Minulý týden zavítalo do pražského Paláce Akropolis německo-švýcarské indie-popové duo BOY. Nenechte se ale zmást názvem, nejde o dva chlapce hrající slaďárny na kytaru. Boy jsou totiž dvě mladé sympatické slečny, které se potkaly během svých studií na škole performativního umění v Hamburku. Do Prahy dívky zavítaly v rámci projektu FEMME FATALE.

Publikum na koncert samotného dua příjemně naladila předkapela Small Fires. Malé požáry, jak se sama kapela na začátku svého vystoupení česky představila, koncertovaly mimo Německo poprvé. Lepší předkapelu si Boy ale vybrat nemohly, protože skvadra tří kluků to na pódiu dokázala pěkně rozjet. Žádná velká světelná show, pouze oni a jejich nástroje. Trochu indierock, trochu elektro a perfektní výsledek byl zaručen!

BOY 2

Když přišly na scénu zpěvačka Valeska Steiner a baskytaristka Sonja Glass, naplnil se sál pozitivní energií a pohodovou náladou. Dost už bylo melancholických písniček o lásce a zlomených srdcích. Z jejich indie-popu naopak sálá radost a chuť do života. To bylo cítit i během koncertu, neboť zpěvačka dokázala zatáhnout publikum do jiného světa, oprostit ho od jeho každodenních starostí a navodit pocit klidu a pohody. Boy mají za sebou dvě alba – Mutual Friend a We Were Here, se kterými slavily řadu úspěchů nejen v Německu, ale i za hranicemi. Například v Japonsku, kde se písnička Little Numbers objevila v jedné z televizních reklam. U nás tomu nebylo jinak. Během koncertu nezapomněly zaznít hity jako právě Little Numbers, We Were Here, This is the Begining nebo Skin, která zazněla jak s doprovodem, tak i v akustické verzi. Klasická hodinka a půl hraní divákům nestačila. Není divu, že dámy dvakrát přidávaly, když publikum tleskalo o sto šest.

BOY 3

I když mi místy splývaly pomalejší části koncertu do jedné dlouhé písničky, dívčí duo ukázalo, že ví, kdy to má pořádně rozbalit a s přehledem dokázalo roztančit celé publikum, které hltalo každé jejich slovo. Po celou dobu udržovaly dívky kontakt s diváky, nezapomněly je nechat zpívat a sem tam sáhly i na mávající ruku u pódia. Boy se s fanoušky viděly již před začátkem samotného koncertu v rámci Music Class, kdy proběhlo krátké setkání s kapelou včetně možnosti si s dívkami krátce popovídat.

BOY 4

Kdo by čekal davy ukřičených puberťáku, nebo naopak publikum plné hipsterů, ten se hluboce mýlí. Boy mají fanoušky všech věkových skupin. Dokonce jsem viděla skupinu malých holčiček zpívajících s nadšením spolu se svými rodiči. A zpívali opravdu všichni, i když přišla část, kdy dav pouze pobrukoval, neboť neznal slova. Zdálo by se to trapné, ale nikdo to neřešil. Naopak – všichni se tomu zasmáli a jelo se dál.
Že kvalitní koncerty nepotřebují přehnanou show, je pravda. Nejdůležitější je vždy samotná kapela či zpěvák.

Boy jsou toho živým důkazem. Dívčí duo doprovázel jeden klávesák, kytarista a dva bubeníci. A stačilo to, i když mi do teď vrtá hlavou, proč zrovna dva bubeníci. Tento hudební doprovod totiž místy přehlušoval samotný zpěv takovým způsobem, že mu bylo sotva rozumět. Což však nebyla chyba hudebníků, ale spíše zvukařů. Z nástrojů nechyběla tamburína, bubínek a dokonce i kachon. To roztančilo publikum dvakrát tolik.

BOY 5

Světelná show byla třešničkou na dortu celého koncertu. Při pomalejších částech byla utlumená, světelný kužel svítil přímo na zpěvačku a červená světla dodávala tajemnou atmosféru. Naopak při těch rychlejších blikaly reflektory o sto šest a skákaly z jednoho fanouška na druhého a při písni We Were Here se název písničky objevil v podobě velkého nápisu v pozadí.

Komu nestačil zážitek z koncertu, mohl si koupit například tričko nebo cédéčko. A pro ty, kteří upřednostňují klasiku a mají slabost pro retro věci, byly nachystané vinylové desky. I já jsem si odnesla jednu domů.

BOY 6

Boy slíbily, že se do Prahy vrátí. Hrály zde poprvé a moc se jim tu líbilo. Zda opět do paláce Akropolis je jenom ve hvězdách, protože počet jejich příznivců stále stoupá, takže bychom se tam příště nemuseli vejít. Tak snad svůj slib dodrží a brzy se vrátí. A i když měl koncert pár nedostatků, za nás mají určitě palec nahoru a nemůžeme dočkat, až je znovu uslyšíme naživo!