Román Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně vyšel v roce 2012 a okamžitě se stal hitem. Kniha byla dokonce publikována ve více než dvanácti různých jazycích. Získala také několik ocenění (Cena Josefa Škvoreckého, Magnesia Litera a další) a stala se nejpůjčovanější knihou v knihovnách za rok 2013. Není proto divu, že se chystá i zfilmování příběhu a že došlo již ke trojí dramatizaci – v Městských divadlech ve Zlíně a Brně a nově také v Divadle pod Palmovkou v režii Michala Langa. Hlavní roli Dory Idesové ztvárnila Thálií oceněná Tereza Dočkalová.

Inscenaci, trvající přes tři hodiny, tvoří několik dějových linií, které se navzájem proplétají. Divák by měl proto sledovat měnící se letopočet v zadní části jeviště, který mu pomůže se v příběhu orientovat. Bohužel se zpočátku přesto nevyhne tápání, než přivykne jazyku, kterým herci hovoří. Jde o směs češtiny, slovenštiny a slováckého nářečí, s nímž se člověk běžně nesetká, a chvíli tak trvá, než se zorientuje a začne správně vnímat jednotlivá slova.

Posléze však může rušivě působit fakt, že některá slova říkají herci každou chvíli jinak. V určitých momentech tak jazyk sice působí efektně a podtrhuje řečené, častěji je však zbytečně komplikovaným přívažkem.

Hlavní hrdinkou je Dora Idesová, ačkoli část děje se odehrává dlouho před jejím narozením. Důležitou postavu tvoří Josifčena, nemanželská dcera Justýny, jedné z žítkovských bohyní. Po narození Surmeny, manželské dcery, se Josifčena cítí odstrkovaná a celý rod prokleje. Surmena chce neteř Doru před kletbou ochránit, proto ji až do své smrti udržuje v nevědomosti.

Jenže drby se na vesnici šíří rychlostí světla, a tak se k Doře donese, že se o její zesnulé tetě povídá, že spolupracovala s StB. Dora chce tetino jméno očistit, díky čemuž zabředne do archivních záznamů a postupně odhalí celou rodinnou historii. Nebudu konec prozrazovat, ovšem Dořino znevážení rodinného tajemství a její neochotu uvěřit kletbě sdílím.

Po všech útrapách se nechce věřit, že je rozuzlení tak banální. Zde je sice na vině již autorka románu, nicméně i při představení působil závěr příběhu nedodělaně a trochu useknutě. V kontrastu s některými nepoměrně dlouhými scénami ve druhé části představení (například věštění Irmy, setkání se Schwannzem) přichází příliš náhle a nechává nedořešené některé otázky. Oproti tomu první polovina odsýpá, a i když se události jednotlivých let překrývají více než vrstvy u dezertu mille feuille, dodávají příběhu aspoň na dynamice.

I přes svou délku, mluvu a rozpačitý závěr je inscenace Žítkovské bohyně v Divadle pod Palmovkou v něčem povedenou podívanou. Langovi se do ní povedlo vnést celou řadu emocí, jež v románu nezaznívají. Z jedné části je to zásluha herců. Hlavní role se zhostila Tereza Dočkalová, o jejímž talentu nemá smysl pochybovat.

Osobně mě nadchl ale také Jakub Albrecht v roli Jakoubka, Vendula Fialová jako Josifčena nebo Erika Stárková jako Dořina matka. Ta sice nedostala příliš prostoru, její postava umírá hned na začátku, avšak diváky po zbytek představení provází její krásný znělý zpěv. Tím se dostávám k hudbě, druhému aspektu, kterým si mě Žítkovské bohyně získaly.

Sebastian Lang vytvořil k inscenaci pomalou a temnou hudbu připomínající svým stylem skupinu Dead Can Dance, jež se inspiruje starými hudebními formami celého světa. Právě hudba dokresluje jednotlivé situace a dodává jim na ponurosti (jako by některé z nich nebyly drsné už samy o sobě). Tísnivé atmosféře napomáhají i černé, dozadu se zužující kulisy s klikatícími se bílými čárami na podlaze a zdech.
Příběh Žítkovských bohyň má své mouchy a částečně se jim nepodařilo vyhnout ani v divadelní adaptaci Michala Langa. Přesto bych inscenaci nezatracovala, má i své povedené momenty.

 

Divadlo: Žítkovské bohyně

Režie: Michal Lang
Dramaturgie: Ladislav Stýblo
Scéna: Jan Dušek
Kostýmy: Ivana Brádková
Choreografie: Prusak Maćko
Hudba: Sebastian Lang
Autor fotografií: Martin Špelda
Hrají: Tereza Dočkalová, Lada Jelínková, Ivana Wojtylová, Hana Seidlová, Marie Málková, Milan Mikulčík, Jakub Albrecht, Vendula Fialová, Kamila Trnková, Jakub Chromeček, Martin Hruška, Pavel Skřípak, Erika Stárková, Magdadelna Wronková, Anna Bura, Martin Němec, Barbora Kubátová, Šárka Vykydalová
www.divadlopodpalmovkou.cz

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
6
Zpracování
4
Výprava
7
Herecké výkony
7