V dobách, kdy světu vládly kazety VHS a největší starostí ochránců autorských práv byly jejich zašuměné kopie, způsobovalo jeho jméno ženám jemné vibrace v podbřišku a mužům obvykle trochu komplex. Italský pornoherec Rocco Siffredi je jednou z největších legend tohoto žánru. I když je dnes porno průmysl asi jinde a mladším ročníkům je poměrně neznámý, dokument o něm je silným zážitkem.

Distributor uvádí dokument s poněkud dvojznačným a provokativním podtitulem Pravda nikdy nebyla tak hluboko. Ovšem to, co se může zdát jako prvoplánová narážka, se nakonec ukáže být pravdou! Na vysvětlenou pro mladší ročníky: jednou z hlavních deviz tohoto pornoherce je jeho obrovské přirození.

První scéna dokumentu patří právě jemu a poměrně dlouhý záběr ze sprchy asi nejedné z dam v sále způsobí zvláštní pocity. Rovnou na úvod si přiznejme, že si toho pohledu užijí dosyta. Ale na své si přijdou i muži, mluvíme přece o králi porna. I když záběry z natáčení jsou obvykle trochu upozaděné. Nepřístupnost do 18 let ovšem není náhodná.

Dokument nemusí nudit
Když se řekne celovečerní dokument, možná si běžný divák představí nudu bez spádu. Rocco vás rychle přesvědčí, že to tak být nemusí. I když má 105 minut, hluchých míst je v něm minimum. Sledujeme relativně krátké období, kdy se rozhodne skončit s natáčením a věnovat se rodině. Než ale dojde k natočení jeho (údajně) úplně posledního filmu, Rocco odkryje hodně ze svého soukromí i ze svých pocitů.

Celý příběh zajímavě rámuje vztah se Siffrediho bratrancem, kterého Rocco zlákal pro porno, a z nějž se nakonec stal amatérský režisér a produkční ve snímcích, které si porno král, přezdívaný Italský hřebec, natáčel ve vlastní produkci. Právě díky těmto dvěma jsme svědky jejich neustálých sporů, hádek, ale i mnoha lokací – v dokumentu se přesunujeme z Maďarska, kde žije s modelkou Rosou Caracciolo a dvěma dospívajícími syny, přes rodnou Itálii po Los Angeles a nakonec i San Francisco.

Tady jsme svědky zajímavého propojení dvou legend. Siffredi se totiž rozhodne natočit svůj poslední film v tamních studiích Kink. Ta jsou přitom v dnešní době on-line porna podobnou legendou, jako byl ve své době on. Siffrediho filmy vždy obsahovaly poněkud tvrdší sex, než bylo tou dobou zvykem, a Kink posunul tenhle byznys zase o další krok dál, jen v digitálním věku. V tomto filmu se Siffredi setká i s o generaci mladší porno hvězdou Bryane Sevillou, který vystupuje pod pseudonymem James Deen.

Kamera je v dokumentu spíše filmová než dokumentární, nebýt občasných vysvětlení či Siffrediho vstupů, divák by si klidně mohl myslet, že sleduje film (nebo film o filmu) o natáčení porna. Hlavní hrdina nás totiž nechává nahlédnout i do pozadí přípravy takovýchto snímků, lze sledovat několik castingů, ale i natáčení. Avšak pozor, ačkoli nahých těl je v dokumentu dost, není to porno.

Naopak se divák dostává o kus dál, zjišťuje, že natáčení porna není pro zúčastněné až taková zábava, jak by se mohlo zdát. Možná si uvědomíte, že ta práce je mnohem náročnější, než by vás napadalo. A umí být opravdu drsná.
Síle dokumentu pomáhá vedle dobře zvládnuté práce režisérů také podařená kamera a střih. Hodně o práci s obrazem naznačí už úvodní sekundy, ale vysoký standard si snímek drží po celou dobu. Francouzští režiséři Thierry Demaizière a Alban Teurlai spolu natočili v roce 2015 snímek Reset, Rocco je jejich druhým společným projektem.

Promyšlený příběh, práce se světlem i kamerou udržují dynamiku snímku a dokáží se téměř vyvarovat hluchých míst. Velmi dobře je to patrné například u sporů obou bratranců, které filmem procházejí.

Když bohatství a množství žen není štěstí
Pro řadu mužů žije Rocco Siffredi možná vysněný život, jeho náručí prošly tisíce žen, stal se hvězdou a vydělal obrovské peníze. Přesto, když nás nechává nahlédnout do svého nitra, ukazuje se, že ani tohle není žádná záruka štěstí. Siffredi o své posedlosti sexem mluví jako o démonovi, kterého se nedokáže zbavit. Vzpomíná, že když naposledy z natáčení na nějakou dobu odešel, vnitřní běsy ho spalovaly a nutily vyhledávat prostitutky. Oheň v sobě nedokázal prostě uhasit.

