Pátého února měla v kinech premiéru kritikou oceňovaná divadelní inscenace jedné z nejslavnějších Shakespearových her – Macbeth. Podařilo se však kamerám věrně zachytit její atmosféru?

Pod režijním vedením Maxe Webstera ožívá nadčasový příběh o moci, zradě a ambicích, v němž David Tennant (Doctor Who, Broadchurch, Jessica Jones) ztvárňuje Macbetha a Cush Jumbo (Dobrá manželka, Dobrý boj) jeho osudovou ženu, lady Macbeth. Inscenace měla svou premiéru v roce 2023 na scéně londýnského divadla Donmar Warehouse. Právě tam byl v intimním prostředí pořízen i její filmový záznam určený pro velké plátno.

Macbeth v minimalistickém hávu
Jak se říká, v jednoduchosti je síla – a v tomto případě to platí dvojnásob. Až minimalistická produkce nechává naplno vyniknout hereckým výkonům, především tomu Davida Tennanta. Během necelých dvou hodin se na jevišti proměňuje z loajálního králova bratrance v muže posedlého mocí, který je přesvědčen o vlastní neporazitelnosti. Jeho Macbeth se postupně propadá do paranoie a šílenství, až se z něj stává tyran, jenž vidí zradu na každém rohu.

Tennantův výkon doplňuje neméně působivá Cush Jumbo, jejíž Lady Macbeth je ambiciózní, manipulativní, ale zároveň hluboce tragická postava. Oba herci se skvěle doplňují a jejich souhra dokonale podtrhuje destruktivní dynamiku jejich postav. Výrazné výkony však podává i zbytek obsazení, které se podílí na budování dusné, intenzivní atmosféry představení.

Scéna je maximálně strohá – jevišti dominuje pouze bílý čtverec, na kterém se odehrává většina dění. Některé momenty totiž diváci nesledují přímo, pouze je slyší jako hlasy herců přicházející z proskleného boxu za ním. Právě tam se odehrává například i brutální vražda lady Macduff a jejího syna, což ještě umocňuje pocit odcizení a bezmoci.

Minimalistické pojetí se odráží i v kostýmech – herci jsou oděni do jednoduchých černo-šedých svetrů a kiltů, nedávajících nám zapomenout, že se nacházíme ve středověkém Skotsku. Jedinou výraznou výjimkou je Lady Macbeth, která se od ostatních odlišuje svými bílými šaty. Rekvizit je pomálu, což dává ještě více vyniknout hereckým výkonům. Až ve finální scéně, kdy Macbeth leží mrtvý v kaluži své krve, přichází výraznější vizuální změna – v proskleném boxu za ním se objeví stromy, jimiž prosvítá světlo. Tento obraz symbolizuje konec tyranie a příchod nové naděje pod vládou Malcolmovou.

Nejúchvatnější je pravděpodobně Macbethovo setkání se třemi čarodějnicemi v prvním dějstvím čtvrté scény. Macbeth se ocitá v jakémsi transu, unášen vidinami přivolanými čarodějnicemi, které ho varují před tím, co má přijít. V hustém kouři, zahalen červeným světlem a za doprovodu hudby evokující skotskou identitu, je Tennant jako Macbeth vláčen po jevišti přivolanými přízraky. Scéna působí téměř snově a zároveň děsivě – jako by Macbeth byl jen loutkou v rukou osudu, který ho neodvratně směřuje k záhubě.

Přenesení na velké plátno
Divadelní záznam je specifický druh umění, který nelze jednoduše zařadit mezi divadlo nebo film. Tato forma přenosu na obrazovku není pro každého – pokud jste milovníci divadla, neznamená to automaticky, že vás bude bavit záznam divadelního představení. Stejně tak, pokud jste příznivci filmu, nemáte zaručeno, že vás přenesení divadla na velké plátno osloví. Divadelní záznam má svá vlastní specifika, která se liší od obou těchto žánrů.

V záznamu divadelního představení jsme, na rozdíl od živého vystoupení, odkázáni pouze na to, co nám ukáže kamera. Nemůžeme si volně prohlížet celé jeviště, jak jsme zvyklí při osobní návštěvě, ale podobně jako ve filmu nás kamera vede k tomu, na co se máme soustředit. Není tedy možné sledovat dění v pozadí nebo pozorovat reakce herců, kteří právě nepronášejí své repliky. V tomto konkrétním případě to ale není zas tak rozhodující. Celé představení – od minimalistické inscenace a kulis až po herecké výkony na omezeném prostoru – působí, jako by bylo navrženo přímo pro přenos na filmové plátno. A když Tennant ve svých monolozích promlouvá do kamery, máte pocit, že promlouvá přímo k vám, čímž vám umožňuje vnímat Macbethovo šílenství z první ruky.

Ačkoli to není jako sedět v divadle a cítit atmosféru na vlastní kůži, má tento záznam své kouzlo. Díky precizní kameře a kvalitnímu zvuku vás dokáže vtáhnout přímo do děje. Pokud máte možnost, nenechte si ujít tuto inscenaci, která bude k vidění 23. února v kině Světozor. Pro vás, kteří jste ji ještě neviděli, se jedná rozhodně o nezapomenutelný zážitek nabízející jedinečnou příležitost poznat britskou divadelní scénu.
DIVADLO: MACBETH (DAVID TENNANT & CUSH JUMBO)
Režie: Max Webster
Scénář: William Shakespeare
Střih: Tim Van Someren
Zvuk: Gareth Fry
Účinkují: David Tennant, Cush Jumbo, Cal MacAninch, Noof Ousellam, Rona Morison, Ros Watt, Benny Young, Brian James O’Sullivan, Moyo Akandé, Jantinder Singh Randhawa, Annie Grace, Kathleen MacInnes, Alasdair Macrae, Casper Knopf
@ Aerofilms











