Recenze: Postcards From Arkham přináší poselství z tajemných kosmických rozměrů

Post-rockový projekt Marka Frodyse Pytlíka se od počátku netají silnou inspirací v dílech H. P. Lovecrafta, jehož představy tajemných a děsivých světů rozvíjí v tématicky orientovaných albech. Svým třetím počinem opět vykračuje na novou cestu k dalšímu rozměru oné podivné fikce.

Audiovizuální projekt Manta je fascinující výpravou do kosmických hlubin Lovecraftova světa, jemuž vládne démonický sultán Azathoth, plující za zvuků děsivých fléten v symetrické kakofonii.
Postcards From Arkham začínal jako čistě post-rockový projekt Frodyse, který ve svém prvním albu Oceanise vydal skladby původně hrané bez záměru je kdy představit světu. Přesto se rozhodl na své vlastní náklady album vydat a předat ho přátelům.
Ohlas byl natolik pozitivní, že časem vznikla další deska ÆØN5 zabývající se Lovecraftovým snovým světem.

Manta je ve srovnání s předchozí tvorbou mnohem tvrdší a syrovější. Frodys zručně kombinuje prvky post-rocku, které jsou stále nosnou figurou celého alba, se smyčcovým kvartetem, mluveným slovem a místy až black-metalovým vokálem. Album je opět čistě pod taktovkou Frodyse, který nahrál všechny nástroje, napsal text, zazpíval mužské vokály a vytvořil i vizuální stránku celého alba, která je dokonale sladěná s celkovou atmosférou.

Počáteční skladbou The Kvlt Ov Dream začíná temné a strhující putování ve stopách Velké Manty. Druhou písní Owls Not What They Seem pouť lehce odbočí k další Frodysově inspiraci a zároveň přinese ty nejtvrdší vokály alba, jen aby se přes Thoughts Like Silver Bullets vykreslila strašlivá božstva Vnějšího světa.

Zde album přechází k němému putování uchvacující bezrozměrností kosmu, kde čistě instrumentální skladby vykreslují vidiny lovecraftovských světů, až se přes elixíry Dunwichského šamana dostane k úplnému závěru, který vysvětlí cíl celé poutě ve skladbě Her Cosmic Song. Zajímavostí této skladby je, že ji Frodys začal skládat ve svých 17 letech a dokončil ji až nyní, když pro ni našel pravé místo.

Manta je natolik komplexní projekt, že uchvacuje i při opakovaném poslechu a působí velkou radost při nacházení pojítek jak s dílem Lovecrafta, tak prolnutím samotných skladeb mezi sebou a příběhem. Posun od post-rocku k progresivnímu rocku, atmosferickému black metalu a tvrdým vokálům je tak působivý a vyvážený, že na české hudební scéně září jako ledový měsíc nad Planinou Leng.
K úvodní písni vznikl také klip ve spolupráci se Snagou (podívat se na něj můžete na začátku článku), jež má až do 11. 2. 2018 výstavu na Špilberku.