Recenze filmu I dva jsou rodina: Koňská dávka melodramatu pro milovníky romantiky

Může se bezstarostný plážový playboy, který má problém dorazit včas i do práce a pro kterého jsou dvě ženy současně na noc minimem, stát z minuty na minutu skvělým otcem? Může se člověk bez přípravy přestěhovat z francouzské riviéry do Londýna? Podle režiséra Huga Gélina může. A bude ho to stát jen 20 eur.

Když rozespalého Samuela, jehož role se ujal Omar Sy, probudí troubení taxíku, neochotně vstane z postele na jachtě, kterou sdílí se dvěma mladičkými dívkami. Co na tom, že už dávno měl být v práci. Jenže na molu stojí blonďatá dívka s křičícím dítětem v náručí. Samuel se zatváří dost nechápavě, a tak mu ona dívka připomene, že se jmenuje Kristin, je z Londýna (nikoli z Berlína), a hlavně, ono dítě je následek jednoho románku o prázdninách zhruba před rokem. A že se jmenuje Gloria.

Příběh, který se nedá prozradit

Samuel reaguje, jako by asi reagovala většina mužů na jeho místě. Snaží se Kristin vysvětlit, že s dítětem opravdu nemá nic společného. Jenže pak se ozve zatroubení taxíku. „Můžeš mi půjčit dvacku?“ zeptá se bezelstně Kristin, kterou ve filmu I dva jsou rodina hraje Clémence Poésy (pamatujete ji v Harry Potterovi a Relikvii smrti?). Zmatený a ještě trochu rozespalý Samuel se vydá najít příslušný obnos, najde ho v kabelce jedné ze svých nočních společnic a předá Kristine. Ta ho požádá, aby jí na chvíli podržel dceru, a odběhne zaplatit taxík.

A tady film poprvé naráží. Od téhle chvíle totiž nemusíme mít obavu, že bychom prozradili cokoli z děje divákovi, který se na film teprve chystá. Protože cokoli se ve filmu od tohoto okamžiku odehraje, vás napadne jako první, když budete přemýšlet o tom, co dál. No jasně, Kristine zmizí a Samuel se téměř mávnutím kouzelného proutku promění ve skvělého otce. A samozřejmě, Kristine se objeví na scéně znovu, aby tuhle idylku rozbila. Tak schválně, tipnete si, jak to bude dál? Nejspíše se trefíte.

Najít aspoň trochu originality se režisérovi tohoto snímku příliš nepovedlo. Dost možná se o to ani nesnažil, protože ani film samotný není úplný originál. Jedná se totiž o remake čtyři roky starého snímku Instrukce nejsou v ceně, který se stal hitem především v Mexiku a španělsky mluvících státech USA. V Evropě je ale téměř neznámý, a tak si Hugo Gélin zřejmě řekl, že je to škoda. Že vám mnoho neříká ani jeho jméno? Není divu, na konci osmdesátých let se objevil jako dětský herec v několika filmech a po roce 2000 se vrhl na psaní scénářů a režii. V roce 2013 si odnesl Caesara za film Comme des frères, ale u nás ho téměř neznáme.

Příběh, kterému těžko uvěřit

A tím se pomalu dostáváme k druhému útesu, který kocábku tohoto filmu notně pochroumá. Především se dá těžko uvěřit tomu, že by nějaká matka předala své dítě úplně neznámému muži, pak žila osm let celkem spokojeně, aniž by po dceři pátrala (ovšem zároveň při tom trpěla jako zvíře), a pak se z ničeho nic objevila. Stejně tak jen stěží uvěříte, že by se nezodpovědný plážový playboy vzdal svého dosavadního života a bez přípravy sedl na letadlo do Londýna, kde nikoho nezná a kde podle všeho musí najít onu záhadnou Kristin. No schválně, najde ji?

