Originalita, upřímnost a kouzlo okamžiku. Všechny tyto přísady potřebuje každá dobrá street fotografie. Fotograf se zase neobejde bez pohotovosti a nenápadnosti. „Streetka“ je navíc jedním z mála žánrů, kde je mnohem důležitější obsah než kvalita. Pak už jen stačí zapojit fantazii a můžete začít vyprávět příběhy skrz objektiv…


Chodit po ulici a zachycovat každodenní momentky lidí, zvířat či společnosti. V podstatě taková je street, neboli pouliční fotografie, často přezdívaná také „streetka“. Jak vypovídá sám název, fotí se především v ulicích, ale není to pravidlem. Příběhy skrz objektiv můžete vyprávět i z přírody, z metra či obchodu s potravinami. Žánr vznikl de facto s vynálezem fotografie jako takové, jeho základy položil Louis-Jacques-Mandé Daguerre, jeden z otců samotné fotografie. Dnes, a to především v posledních letech, se těší enormní popularitě, protože fotit může každý a nemusí mít ani drahý fotoaparát. Skvělou fotku totiž můžete zachytit i na obyčejný mobil. Jedná se tedy o velmi dostupný žánr, což ovšem neznamená, že ho bude ovládat každý.

Základní znaky

Streetka se pohybuje na pomezí dokumentu a reportáže, často zasahuje také do dalších žánrů. Jedním z hlavních „nepsaných“ pravidel je přítomnost lidského elementu na fotografii. Fotit můžete ale i zvířata, zajímavou architekturu, atmosféru. Důležité je, aby byla fotografie „živá“ a aby vyprávěla příběh. Divák by si měl umět domyslet, co se na snímku odehrává a nejdůležitější je, aby v něm fotografie vzbudila určité emoce a myšlenky. Velkou roli v tom, abyste měli kvalitní a neotřelé snímky, hraje také juxtapozice. V překladu jde o zachycení například dvou objektů, které jsou velmi kontrastní. Jako příklad můžeme uvést starého člověka a štěně nebo bílou a černou zeď. Fotografové si také často kladou otázku, zda fotit černobíle, nebo barevně. Zde velkou roli hraje samotná fotografie. Podstatné je, aby barvy nepřebíjely samotný obsah. Proto se fotografové často přiklání k černobílým snímkům, kde vynikne především obsah a nevyskytuje se zde rušivý element v podobě výrazných barev.

Výběr fotoaparátu

 Je mnohem vhodnější volit menší fotoaparáty, se kterými budete nenápadní a lidé si vás nebudou všímat. Nejlepší volbou jsou kompakty s výměnným objektivem, které mají velmi dobrou kvalitu obrazu a v dnešní době se vyrovnají i drahým Full Frame zrcadlovkám. Při výběru fotoaparátu si všímejte také rychlosti spouště a zaostření, přeci jenom kouzlo okamžiku na nikoho nepočká. 


Je dobré myslet i na to, aby byl váš stroj tichý a lehký a aby se vám s ním dobře pracovalo. Velké plus je také výklopný displej, díky kterému můžete být zase o něco méně nápadní, což by u focení streetu mělo být velkou prioritou. 

Kromě klasik, jako jsou Nikon či Canon, je skvělým pomocníkem fotoaparát značky Fuji, například X-T2 či X-E3, z těch dražších je to třeba X-Pro2. Na street se hodí i značka Sony, především její řada A7, která ale více sedne náročnějším a pokročilejším uživatelům. Výměnný objektiv je více než žádoucí, vybírejte ty s ohniskem od 17 do 35 mm. Bez náhradní baterky a karty se také těžko obejdete.

Od koho se učit

Inspirovat se není nikdy na škodu.  Z řad českých street fotografů za zmínku stojí určitě Jan Šibík. Fotí jak na profesionální zrcadlovky, tak i na mobil a pořádá i workshopy, kde si můžete vyzkoušet mobilní street fotografii v praxi. Dalším z řady českých pouličních fotografů je Jan Jirkovský, který fotky zveřejňuje jak na Instagramu (@janjirkovsky), tak na Facebooku. Ze zahraničí jsou to pak Elliott Erwitt, Robert Frank, Vineet Vohra, Michael Christopher Brown a další. 

Požádat o svolení, či nikoli?

Mnoho začínajících street fotografů si klade otázku, zda lidi, které fotí, žádat o svolení k fotografování, či nikoli. Mnoho profesionálů radí, že nikoli. Jakmile je totiž požádáte, už nemůžete zachytit ten upřímný výraz ve tváři ani autentičnost situace. Určitě si ale nejprve nastudujte v posledních letech hojně diskutovanou směrnici GDPR, ať se nedostanete do zbytečných konfliktů. Focení by totiž mělo být hlavně radost a prožitek, nikdo nechce řešit zbytečné problémy.

Fotit streetku určitě není jednoduché. Je potřeba, aby pro ni měl fotograf vášeň, neotřelé nápady a vytrvalost. Pak budete mít radost z každé fotografie, která se vám povede a bude vás hřát u srdce to, že můžete vyprávět silný příběh, aniž byste vyslovili jediné slovo.