Herní recenze

Hra Cyberpunk 2077 – Necenzurovaná jízda s Keanu Reevesem po boku

30. 12. 2020

195

Cyberpunk 2077 od studia CD Projekt Red budil v hráčích velké naděje na posun ve videoherním žánru. Neustále odklady nás ale měly varovat, že bychom své vášně měli raději krotit a počítat s tím, že po veleúspěšném Zaklínači nás možná čeká kolosální přešlap. A ano, ukázalo se, že hra obsahuje spousty bugů, nedoladěných textur a dalších nedostatků. Ale taky si v ní můžete vytvořit přirození na míru, pokecat s Keanu Reevesem nebo rozsekat nepřátele na takové kousky, že uvidíte jejich vlastní střeva.

Nedoladěná optimalizace

Po zdlouhavých odkladech hráči očekávali perfektní produkt, ale nakonec dostali nedoladěný paskvil, který je na tom v očích mnohých tak bídně, že začínají volat po žalobě.

Rád bych si odbyl řečnění o chybách a nedoladěné optimalizaci na začátku a nadále už se věnoval jen kladům. Tvůrci bohužel hodně podcenili testování na starších zařízeních, a to zejména u konzolí. Pokud si hru chcete zahrát na PS4, musíte se připravit na zdlouhavé a neúplné načítání textur, záškuby a různorodé chyby prakticky po celou hru. Stejné problémy má i Xbox a starší počítače. Krom toho občas dokonce mizely postavy, hráči se propadali do silnice a doteď vám hra neuloží nastavení vaší české lokalizace, takže se při každém opětovném zapnutí hry musíte odebrat do menu a vše si nastavit. A podobných chyb je ve hře tolik, že můžete mít nejnadupanější počítač na světě, ale přesto vám dokáží hraní hodně znepříjemnit.

Tvůrci už začali vracet peníze a postupně přidávají patche, které ladí alespoň ty největší problémy. Což můžeme tvůrcům připsat k dobru, protože se o své hry starají i po vydání a snaží se hráčům vše vynahradit. Podobně na tom byl v počátcích i Zaklínač 3 a postupem času se z něj stala jedna z nejlépe optimalizovaných a hodnocených her dekády. Budeme tedy věřit, že tvůrci hru dají do pořádku i tentokrát.

Velký přešlap už ale studiu nikdo neodpáře a jejich reputace se bude vzpamatovávat ještě dlouho. Nicméně, peníze se vrací, na úpravách se pracuje, takže pojďme zhodnotit hru jako celek.

Příběh a Keanu Reeves

Hlavní dějová linie je svižná, zajímavá a přiměřeně dlouhá. Při plnění úkolů máte vícero možností, jak se s danými levely vypořádat. Můžete se plížit, nepřátele potichu vyřídit, odlákat jejich pozornost, úplně je obejít nebo je ve velkém pozabíjet.

Někdy mi nápaditost plnění misí připomínala Hitmana, nicméně Cyberpunk je o něco omezenější. Budete se muset spokojit především s hackováním kamer, dveří či nepřátel a odlákáváním pozornosti pomocí elektronických zařízení. Není to málo, ale mohlo by toho být více.

Co je ovšem velice dobré, je interakce s postavami, kterých je ve hře spousta a všechny jsou něčím ojedinělé. Jedni vás zradí bez mrknutí oka, druzí za vámi skočí do hořícího domu.

Během komunikace s nimi můžete jít rovnou k věci a ptát se jen na důležité body mise nebo zaplést i volnější konverzaci a poptávat se na další informace. Při tom stojí za to experimentovat a využít svého původu, který si zvolíte hned na začátku – Nomád, Dítě ulice nebo korporát, anebo také svých získaných schopností ze stromu dovedností. Můžete si tak vyjednat třeba více peněz za misi anebo někoho donutit, aby vám řekl informace; buď po dobrém, nebo po zlém. Hra navíc instantně reaguje na vaše rozhodnutí, kdy se třeba rozhodnete někoho zastřelit místo toho, abyste jeho život ušetřili. Pak vás čeká třeba telefonát, že doufali, že daný cíl zůstane naživu. Jiná rozhodnutí se, alespoň v hlavním příběhu, většinou projeví do pár minut, takže si ještě budete pamatovat, proč se stalo, co se stalo a kde jste se mohli rozhodnout jinak.

