Restart klasické série Doom z roku 2016 se povedl na výbornou a už tehdy padala vysoká hodnocení. Žánr akce totiž dostal svižný, oldschoolový rozměr, kdy bez zbytečných zdržovaček procházíte levely a kosíte hordy nepřátel. Skutečný bůh akce ale přišel až letos. 

Doom Eternal je ještě rychlejší, brutálnější a nápaditější než jeho předchůdce. Navíc jsme se dočkali i rozšířeného příběhové pozadí a zajímavějšího multiplayer módu. Udělali tvůrci vůbec někde chybu, nebo se jedná o dokonalou akční řežbu?

Náhled za oponu

Je zajímavé, že společnost id Software, hlavní vývojář, prakticky nezměnila styl svých titulů. Studio totiž stálo u zrodu takových legend jako Quake či Wolfenstein a spolu s Doomem si tak prakticky vystačilo napříč třiceti lety své existence. Jednou za čas navléknou své klasiky do nového kabátku – dostaneme reboot nebo přímé pokračování a hráči jsou stále stejně nadšení jako před lety. Ačkoli vytvořili i další hry nebo některé pouze publikovali ve spolupráci s jiným vývojářským studiem, příznivci akčního žánru vždy jásají, když se při spuštění objeví právě jejich logo. Technické, příběhové či jiné nedodělky najdete prakticky vždy, nicméně studio si dává záležet na tom, aby dalo hráčům to, co mají rádi. A zdá se, že umění potěšit hráče posouvají každý rok kupředu. 

Kreativní ředitel id Software Hugo Martin ke své práci dodává, že vytváření her je životní styl. Nikdo ho nenutí sedět v kanceláři, má čas na děti i soukromý život. Zároveň ale říká, že vývojář musí být znalcem popkultury, protože to je přesně to, co vytvářejí: popkulturní kontent. Rád si sedne doma, zahraje několik her nebo pročítá komiksy, aby se do popkultury zanořil na maximum. Doom Eternal využívá engine id Tech 7, který si pro své potřeby vytvořilo samo studio a Doom Eternal je první hrou, na které byl vyzkoušen. Id Tech 7 má od svého předchůdce nové možnosti zejména v detailech, texturách či animacích (kupříkladu z nepřátel odpadávají kusy masa či brnění, když do nich střílíte). Stejně tak se zlepšila kvalita stínů a zajímavý posun zaznamenaly FPS, které se z 250 dostaly až na 1000, což sice v praxi nejspíš nevyužijete, ale jen to podtrhuje fakt, jak je tento engine nabitý novými možnostmi. Ale přestože je engine nedílnou součástí vývoje hry, hráče bude spíš zajímat, jak dopadla hra samotná. 

Odklad, který se vyplatil

Doom Eternal se o pár měsíců zpozdil, protože vývojáři z id Software potřebovali doladit nedostatky. Odklady nikdy nezní dobře, své by o tom mohl vyprávět Duke Nukem Forever, který byl ve vývoji neuvěřitelných 14 let a dodnes je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejdéle vyvíjená hra vůbec. Hráči jsou vždycky trošku na vážkách, jestli finální produkt bude takový, jak ho inzerují trailery a gameplay záběry. Naštěstí v den vydání o Doom Eternal už nepochyboval nikdo. Nejen, že je hra na první pohled vymazlenější a mnohem rozšířenější než Doom z roku 2016, ale konečně nabízí i trošku smysluplný příběh doplněný o vylepšování zbraní, nové možnosti likvidace nepřátel, ale hlavně rychlost a brutalitu, která k tomuto žánru bezpochyby patří. Ačkoli hlavní postava, Doom Slayer, je při běžném pohybu trošku pomalejší a nemůžete démonům jen tak utíkat pomoci WASD, prostředí je plné různých vychytávek (teleporty, skoky, tyče, na kterých se můžete zhoupnou), které vám pomůžou vymanit se ze spárů děsivých hord a vy se tak celkem rychle z jednoho místa můžete přemístit na jiné. Taktickou výhodu můžete ale získat i tím, že odpálíte různé interaktivní body (barely, sekery, drtiče), které rozpráší nepřátele napadrť, čímž ze zástupu nepřátel zůstane jen pár jedinců, se kterými si už hravě poradíte. 

Pohyb je ve hře nesmírně důležitý. Na stealth akci můžete zapomenout, důležité je běhat, skákat nebo se teleportovat a likvidovat cokoli, co se vám podívá do hlavně vaší zbraně. Kdo zastaví, zemře.

Díky těmto novým mechanikám, kdy můžete využívat nejen prostředí, ale i svůj vlastní charakter, kde vylepšujete své zbraně, brnění nebo možnosti pohybu (dvojitý skok, zpomalení času při střelbě a další) je hra mnohem intenzivnější a nápaditější. V některých chvílích můžete mít pocit, že je toho až příliš. Navíc všechno si musíte zasloužit, hledat, snažit se a vylepšovat se. Žádné mikrotransakce. Odměny jsou za hraní, nikoli za stav vašeho bankovního účtu.

