Film Mission: Impossible – Fallout. Půlhodina navíc

Skoro 120 minut to vypadá, že Mission: Impossible – Fallout bude jeden z nejlepších akčních filmů roku, který naváže na poměrně povedený předchozí díl. Jenže pak přijde poslední půlhodina, která z toho všeho udělá tak trochu frašku. Nekonečné protahování scén směřuje k absurditě a snímek zbytečně ztrácí dynamiku. Škoda, že střihač Eddie Hamilton nebyl přísnější. Ovšem fanoušci téhle série do kina stejně musí.

Samozřejmě, že u akčních filmů nemůžeme být příliš nároční na vnitřní logiku příběhu ani na dodržování fyzikálních zákonů. Pamatujete na poslední Rychle a zběsile? Když Vin Diesel vyskočil ve velké rychlosti z auta na dlažbu, film mohl klidně skončit po úvodní scéně, byl by totiž na cucky. Ovšem tohle k akčním filmům prostě patří a dodává jim to žádanou dynamiku. Už dávno jsou pryč doby, kdy agent Ethan Hunt v podání Toma Cruise utíkal přes explodující Karlův most, aby se vzápětí na Prahu podíval zhruba z Pankráce.

Národ grázlů jinak

Od té doby se z Mission Impossible stala kultovní záležitostí a z Toma Cruise přestal být jen představitel hlavní role – stal se také producentem s velkým vlivem. Filmům jeho angažmá celkem prospělo, a díl Národ grázlů patřil rozhodně k tomu nejlepšímu nejen v sérii, ale mezi akčními filmy vůbec. Cruiseovi sice přibyla léta, ale přiznejme si, že pořád vypadá velmi dobře. Když to porovnáme třeba s takovým Sylvestrem Stallonem ve snímku Plán útěku 2 (recenzi najdete zde), pořád se mu akční scény dají skoro věřit. Ostatně aureola kolem filmu tvrdí, že většinu nebezpečných scén opravdu točí sám, bez zastoupení kaskadérem. Fallout ho tak údajně stál mimo jiné zlomeninu nohy.

Aktuální pokračování je poměrně úzce propojeno s předchozím Národem grázlů, některé zdánlivě nedovyprávěné příběhy se právě ve Fallout dokončí. Sám Cruise o tomhle dílu mluví jako o vyvrcholení celé série. Dokonce i režisér zůstal stejný – Christopher McQuarrie, který se ujal také scénáře. Tady možná nastal jeden z prvních zádrhelů, McQuarrie sám přiznal, jak moc chtěl oba snímky odlišit, bohužel v některých případech je to na plátně dost patrné a někdy až křečovité. Pořád ale platí, že je to opravdu dobrý režisér, kterému akční žánr sedí.

Posunování fyzikálních zákonů až na samou hranici (neb i pořádný kus za ni) fanoušci snadno odpustí. Protože to zkrátka očekávají. Jenže všechno má své limity a posunovat tuhle hranici donekonečna jednoduše nejde. Zatímco v prvních dvou hodinách filmu se to podařilo McQuarriemu respektovat, zhruba posledních 30 už to nedokázal. Pokud se během promítání akčního filmu sálem začne nad absurditou některých scén ozývat smích, něco se nepovedlo. On i James Bond dokázal vyšplhat leccos a dokonce i s vrtulníkem dokázal divy, které by v reálu jen těžko prošly, ale tady chyběla střídmost.

Kdyby se tvůrčí tým nesnažil zbytečně závěr natahovat a vylepšovat, mohl snímek skvěle gradovat v opravdu pompézní scéně. Jenže to se jim nepovedlo. Škoda, protože takhle trocha té pachuti po filmu zůstane. Je sice pravda, že zbytečného natahování scén se nevyvarují ani předchozí části Falloutu, pořád to ale jde snést a odpustit. Stejně jako několik poměrně zvláštních dějových zvratů, které v kombinaci s předchozími událostmi nedávají smysl. Ovšem konec je skutečně trochu moc.

Chyba bezchybných

Rozjezd je přitom solidní. Tým IMF v čele s Huntem opět dostane nabídku na nezvládnutelnou misi. Tajná organizace Apoštolové se snaží dostat k plutoniu, které bylo odcizeno z vojenských skladů někdy po rozpadu Sovětského svazu. Jak je pro Huntův tým zvykem, vše je dokonale naplánováno a zdá se, že nic nebrání úspěchu. Jenže past najednou sklapne na prázdno, a kvůli souběhu nešťastných okolností je to tak právě Hunt se svým týmem, kdo nechtěně umožní Syndikátu radioaktivní látku získat. Když se pak ukáže, že se zločincům podařilo unést také jistého norského jaderného vědce, začíná být situace opravdu vážná. Znamená to, že jsou schopni vyrobit až tři mobilní, poměrně malé, ale zatraceně účinné nukleární bomby. V ohrožení jsou tak miliony lidí!

Samozřejmě, že IMF se okamžitě pouští do akce, protože kdo jiný by mohl tenhle problém napravit. Do hry ovšem vstupuje ještě CIA, není tajemství, že její šéfce Erice Sloaneové (zahrála si ji skvěle Angela Bassettová) leží konkurenční organizace už delší dobu v žaludku. Navíc se zdá, že šéf Apoštolů John Lark má až příliš dobré informace zevnitř. To byl ostatně důvod, proč první předávka nevyšla. Na scénu se tak dostává August Walker v podání Henryho Cavilla, který je přiřazen k Huntově týmu a má na vše dávat pozor. Přirozeně, že navíc dostane od své šéfky ještě nějaké úkoly, o kterých zbytek týmu nemá vědět. Honička za plutoniem tak může začít. A bude to pořádná jízda.