Mezi filmy se světovými premiérami na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary patřil letos i Pramen režiséra Ivana Ostrochovského s Aňou Geislerovou v hlavní roli. Diváky do kinosálu lákal tím, že otevře silné a stále aktuální téma nucených sterilizací Romek za totality. Ve skutečnosti film ale před kritickým selháním většinové populace, lidskosti a celého režimu spíš zavírá oči. Skoro jako by se snažil tvrdit, že se vlastně nic nestalo.

Perspektiva lékařky místo hlasu obětí

Ostrochovský se v Pramenu rozhodl na sterilizace pohlížet z perspektivy lékaře, nikoli obětí, což samo o sobě není nezajímavá volba. Hlavní postavou je tak doktorka Ingrid (Aňa Geislerová), která v 80. letech pracuje v menší nemocnici na jihovýchodě Slovenska. Pečuje o těhotné, vede porody, provádí sterilizace a zasedá v tehdejších potratových komisích. Svoje úkoly plní bez hlubšího zamyšlení nad tím, že by mohla dělat něco špatného. Po návštěvách romského sídliště má vlastně za to, že nemajetným Romkám s několika dětmi žijícím v rozpadajících se bytech pomáhá.

Agáta jako výjimka, která potvrzuje pravidlo

Z ledového klidu ji vytrhne až přátelství s mladou sanitářkou Agátou (Simona Boledovičová), která je sama poloviční Romka. Na rozdíly mezi Agátou a zbytkem Romek, které ve filmu vystupují jen jako vedlejší postavy, však Pramen neváhá opakovaně upozornit. Agáta se od rodiny a komunity odstřihla, nehlásí se k ní. Učí se na zkoušky v autoškole, má stabilní práci a bílého přítele, se kterým se brzy chce usadit. A i když Ingrid prošly v nemocnici pod rukama stovky romských žen, je to právě odlišná Agáta, která ji donutí se nad sterilizační praxí více zamyslet.

Doktorka se ale nezamýšlí zrovna hluboce. Asi třikrát v celém filmu se ke sterilizacím nahlas kriticky vyjádří, aniž by to na prováděné zákroky mělo větší dopad. Ve finále Ingrid řeší hlavně Agátu, jelikož zjistí, že i ona v minulosti prošla nedobrovolně sterilizací. Agátin příběh nicméně dostane svůj šťastný konec, protože na ní zákrok tehdy lékaři provedli chybně, a mladá sanitářka tak jako zázrakem šťastně otěhotní. Jako by se vlastně nic nestalo.

Když film relativizuje systémové bezpráví

Problém Pramenu tak netkví v samotné volbě perspektivy, ale v absenci dalších nezbytných úhlů pohledu a respektu k příběhům několika tisíců Romek, na kterých byly v minulosti sterilizace bez souhlasu provedeny. Film primárně vykresluje sterilizace jako dobrovolné, odkývané pacientkami pod příslibem několikatisícové finanční kompenzace. Jedině u Agáty a jedné další ženy je sterilizace ukázána jako skutečně nedobrovolná, přičemž v případě Agáty se dokonce ukáže, že se nepovedla. Ostrochovský sám navíc v několika rozhovorech uvedl, že ve filmu nechtěl „démonizovat režim“, a že na začátku sterilizační politiky byl „možná i dobrý motiv“. To by vysvětlovalo, proč režisérova novinka raději věnuje desítky minut záběrům ruinám romského sídliště než jakýmkoliv ukázkám nelidského zacházení režimu s Romkami. Ve výsledku Pramen nejen že režim nedémonizuje, ale téměř jeho rasově motivované politice přitakává. Vždyť většina pacientek odchází spokojeně s penězi v hrsti a další děti mít vlastně nechce, Agáta je šťastně těhotná, a o další nedobrovolně sterilizované ženě už se divák nic nedozví.

Silné herectví nestačí

Tyhle nedostatky nezvládají zachránit už ani estetické záběry či povedené herecké výkony Geislerové a Boledovičové v rolích nečekaných kamarádek. Nezbývá tak než jen závěrem poznamenat, že když už Pramen pohořel v hlavní soutěži festivalu, mohl by získat snad alespoň symbolickou cenu za nejvíce ignorantský letošní počin české kinematografie.

FILM: PRAMEN (2026)

Režie: Ivan Ostrochovský
Scénář: Marek Leščák, Ivan Ostrochovský
Kamera: Juraj Chlpík
Hudba: Michal Novinski
Hrají: Aňa Geislerová, Simona Boledovičová, Eva Mores, Vlad Ivanov, Éva Bandor, Attila Mokos, Martin Šulík, Milan Mikulčík, Péter Bárnai, Nikolett Dékány
Produkce: Ivan Ostrochovský, Albert Malinovský, Katarína Tomková, Pavel Strnad, Petr Oukropec
Střih: Martin Malo, Josef Krajbich
Zvuk: Dušan Kozák, Martin Jílek
Scénografie: Csaba Lódi
Kostýmy: Katarína Hollá
–> AEROFILMS

PŘEHLED RECENZE
Příběh
1
Herecké výkony
7
Hudba
7
Zpracování
1
pramen-recenze-filmFilm Pramen slovenského režiséra Ivana Ostrochovského slibuje otevřít téma nucených sterilizací Romek za totality. Ve skutečnosti však před tímto zásadním československým selháním uhýbá pohledem. Příběh sledujeme z perspektivy lékařky Ingrid (Aňa Geislerová), která zákroky provádí bez větších pochybností, dokud si k ní přátelský vztah nevybuduje sanitářka Agáta (Simona Boledovičová). Ovšem i ta je vykreslena jako výjimka odlišná od ostatních romských žen. Sterilizace jsou ve filmu líčeny většinou jako dobrovolné a finančně kompenzované, kamera se nevěnuje obětem, ale spíš záběrům chátrajícího romského sídliště a Agátin příběh navíc končí nečekaně šťastně. Přes estetickou stránku a herecké výkony obou hlavních představitelek tak Pramen svým vyhýbavým přístupem k tématu spíše nahrává dobové sterilizační politice, než aby ji kriticky reflektoval.