Osobně mám pocit, že Doom Eternal je natolik rozsáhlý, že je velmi málo prostoru pro zlepšení. Co by tvůrci mohli nabídnout víc? V Doom Eternal je snad všechno, co vám mohlo v předcházejícím díle chybět. Vytvořili obrovskou hru, která je z hlediska hratelnosti téměř dokonalá, ale zároveň mám trochu strach, jestli se tak nepřipravili o možnosti inovací do budoucna.

Větší je lepší

Hra není jen delší než předchozí díl, ale i monstra a lokace jsou větší a propracovanější. Někdy přeskakujete v otevřeném prostranství mezi vznášejícími se kusy kamenů, jindy se zase prodíráte zničenými městy. Vizuál je neuvěřitelný, a když se nekocháte krví a utrpením vašich protivníků, můžete se kochat velmi umně vystavenými levely, které jsou o poznání lépe zpracované než v případě Dooma 2016, kdy jednotlivé sekvence vypadaly jako velké arény, ze kterých není úniku, dokud se neprostřílíte dál. Tvůrci vylepšili prakticky všechno, co vám mohlo v předchozím díle chybět. Když se nyní vrátíte ke staršímu bráškovi, budete mít pocit, že je hra osekaná a pomalá. Ovšem v Doom Eternal? Tam si prakticky neodpočinete. Když zrovna nejste na misi za záchranou světa, můžete prozkoumávat svou loď, která nabízí různá zákoutí a zajímavé easter eggy. Navíc si zde můžete prohlížet objevené postavičky nebo poslouchat desky, včetně soundtracků z původního Dooma z 90. let. Velkou novinkou je třeba Granátomet na obleku – ohnivý nebo mrazivý. Samozřejmě se vrací bonusy, díky kterým rozsekáte démony jak papír a potěší i jednoduché, ale zajímavé hádanky, které příjemně prokládají hru mezi další likvidací nepřátel. 

Jak si stojí multiplayer?

Osobně si myslím, že Doom Eternal je hlavně o singleplayerové kampani a hra pro více hráčů je jenom milý bonus pro ty, kteří se chtějí do světa krve a démonů ponořit na delší dobu. Battlemode, tedy vestavěný multiplayer, nabízí hru za démona nebo Doom Slayera. Hraje se v aréně, kde se objevují i další démoni a hráče, který si vybere roli Doom Slayera, tak čeká nerovný boj s hordou nepřátel. Na druhou stranu, jeho vylepšení a zbraně jsou o něco silnější než v případě démonů. Hráči – démoni – mají naopak na výběr z několika schopností mezi které patří například vyvolávání dalších démonů či léčení a samozřejmě běžný útok jako třeba plamenomet či rakety.

Co mně osobně ve hře chybělo?

Možnosti boje zblízka. Démonům sice můžete dát pěstí a tím je třeba zahnat o krok zpátky. Ale dokud je nezraníte zbraní dost na to, abyste je mohli dorazit (což je vždy doprovázeno pěknou animací, kdy démona roztrhnete vejpůl, zarazíte mu hlavu do hrudníky a podobně) nemáte prakticky možnost je ranou pěstí zabít. Můžete sebrat bonus nebo je sekat mečem, který je ovšem omezený a musíte ho při hře sbírat. Alespoň v případě malých démonů by bylo fajn, kdyby je šlo třeba dvěma ranami pěstí složit. Hráč by ušetřil náboje a vývojáři by zase měli novou mechaniku, se kterou mohou pracovat. V případě Doom Eternal by nebylo od věci přidat dual wielding zbraní, tedy možnost držení dvou zbraní zároveň. I když titul má v rámci akční hry téměř všechno, tohle mu paradoxně chybí, a to i přesto, že třeba Wolfenstein od stejného vývojáře tuhle možnost má. V případě Doom Slayera, který má svaly jak Arnold Schwarzenegger, by neměl být problém udržet dvě zbraně najednou, třeba za cenu toho, že se zhorší přesnost střelby. Při likvidaci různorodých protivníků se odlišná zbraň v každé ruce hodí, zvlášť, když u většiny z nich nemusíte přebíjet. Hře samotné tahle absence nijak neškodí, ale pokud by tvůrci chtěli nějaký nový ozvláštňující prvek, tohle by mohla být cesta.

HRA: DOOM ETERNAL

Vývojář: id Sowtware
Vydavatel: Bethesda Softworks
Režisér: Hugo Martin
Producent: Timothy Bell
Herní série: Doom
Platformy: Microsoft Windows, PlayStation 4, Google Stadia, XBox One, Nintendo Switch (hráno na PC)
www.bethesda.net

PŘEHLED RECENZE
Hratelnost
10
Příběh
8
Vizuální zpracování
10
Hudba
10