Průchod hry je tedy silně ovlivněn tím, jakým stylem se budete chovat, a to zejména v režimu dialogů.
O to zajímavější pak může být testovat tyto možnosti znovu a znovu, když si hru nahrajete od určitého bodu a uděláte stejnou věc jinak.
A podobné to je i v případě Keanu Reevese, který reaguje na to, co děláte a co říkáte. Můžete mu být po vůli a zapálit si cigaretu nebo někoho odrovnat, když vás o to požádá nebo ho poslat do háje a dělat si věci po svém.

https://www.youtube.com/watch?v=-Es9cEjBjzg

Herec se v motion capture obleku i dabingu opravdu vyřádil a nadělil hráčům stovky vtipných průpovídek i dramatických sekvencí. A i když hraje hajzlíka, je to pořád neuvěřitelný sympaťák.

V průběhu hry vám bude radit, bude se vás snažit dostat na svou stranu, ale možná se vás pokusí i zabít. Jeho doprovod je opravdu k nezaplacení.

Hra se částečně liší i díky tomu, jaký origin si vyberete. Zpočátku máte u každé možnosti zcela samostatné mise, ale příběh se cca po hodině hraní propojí a pak už pokračujete všichni stejně s tím rozdílem, že jako Nomád máte jiné znalosti než třeba jako Dítě ulice a dává vám to volbu jiných dialogových možností.

Oslnivá grafika bez cenzury

Svět Cyberpunku je velice krutý, nespravedlivý, ale i velice uvěřitelný. Trhání nepřátel na kusy, možnost nákupu sexuálních pomůcek nebo svádění opačného pohlaví. Ve hře není prakticky žádná cenzura, což jen dopomáhá k vžití se do tohoto rozmanitého světa. Grafické zpracování je na vysoké úrovni. Stíny, mimika postav i fyzika fungují dobře. Zničitelné je i prostředí, jak vnitřní, tak vnější. Ale například jízdní a demoliční model aut by mohl být trošku lepší. To ale zase kompenzuje demoliční model postav, které se po výbuchu granátem rozletí na kusy, nebo když je naberete na kapotu aut, budou se tam chvilku držet, než s nimi nabouráte do zdi.

Vedlejší úkoly a volnost světa

Když budete projíždět po Night City, celkem snadno se do něj zamilujete. Je to veliké město, kde některé budovy sahají do výšky desítek ba i stovek metrů. Na ulicích je ruch, v zapadlých koutech můžete pomoci přepadeným a utlačovaným, jindy podpořit zásah policie proti zloduchům – to jsou mini questy, které se objevují náhodně po celou dobu hry. Dále ale budou přibývat vedlejší úkoly, které někdy mohou být spojené s hlavním příběhem, jindy jsou zcela samostatné. Můžete někoho vysvobodit z rukou únosců, jindy musíte najít databanku a předat ji původnímu majiteli nebo vymlátit doupě zloduchů. Vedlejší mise mají různé variace a bude jich tím víc, čím dále se v příběhu a po mapě budete posouvat. Můžete si jít zazávodit nebo zaboxovat. Můžete krást auta nebo se pustit do křížku s policií. Taktéž můžete hledat tajná místa a sbírat nebo odhalovat předměty.

Co se otevřenosti týče, je to velice podobné sérii GTA. Nicméně s tím rozdílem, že můžete prolézt i spoustu budov, a to nejen při plnění misí. Někdy ovšem narazíte třeba na herní automaty nebo kulečník, ale ani jedno si zahrát nemůžete. Což je trošku škoda, protože se tvůrci připravují o další detaily, které hra mohla mít. Nicméně automaty můžete často alespoň hacknout a získat z nich peníze. S volností se pojí i vylepšování vaší postavy, ať už prostřednictvím stromu dovedností, který je na můj vkus možná až příliš obsáhlý a hodil by se spíše do veliké RPG hry než do akční střílečky. Taktéž si můžete kupovat zbraně, brnění a oblečení nebo speciální čipy pro své tělo, které seženete u rozparovače, odborníka na technologii spojenou s medicínou.

Nemusíte se bát ani o nedostatek možností likvidace nepřátel – přes palné zbraně, granáty až po nože či elektrické biče přímo z vašich dlaní. I zbraně si můžete modifikovat a dát na ně třeba zaměřovače nebo používat technologii, která navede střely přímo na cíl.

Těch několik let vývoje je ve hře zkrátka a dobře vidět. Ale stejně tak jsou vidět i nedostatky. Pokud vlastníte alespoň průměrný počítač nebo hrajete na jedné z novějších konzolí (PS5 nebo Xbox Series X), pak se nemusíte bát, že by hra byla nehratelná. Jenom občas narazíte na momenty, které nebudou úplně 100% funkční.