořezů? Akty tohoto nejvýraznějšího nestátního ozbrojeného aktéra současnosti jsou nepřehlédnutelné – a jak by také mohly být jiné, když kromě boje se skutečnými zbraněmi se jim daří úspěšně útočit i na mediální sféru a podmaňovat si internet.
Přestože jsou zmínky o bojovnících tzv. Islámského státu téměř všudypřítomné, co o nich vlastně víme a co víme o vzniku skupiny samotné?
Islám, Střední a Blízký východ, sunnité, ší’ité, sektářské násilí. Pro laika jistě věci nesnadné k pochopení, tato kniha pro něj však může být zdatným průvodcem. Na pomezí žurnalistiky a beletrie totiž přináší čtivé vyprávění, díky němuž se pro vás z exoticky znějících jmen stanou důvěrně známé postavy, jejichž životní osudy velice srozumitelně propojí komplexní pavučina událostí.
David Wong – John na konci umře
Pokud jste zastáncem krásné literatury plné romantiky, komplikovaných mezilidských vztahů či italských domácností, nečtěte tuto knihu. Milujete-li Agathu Christie a její pojetí detektivního příběhu – napínavého, ale tradičního, nesnažte se tuto knihu pochopit. Máte-li chuť na směsici surrealistické fantasy a akčního sci-fi ve stylu Jiřího Kulhánka, už nikdy nebudete chtít Johna opustit. A to umře hned na začátku.
Znáte-li anglickou frázi „WhatsTheFuck“, vězte, že David Wong vás donutí tuto zkratku použít na každé druhé stránce.
Tedy, omyl, minimálně dvakrát za stranu. Příběh, vyprávěný jako autobiografie, se chvílemi pomalu plíží temnými uličkami, chvílemi utíká po vyprahlé poušti jako splašený mustang a následně vyletí a kousne vás jako vzteklý pes. Nebo jako potvora se třema očima, štířím ocasem a parukou.
Bolest, smrt, pekelný řev a dávka cynického humoru – tohle všechno se na vás vyvalí z řádků neskutečně vtipné a po čertech promyšlené story dvou mladých hudebníků – Davida Wonga a Johna. A ne, jména nejsou pravá. Jen jsou natolik rozšířená, že je nelze vygooglit. Nesnažte se tedy najít Utajené město, centrum všech amerických rednecků, vidlácké verze Jennier Lopez a světa, kde je Elton John hudební kapela o čtyřech až šesti podivínských členech.
Máte tu čest s knihou, která vám vysvětlení myšlenkových pochodů svých hlavních hrdinů podá na zlatém podnose, ale zavře ji na zámek dveřmi, jež mají místo kliky povadlý penis. Jste ve světě, kde lidé fetují sojovou omáčku, aby mohli střílet do medúz lítajících u stropu, doběla vzrušených z klasických úsporných žárovek. Musíte pochopit, že je všechno pouze ve vaší hlavě. A ve chvíli, kdy se smíříte s faktem, že nic nedává smysl, máte šanci tuto knihu pochopit a zamilovat se do ní natolik, že pro vás stoupne na ceně každý, kdo vlastní alespoň jednu její kopii.
Knihy zakoupíte na stránkách www.jota.cz.
Na článku spolupracovaly: Šárka Motyčková a Šárka Hromádková
