RECENZE: Atmosféra drsného severu s novým albem Wardruny

Na konci října vyšlo již třetí album norské skupiny Wardruna, která zrovna pořádá turné napříč Evropou. Pokud se taky vezete na vlně fascinace severem, učarovala vám tamní příroda nebo jen rádi koukáte na seriál Vikingové, Wardruna vás dostane do kolen. Zvlášť si ji zamilujete, pokud nejste jen novopečenými fanoušky severské mytologie.

Žánrově Wardrunu můžete zařadit někam mezi ambient a temnější severský folk. Což její hudbu ani zdaleka neobsáhne v plné šíři. Popsala bych ji jako majestátní severský orchestr kombinující hudbu vážnou a folkovou, pracující se sbory i neobvyklými nástroji. Jestli si ji chcete vychutnat opravdu na maximum, neseďte doma. Nasaďte sluchátka s obstojným zvukem a vyrazte dobře oblečení ven do lesa, do polí nebo do husté vánice. Okolní mráz je jak stvořený k tomu, aby se s písněmi popral o post původce vaší husí kůže. Zvučné mužské vokály, dunění bubnů, majestátní žestě – hudba je ideálním podkresem pro procházení se nehostinnou krajinou nebo pro mystické rituály. Zmáčkněte tlačítko Play a přeneste se do úplně jiného světa.

Album otevírá temný Tyr. Slovo, které se ve starším futharku používalo k označení poslední ze tří aett – sad run. Třetí aetta je zasvěcena bohu Tyrovi, bohu války, práva a ručiteli přísah. Píseň nesoucí jeho jméno zní jako zaklínání, které má zajistit vítězství ve válce, dodat člověku sílu a rozeznít struny jeho odvahy.

UruR začíná vrčením zvířat, které přebije až zvuk rohu a rytmické údery bubnu. Zvuky vás pomalu obklopí a začnete se ztrácet v jejich naléhavosti. Čeká vás deset minut dlouhá jízda zasněženými kopci, která vás ukolébá, neřku-li dostane do transu. V půli se rozezní naléhavý hlas znějící z dáli. Ne že by vám zbývalo něco jiného, než jej následovat. K osamělému tónu se připojují další mužské hlasy, které dál tlumeně zní za doprovodu dunění bubnů. Plynule se hudba přelije do jemných nočních zvuků písně Isa, ledu.

Krystalicky čisté ťukání připomíná kapky vody a zvuky z hlubin jeskyně. Píseň se postupně rozkošatí a ožívá s ženskými vokály, které doprovází tlumený mužský zpěv. Na konci zase utichá v jemném cinkání ledových kapek. Mannar – Drivande se noří z ledové říše a vyplouvá ven jako řeka, za zvuku šplouchající vody. Je jedinou instrumentální písní bez zpívaného textu. Po přízračné Isa vlévá krev do žil. Následuje Mannar – Liv, vyprávějící příběh o bozích nordického pantheonu, kteří sestoupili k moři a vdechli život prvním lidem. Ask a Embla jsou severským Adamem a Evou.

Kouzelné Raido se zatím jako jediné dočkalo vlastního klipu, jedná se také o jednu z nejlepších písní z celé desky. Zpívá o pouti, cestě za spoutáním dvou životů v jeden. Uhání na koňském hřbetu po cestách a nedá vám pokoj. Divoká Pertho oslavuje a hlučí, slibuje štěstí a zve k hodovnímu stolu a hře v kostky. Odal, nebo také othala – dědictví, ladí zpátky na temnou notu. Dětský sbor deklamuje verše o prastarých bytostech přírody, které rostou a sílí jako stromy, sledujíce lidské vzestupy a pády. Stejně jako Raido, Odal stoupá a víří, hypnotizuje a její rytmus se vrývá pod kůži.

Její refrén je nakažlivý. Wunjo přichází s novou nadějí. Dětské hlásky se rozplývají v divokém a živém rytmu, doprovázeném zvuky fléten. Oslavují zrození a ambice mladého života, který se rodí z prachu. Desku uzavírá Runaljod, čtení run s majestátními žesti a silným sborovým zpěvem. Celé album vypráví básně o Ragnaröku, jak už napovídá jeho název. Ragnarök je jakási předzvěst budoucích událostí, zahrnujících konec světa a pád bohů. Proto to epické finále, spojující vše, co jsme dosud slyšeli v jednotlivých fragmentech.

Třetí deska Wardruny je jako obvykle dechberoucí. Nemůžu jí vytknout jedinou věc. Dokonale vybuduje zamýšlenou atmosféru, rozvibruje vás jako houslovou strunu a získá si vaše srdce. Možná jsou mé dojmy ovlivněné tím, že Ragnarök poslouchám na výletě zasněženým Stockholmem, to nepopírám. Ale vsadím se, že ani při poslechu z tepla domova neztratí nic na svém kouzlu. Za mě se jedná o počin roku, co se atmosférické hudby týče a už teď vím, že celou zimu nebudu poslouchat skoro nic jiného.