Městská divadla pražská zahájila svou sezonu hned dvěma premiérami v divadle Komedie. Tato scéna je ze všech tří, které pod Městská divadla pražská patří, nejvíce otevřená moderně pojatým počinům a netradičním kusům. Po Slávě a pádu krále Otakara v režii Michala Háby se tak zde představila i druhá novinka na repertoáru s názvem Lazarus. České adaptace tohoto muzikálu Davida Bowieho a Enda Walshe se ujal Marián Amsler.
Hudebníka Davida Bowieho, který svou kariéru nastartoval především v 70. letech 20. století, netřeba dlouze představovat. Na svém kontě má 25 studiových alb, která nahrál v rozmezí let 1967-2016. Poslední album Blackstar vyšlo těsně (pouhé dva dny) před jeho smrtí, stejně jako se těsně před jeho smrtí podařilo dokončit a uvést muzikál Lazarus, na němž Bowie spolupracoval s Endou Walshem. Muzikál tak vzniká v době, kdy si je Bowie již vědom toho, že umírá. Což se promítlo i do hlavních témat muzikálu, kterými jsou osamělost, hledání životního smíření – s druhými i sebou samým – a samotný odchod ze světa.
Inspirací pro muzikál Lazarus se stal film Muž, který spadl na Zemi z roku 1976. V něm si David Bowie zahrál hlavní roli mimozemšťana Newtona, jenž se zaseknul na Zemi bez možnosti návratu na svou planetu a v područí alkoholu, kterému propadl. A právě v tom okamžiku se s Thomasem Jeromem Newtonem – osamělým, zlomeným, lehce šíleným a absolutně bez naděje – setkáváme.
Kromě něj se představí i další postavy jako Newtonova asistentka Elly, jejíž proměna v dávnou Newtonovu lásku Mary Lou nevyřeší její problémy ani s Newtonem, ani s jejím manželem Zachem. Nebo Valentin, jednoznačně záporná postava, jelikož máchá nožem podobně šíleně jako zabijácký robot Roberto z Futuramy. I když není úplně jasné proč. Jeho protipólem je Dívka. Možná skutečná, možná smyšlená; možná halucinace, možná anděl. Každopádně díky ní získá Newton chuť do života i do práce a pokusí se postavit novou raketu, v níž by mohl Zemi opustit.
Takto zkratkovitě podané to zní vcelku srozumitelně, ovšem samotné představení až tak přehledné není. Ve chvíli, kdy máte pocit, že se v ději začínáte trochu chytat, přijde písnička a je po všem. Obávám se tak, že mi zůstalo mnoho utajeno. Jednotlivé postavy by mohly být lépe rozkresleny, aby vystoupil jejich význam ve hře, je-li tam ovšem nějaký. Nelze totiž také vyloučit, že se jednalo o změť obrazů šílenstvím postižené mysli, jež sama těžko rozeznává realitu od svých fantazií. Jak by se v podobné psychotické kakofonii pak mohl vyznat divák?
Dojem mírného zmatku umocňovala i scéna, kterou Juraj Kuchárek proměnil pomocí lan i kulis v bludiště. Herci se tak v podřepu prodírali tunýlky v obvodových stěnách, případně se jimi rovnou plazili, aby se dostali z jedné strany jeviště na druhou. Pokud jej chtěli projít přímo, museli se v druhé polovině popasovat s již zmíněnými lany.
V čem inscenace ztrácí kvůli nepřehlednosti děje, to jí plně vynahradí zpěv. V průběhu muzikálu zazní osmnáct Bowieho písní, mimo jiné Lazarus, Changes, Life on Mars? nebo Heroes. Marián Amsler navíc vsadil na skvělé hlasy Ondřeje Rumla a Igora Orozoviče, což byla v podstatě sázka na jistotu. V mnou navštíveném představení se v hlavní roli představil Ondřej Ruml, který Newtonovu roztřesenost a nerudnost zahrál velmi uvěřitelně, nadto perfektně zpíval.
Stejně tak Erika Stárková v roli Dívky (jež své pěvecké kvality už předvedla například v Žítkovských bohyních v Divadle pod Palmovkou) či Nina Horáková jako Elly, ale i ostatní. Oceňuji především dobře nastavený zvuk a sílu hlasu zpěváků, kdy se nenechali převálcovat kapelou, a jejich hlasy zněly tak, jak měly. V tomto považuji Lazara za výjimečně povedený muzikál. Pokud se tedy ztratíte v ději, užijte si představení alespoň jako koncert. Stojí to za to.
DIVADLO: LAZARUS
Režie: Marián Amsler
Dramaturgie: Jana Slouková
Scéna: Juraj Kuchárek
Kostýmy: Eva Jiřikovská
Původní instrumentace a aranžmá: Henry Hey
Hudební nastudování: Jan Aleš
Pohybová spolupráce: Stanislava Vlčeková
Překlad libreta: Michal Zahálka
Projekce: František Pecháček
Hrají: Ondřej Ruml/Igor Orozovič, Nina Horáková, Erika Stárková, Pavol Smolárik, Michael Vykus, Huyen Vi Tranová/Tereza Marečková, Michal Bednář
www.mestskadivadlaprazska.cz