Je to vlastně trochu paradox, že Siffredi pochází z malého italského městečka a matka z něj chtěla mít kněze. Sám v dokumentu říká, že slouží „jinému bohu“. Zdá se ale, že víra v něm zanechává určité stopy, a jakkoli to možná není ochoten přiznat, je zřejmě jedním z důvodů, proč o svém životě pochybuje. Jeden z nejsilnějších momentů dokumentu nastává ve chvíli, kdy vypráví o smrti své matky. A přiznává se k tomu, že od té doby nosí její fotku neustále s sebou, a že se jí ptá každý den na dovolení, jestli může takto žít. Už ho údajně jednou dostal, když se jí na začátku kariéry ptal, jestli se může živit natáčením porna. Přesto to v divákovi vyvolává velmi rozporuplný pocit.

Možná ještě silnější okamžik nastává ve chvíli, kdy se o své práci začne Siffredi bavit se svými dospívajícími syny. Lorenzo a Leonardo, kterým je dnes 21 a 18, byli v době natáčení o něco málo mladší, ale přesto již dost staří na to, aby viděli svého otce i jinak, než se to většině lidí podaří. Sami přiznávají, že se o tom musí bavit se spolužáky, a i přes filmové plátno je cítit, jak moc je pro ně ta situace zvláštní, možná nepříjemná. Ostatně i hlavní představitel přiznává, že právě oni dva jsou jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodl svět porna zcela opustit. „Nechci, aby mě někdy viděli při natáčení,“ říká s viditelným pohnutím.

Rocco není jen penis
Ať chceme, nebo ne, Siffrediho charisma funguje i na prahu padesátky. Jeho bezprostřednost v dokumentu je uvěřitelná, přes veškeré kontroverze si ho divák musí zamilovat. Naprosto fascinující je ale sledovat, jak tohle kouzlo funguje na ženy. Samozřejmě, je to ve svém oboru obrovská hvězda.

Nikoho nepřekvapí, že dívky ucházející se o role v jeho filmech jsou ochotné se svléci donaha a bavit se o věcech, při kterých by se jiní zajíkali. Jenže jeho kouzlo úplně stejně funguje i v okamžiku, kdy se vypne kamera a natáčení skončí, i zkušeným profesionálkám v oboru se zcela zjevně v jeho přítomnosti trochu rozklepou nohy a zjihnou.

Je to zvláštní, protože jak kvůli velikosti jeho přirození, tak i kvůli tvrdším praktikám nemá v oboru moc dobrou pověst. „Češky mi říkaly, že mě zničíš,“ pronese jedna z mladičkých adeptek. Ale přesto bývalé spolupracovnice ho vítají objetím a jejich obličej se rozsvítí. Říkejte si, co chcete, Italský hřebec to s ženami prostě umí.

Hlavně při konkurzech si chtě nechtě divák uvědomí, že v porno branži jsou ženy opravdu jen zboží. Není divu, většinu konzumentů porna tvoří muži a o jejich vzrušení tady jde. Útlocitnější povahy tak možná trochu rozzuří, jak jsou dívky na castinzích vyzývány k tomu, aby se svlékly, odhalily své nejintimnější detaily a strpěly věci, které jsou za hranou.

Zároveň ale je patrné, že už sem přicházejí dívky, které ví, co dělají, ale jakkoli je natáčení porna někdy hodně tvrdá práce, sex je pořád baví. Zajímavý rozměr pak do filmu přináší také již bývalá pornohvězda Kelly Staffordová. Tahle žena, která se během kariéry specializovala na extrémní scény s análním sexem a vystupovala v silně submisivní roli, se prohlašuje za feministku.

Zní to nesmyslně, ale podle ní její submisivita v sexu souvisí právě s tím, že v běžném životě je silnou a sebevědomou ženou. Proto upozorní Siffrediho: „Nemysli si, že ovládáš otrokyni, to ona tě dostává do své moci, to ona může určovat, co se bude dít. A ty si to ani neuvědomuješ!“

 

Dokument: Rocco

Režie: Thierry Demaizière, Alban Teurlai
Střih: Alban Teurlai
Kamera: Alban Teurlai
Hudba: Avia
Obsazení: Rocco Siffredi, James Deen, Abella Danger, John Stagliano, Rozsa Tano, Gabriele Galetta
www.bohemiamp.cz

 

PŘEHLED RECENZE
Vizuální zpracování
9
Informační hodnota
8
Hudba
4
recenze-dokument-roccoVelkým plusem je dynamika snímku, syrovost a otevřenost v přístupu i kamera a střih. Někoho však mohou odradit hodně odvážné záběry hraničící s pornem, ženy jsou zde prezentovány jako objekt obchodu a chvílemi až psychedelická hudba také není dvakrát výhra v loterii.