Aby toho nebylo málo, hned po příjezdu do britské metropole se setkává s homosexuálním, francouzsky mluvícím filmovým producentem Berniem. Toho si zahraje Antoine Bertrand, jehož jméno také českým fanouškům moc neřekne. Ten nejenže u sebe nechá naprosto neznámého Samuela bydlet i s dítětem, ale zajistí mu navíc výnosnou kariéru filmového kaskadéra. A to pozor, bez náznaku čehokoli na oplátku, přestože jinak se snaží sbalit snad každého muže, kterého mine na méně než kilometr.

A do toho si ještě přidáme, že během následujících osmi let v Londýně se Samuel nenaučí pořádně, či vlastně vůbec anglicky, a tak mu musí jeho pomalu rostoucí dcera chodit překládat na natáčení. Proto nemá čas příliš chodit do školy, přesto jej ředitelka považuje za skvělého otce (a později to tvrdí i před soudem) a úřady péče o dítě jsou v naprostém klidu. Když se pak strhne boj o opatrovnictví s náhle se objevivší Kristin, soud mu sice uloží lekce angličtiny, ale dceru bez zaváhání ponechá v jeho péči.

Herci, kterým těžko uvěřit

Dobře, film je vlastně tak trochu pohádka. Možná větší problém proto je, že jen těžko uvěříte hercům. Samozřejmě, je tady milý a sympatický Omar Sy se svým čokoládovým vzhledem a neodolatelným úsměvem. Tenhle elegán je znám minimálně od filmu Nedotknutelní, případně od svého účinkování v Jurském světě či Infernu. Jeho popularita je skutečně obrovská, hlavně ve Francii. Ostatně před čtyřmi lety byl zvolen v anketě časopisu Le Journal du Dimanche nejpopulárnější francouzskou osobností, za ním skončili Yannick Noah, Zinedine Zidane i prezident François Hollande.

Je to právě on, kdo táhne diváky do kin, a podle všeho mu zajistí pozici mezi nejúspěšnějšími filmy loňského roku ve francouzských kinech. Možná bychom mu věřili ještě toho plážového playboye, ale téměř dokonalého otce? Sotva. Tím se ale do velmi obtížné role dostává i mladičká Gloria Colston, která vlastně nemá co hrát. A do toho již zmíněný roztomilý homosexuální strýček Bernie.

Ale abychom režisérovi zcela nekřivdili. Po rozpačitém začátku dostane příběh trochu spád. Nečekejte ale legraci – proč je tohle uváděno jako komedie asi nikdo netuší. Nicméně vztah otce s dcerou a jeho snaha vytvořit pro ni dokonalý svět jsou až příliš umělé. Těžko ve filmu hledáme aspoň náznak něčeho lidského, možná drobnou chybu, něco, co by udělalo příběh uvěřitelnější, ale ne, vše naprosto bez chybičky.

Otec dovádějící se svou dcerkou, hvězdná kariéra ve filmu, byť jako dublér, a úporná snaha vytvořit příběh o matce, tajné agentce, aby si dospívající dívka nemyslela, že ji matka zavrhla. A kromě toho, Sy je rozhodně příjemný chlapík, ale v některých fázích filmu uvažujete o tom, jestli je rozsah jeho hereckých výrazů aspoň o trochu širší než u pověstného Chucka Norrise.

Romantický příběh, jen trochu banální

Zkrátka a dobře, asi jediná opravdu uvěřitelná věc v celém filmu jsou ztrhané tváře a naštvání cestující po tom, co vystupují v Londýně z letadla, na jehož palubě cestoval Samuel s tříměsíční Glorii. Ta totiž podle všeho vydržela usedavě plakat celý let. Zdálo se, že – aspoň někteří cestující – takový let absolvovali (nebo to znají ze své vlastní zkušenosti). A kdo si to někdy vyzkoušel, začne mu jich být okamžitě líto.

Pokud jste velkými fanoušky romantiky, pak vás možná I dva jsou rodina osloví. Nečekejte mnoho, jak to dopadne, budete vědět od prvního okamžiku. Vlastně, ne tak docela. Režisér si pro vás přichystal na konec jedno nepříjemné překvapení, které se vám možná nebude tak úplně líbit. Takže i melancholie si užijete. A upozornění na závěr: až budete mít pocit, že to je ten špatný konec, tak ne, to ještě není on.