Hieronymus Bosch a jeho podivný svět: Lucerna láká na výstavy předních malířů

Nikoli jen balet, opera a činohra, ale už i umělecké výstavy se dostávají na plátna kin. Kino Lucerna nabízí divákům přenosů hned několik, obdivovat tak můžete Monetovy krajiny, Renoira, nebo samotného Michelangela. My vyrazili na dokument Hieronymus Bosch a jeho podivný svět.

Od Boschovy smrti uplynulo loni rovných pět set let. Hertogenboschské muzeum Het Noordbrabants uspořádalo na jeho počest výstavu, která shromáždila většinu Boschových obrazů a kreseb. Z 24 dochovaných Boschových obrazů jich zde bylo sedmnáct, z dvacítky kreseb se jim podařilo shromáždit 19.

FOTOREPORT: V Holešovicích ožívají postavy z Boschových obrazů

Tolik Boschových děl pohromadě nikdy nebylo (kurátor s nadsázkou zmínil, že tolik Boschových prací neviděl pohromadě ani sám Bosch), a tak není divu, že výstava přilákala téměř půl milionu milovníků umění z celého světa.

Muzeum muselo dokonce prodloužit otevírací dobu do jedné hodiny ranní. Avšak nejznámější obraz, Zahrada pozemských rozkoší, zde chyběl. Nemohl být do Nizozemska převezen, a tak zůstal, kde je. V Madridu. Paradox je, že v Boschově rodném městě, a vlastně Nizozemsku vůbec, není žádný Boschův obraz. Muzeum si je tedy muselo vypůjčit od ostatních evropských muzeí – z Londýna, Paříže či právě Madridu.

Osobně jsem čekala, že film bude hlavně o expozici samotné, vzhledem k tomu, že šlo o největší výstavu Boschova díla v historii. Že pomocí kamery budeme přecházet od jednoho obrazu k druhému a maximálně k tomu budeme poslouchat výklad o jednotlivých obrazech, cestě Bosche od rané tvorby po jeho vrchol, Zahradu pozemských rozkoší. Triptych, jehož pravá část způsobuje noční můry.

Čekala jsem, že to bude interaktivní, zábavné a poučné. Bohužel to byl klasický dokument. Tedy o Hieronymu Boschovi, o jeho životě v malebném městě Hertogenbosch a mimo jiné i o Hertogenbosch samotném. Což bylo pro mě vcelku zklamání. To vše jsou vyhledatelné informace. Zajímala mě výstava. Jak získávali obrazy, jaká opatření provedli při jejich převozu, co zjistili z expertíz jednotlivých děl?

Jak probíhala instalace a podle jakého klíče? To vše chybělo. Naopak přebývaly nudné a zbytečné záběry města a několikaminutová sekvence zpěvu kostelního chóru.

Co naopak bylo dobré, že některé nejvýznamnější malby a kresby byly detailněji rozebrány. Bylo vysvětleno, co na nich je, včetně skrytých detailů a symbolů, které měly poodhalit Boschovo vnímání světa a inspiraci.

Nešlo sice o všechny obrazy z výstavy, avšak na druhou stranu byla detailnímu prozkoumání podrobena i Zahrada pozemských rozkoší, která na výstavě chyběla. Film tedy nebyl úplně špatný, jen místo dokumentu o největší výstavě děl Hieronyma Bosche čekejte dokument o životě a díle Hieronyma Bosche. Zdá se, že rozdíl je v tom minimální, nicméně je to přesně naopak, to mi věřte.