Přestože jihoafrická kapela Die Antwoord předvedla ve Žlutých lázních poměrně povedenou show, neodcházeli fanoušci kapely s dojmem, že zrovna zažili životní koncert.
Upřímně řečeno, řada lidí byla z vystoupení jihoafrické kapely, „těch Die Antwoord“, trochu zaskočena. Čekali prostě něco víc. Já už měl tu čest vidět Die Antwoord loni na Pohodě a byl tak připravený na podobu velké zef estrády (se vším, co v sobě obnáší).
O tom, že to bude show ne jen tak ledajaká, svědčí i fakt, že byla celá akce (na kterou jste ale chtěli přijít vážně jen kvůli Die Antwoord, ne doprovodným DJům) více než měsíc dopředu vyprodaná. Ale světe div se, lístky šlo včera sehnat na Facebooku zcela jednoduše, prodávala je řada lidí. Navíc bez přirážky.
Hodně Čechů se ale na jihoafrickou šílenost těšila několik let a bylo vidět opravdu pestré publikum i s DIY oblečky, které k „antwoordí“ módě tak trochu vlastně patří. Stačilo na sebe třeba nahodit prostěradlo a červenou a černou textilní barvou ho trochu „vytunit“ nějakými zef hláškami a názvy songů (čímž zdravím Petra, který nám prodal lístek navíc). A kdo přišel „v civilu“, mohl si už v areálu zakoupit nějaká ta nefalšovaná merch trika (a že jich nebylo prodáno zrovna málo!).
Na rozdíl od typicky hvězdných manýrů na sebe Die Antwoord nenechali dlouho čekat
Čekání na vstup do Žlutých lázní bylo dle šikovnosti zvolené fronty různé, pokud jste přišli 40 minut před avizovaným začátkem koncertu, mohli jste čekat i něco k půl hodině, jestli jste si stoupli do špatné (jakože té suverénně nejdelší) fronty.
Kapela však své fanoušky překvapila už o trochu dříve. Byť měla začít hrát ve 20:30, rozeznělo se její komorně instrumentální intro už po 20:15, a následně přešlo do pecky Fok Julie Naaiers. Jako první se na vyvýšeném pódiu za mixpultem ukázal maskovaný DJ Hi Tek, chvilku po něm přiskákala raperka Yolandi následovaná svým druhem Ninjou.
Všechno bylo takové menší antwoordí retro, pánští hudebníci byli jen do půl těla, Ninja i Yolandi (s černým trikem) byli oděni v pro kapelu kdysi typických oranžových teplákách. Jako by se zase psal zhruba rok 2011. A když se zanedlouho rozjel i song Wat Kyk Jy, ve kterém kapela ještě rapovala v afrikánštině, vypadalo to, že si Praha užije staré dobré Die Antwoord.
Ty undergroundové, drzé a hlavně své. „Hello, you czech motherfuckers!“ počastoval za chvíli příchozí Ninja před Fatty Boom Boom. Zlomovým trackem celého vystoupení, kterým se spustila obrovská zef estráda plná antwoorďáckého pozlátka, na nějž se většina příchozích nalepila. A proto taky přišla. Kapelu tak podporovala minimálně svými hlasivkami, refrén Oooooo-ooooo byl určitě slyšet až na druhé straně Vltavy.
Vizuální psycho v přímém přenosu
Na pódiu se také poprvé objevily i dvě tanečnice v podobných oblečcích, které můžete vidět ve videích této kapely. V oblečení ne nepodobnému kostýmům Ku Klux Klanu na LSD. Prostě psycho.
Vizuální stránka Die Antwoord je nesmírně silná a samotní hudebníci střídají snad u každého songu jiné oblečení, takže s sebou asi na tour berou jeden jumbo jet plný převleků. Ninja díky tomu běhá na pódiu třeba v podobě pokémona Pikaču (nutno dodat, že dávno předtím, než svět strhla nostalgie jménem Pokémon Go), zatímco mu Yolandi sekunduje v oblečku prasátka.
