Mia Püschelová je všestranná fotografka, vizážistka, stylistka a zaměstnankyně telekomunikační společnosti. Za tři roky, které věnuje fotografování, se může pyšnit svými snímky ve fotografických i jinak zaměřených časopisech, reklamních spotech nebo videoklipech. Její úspěch určitě souvisí s ochotou investovat čas, peníze, talent i kreativitu do něčeho, co ji baví. Z vlastních zkušeností vím, že je zodpovědná, ambiciózní, klientům poradí a při focení dokáže navodit příjemnou atmosféru. S každým novým projektem se zlepšuje. A to i díky její sebekritice.
❖ Kdy a jak ses k fotografii dostala?
Je to právě přesně tři roky, kdy jsem se rozhodla, že se budu živit jako vizážistka – ach ta tehdejší naivita… Abych svoji práci mohla odprezentovat, musela jsem si ji nafotit. Taťka je rekreační fotograf s mnoha technickými znalostmi, tak jsem ho poprosila, zda mi půjčí fotoaparát. Po měsíci pokusů mi dal svůj stařičký stroj, ať si fotím. Hádám, že nepočítal, že u toho zůstanu.
❖ Tvé portfolio je relativně rozsáhlé. Vypadá to, že tě nejvíc jako objekty zajímají lidé, je to tak?
Ke svému životu práci s lidmi prostě potřebuji. Pravdou ale je, že je to často dost únavné. Když fotím produkty nebo interiéry, není to tak záživné, ale zároveň si nemá kdo stěžovat na vzhled a váhu. Začínala jsem fotit s tou myšlenkou, že budu fotit jen ty prostorově výrazné (smích). Chci, aby se u mě lidé cítili dobře. Každá žena chce být krásná. U focení dokážu vypnout a nemyslet na nic jiného, obzvlášť, když fotím lidi. Pro mě je to prostě koníček, vysněný sen, má práce, můj život.
❖ Vypadá to, že stížnosti na vzhled a váhu slýcháš často. Je to to jediné, co na focení nemáš ráda?
Asi tři věci, které dráždí snad všechny fotografy. Za prvé – jsem fotograf, ne plastický chirurg. Dokážu fotku vylepšit, ale pokud se nemáte rádi a na fotkách se sami sobě nelíbíte, tak není vždy problém na straně fotografa. Je to v hlavě. Za druhé – dobrá fotka nepotřebuje další úpravy. Pokud se vám nelíbí, řekněte to fotografovi. Nebo se staňte fotografem a pochopíte. A za třetí– fotka rovná se fotografův čas při focení klienta plus hodiny strávené doma na počítači s úpravami. Není to jen o dvou hodinách trávených s klientem.
❖ Říkáš, že ses chtěla živit jako vizážistka. Kromě focení děláš Make-up Academy… tyto dovednosti také využiješ při práci fotografky? Líčíš modelky sama?
Každý má svou fantazii a představu o tom, jak by určitá věc měla vypadat. Nejdřív jsem byla moc pyšná na to, abych si s líčením nechala poradit, pak moc chudá, aby mi někdo mohl poradit, teď už dost zkušená na to, abych si do toho nechala mluvit. Je jen pár vizážistek, s kterými bych doopravdy chtěla spolupracovat, a ty jsou hodně vytížené. Dokud to časově stíhám, je pro mě jednodušší, když se o klienta postarám přímo já. Před focením se tak uvolní atmosféra. A hlavně… Miluji to!
❖ Na které své fotky jsi nejvíc pyšná?
Tohle je dost záludná otázka. Každý fotograf má oblíbené fotografie. Nicméně mám většinou oblíbené ty nejnovější. Každým focením se posouvám a na starších oblíbených kusech vidím dost chyb. Tak je to ale podle mne správně. Chci se někam dostat, tak moje ego musí stranou.
❖ Je těžké se s modelkami domluvit? Jaký prostor dostanou?
Musím uznat, že co se týče času, je největší problém s domluvou na mojí straně. Mám hlavní stálé zaměstnání ve velké telekomunikační společnosti a vzhledem k mé pozici si nemohu dovolit trávit všechen volný čas jen focením a úpravou fotek. Když fotím nějaký můj projekt, je to v převážné většině můj nápad, ale když jde o klienta, velmi ráda se přizpůsobím reálným očekáváním.
❖ Pochlub se čtenářům Kulturia se svými úspěchy…
Nevím, zda je něco k chlubení. Za úspěch považuji každého spokojeného klienta, který se vrátí nebo pošle doporučení dál. Velkou radost mám, když za mnou na focení přijde fotograf. Samozřejmě bylo i pár větších a významějších projektů, které možná uvidíme veřejně v průběhu tohoto roku, ale obávám se, že můj podpis pod tím neuvidíte. Reportážní fotky z koncertů se často objevují pod mým jménem na webu a také v časopisech (například Headliner). A největším úspěchem jsou ukradené fotky! Sice mě to vždy dopálí, ale alespoň je vidět, že se líbí. Toto prosím není návod (smích). Ale když bych měla vybírat, tak vnímám jako velký úspěch, že se minulý měsíc moje fotka objevila ve fotografickém časopise Fotovideo.
❖ Čím v současné době fotíš?
Od minulého roku fotím full-frame zrcadlovkou od Nikonu. Velké rozlišení, těžká váha, skvělé výstupy. Jsem z ní ještě pořád paf.
❖ Jaké projekty chystáš?
Pár věcí v hlavě mám, ale nic, o čem bych se mohla zmínit veřejně. Přeci jen je konkurence velká a já jsem jen malá rybička ve velkém rybníčku. Ale pokud všechno klapne, jak má, bude se na co těšit. Stačí sledovat mou fanpage na Facebooku.
Zdroj fotografií: archiv M. Püschelové