Kapela je tak na jednu stranu zajímavým a světově nejznámějším představitelem hnutí zef s údajně typickým „lowcostovým, ale zato stylovým“ oblékáním chudší bílé střední vrstvy v JAR.
A co že v sobě vlastně skrývá ten hudební zef? Ve své podstatě jde o takový post rap, kdy už vlastně ani tolik nejde o hudbu jako takovou. Nezáleží totiž tolik na textu, jde spíše o velkohubá slova a gesta, agresivně dunící basy díky směsici raveu, disca, dubstepu i klasických beatů a hlavně výše zmíněnou vizuální stránku.
Jako by každým dalším estrádním koncertem vykrádali sami sebe…
Jihoafričtí umělci tohle všechno umně smíchali a vznikla jim z toho neotřelá produkce, kterou oslovují davy po celém světě. Na druhou stranu ale jako by každým dalším velkým koncertem vykrádali sami sebe. Z živých vystoupení se totiž stává menší estráda plná pozlátka, a byť proti ní nemůžete nic říct, protože je provedena opravdu stylově po všech stránkách, chybí vám v tom něco „opravdového“. Něco, co znáte právě z oněch starých videí a díky čemuž jste si tuhle kapelu oblíbili.
Nechcete se tedy hned zabít, jako když jste kdysi nuceně sledovali v televizi estrády Petra Novotného, ale postupně vám začíná docházet, že je to vlastně celé tak trochu podfuk. A asi to stejně cítili i příchozí. Nedokážu si totiž vysvětlit, proč je dav na tak velké akci už 20 metrů od pódia spíše vlažnější, zaskáče si jen tu a tam a většinu času spíše spokojeně stojí.
Jistě, v kotli to určitě vřelo, ale když to srovnám například s loňskou Pohodou, kam návštěvníci nepřijeli jenom kvůli této šílené kapele, tak do Žlutých lázní přijeli všichni jen díky Die Antwoord. Přesto bylo pražské publikum vlažnější (a to ještě muselo od posledního vystoupení svých model léta čekat).
U každé desky se také podvědomě bojím, kdy sklouznou Die Antwoord do totální komerce, protože novinka Banana Brain už je na můj vkus až moc velké devadesátkové disco a přiblížení se rádiovým masám. Hlavně těm americkým, kam se kapela rozhodla přestěhovat. Fungl nově prezentovaný track Daddy mě snad ale zase trochu uklidnil, že to nebude tak strašné. Uvidíme. Nicméně díky vizuálu extázoidního srdíčka měnícího se v dvousekundových sekvencích na plátně jsem snad rozluštil i nové tracky z připravované desky Mount Ninji and Da Nice Time Kid.
A jak se jmenují? Podle mě na ní najdete: Gucci Coochie; Banana Brain; Daddy; I Don´t Care; We Have Candy; U Likes Boobies?; Wings On My Penis; Rat Faded Fuck Face; Rats Rule; Peanut Butter + Jelly. Dokonce bych i tipnul, že minimálně část Rats Rule na koncertu zazněla, takže mohu prozradit, že tahle pecka bude dubstepového ražení.
Celá show byla ale i tak dostatečně silnou drogou, protože jakmile utichly tóny Never Le Nkemise2 a celá parta (včetně DJe a tanečnic) předvedla asi minutové zamrznutí v úklonu, odskákala následně do backstage.
Hned nato nastal pořádný humbuk, který po chvíli jihoafrické umělce přilákal zpět na poslední song. Tím bylo kultovní Enter the Ninja se vším všudy, tedy hlavně s bílými kostýmy ozdobenými černými komiksovým postavičkami přesně tak jako v klipu. A když dozněl Yolandin medový hlásek i poslední slovo zefmastera Ninjy, rozsvítila se celá stage žlutými reflektory už něco po hodině hraní. Což bylo znamení, že to už dnes bylo od Die Antwoord všechno.
Fanoušci ale ještě pár minut stáli pod pódiem jako přikovaní a čekali, zda se jejich miláčci nevrátí. Nevrátili…
