Na Výstavišti v pražských Holešovicích se ve dnech 9.-12. června konal již 27. ročník mezinárodního knižního veletrhu a literární festivalu Svět knihy. Z důvodu rekonstrukce Průmyslového paláce akce letos poprvé probíhala po širým nebem. Tato netradiční atmosféra ale nakonec patrně spíše prospěla – akci za 4 dny navštíviloá rekordních 54 tisíc návštěvníků.
„Upravený koncept se očividně osvědčil, lidem se na Světě knihy líbilo, strávili tady delší čas než dříve a koupili si zřejmě i více knih, což potvrzují první informace z řad nakladatelů o rekordních tržbách. A to je pro nás vlastně důležitější než přesná návštěvnost,“ uvedl ředitel festivalu Radovan Auer.
Čestným hostem byla letos Itálie, od čehož se odvíjela velká část programu a hostů. Festival tak navštívilo několik významných současných autorů, mezi nimi například Donatella Di Pietrantonio, držitelka nejprestižnější italské literární ceny, nebo Viola Ardone, která na veletrhu debatovala se Stefanii Auci, mimo jiné o ženské perspektivě v historii.
Čeští čtenáři měli možnost se setkat jak se spisovateli, jejichž knihy už znají z překladů, tak s autory chystaných překladových novinek. Volbu Itálie jako letošního čestného hosta veletrhu navíc ještě podtrhlo výročí Italského kulturního institutu, který v Praze působí už sto let.
„Itálie je zemí velikánů světové literatury, jako jsou Ovidius, Dante, Niccolò Machiavelli, Curzio Malaparte či Umberto Eco. A takovou kolébkou zůstává i dnes. Rozmanitost a bohatství italské literární tvorby je vynikajícím příkladem světově proslulé literatury,“ říká k výběru čestného hosta dramaturg veletrhu Guillaume Basset.
Krmě Itálie Svět knihy přivítal i hosty z dalších 32 zemí světa. K těm nejočekávanějším patřila kanadská autorka thrillerů Shari Lapena nebo britská spisovatelka Naomi Woodová. Organizátoři se také, vzhledem k současné situaci, rozhodli pomoci Ukrajině a zároveň jí trochu „vynahradit“ zrušený kyjevský veletrh Book Arsenal, proto byl této zemi poskytnut poměrně velký prostor a vznikl ukrajinský stánek, ve kterém vystavovalo 19 tamějších nakladatelů, a který organizoval různé doprovodné akce jako čtení ukrajinských pohádek dětem. Pro občany Ukrajiny byl navíc vstup na veletrh zcela zdarma. Na festivalu dále samozřejmě nesměli chybět ani přední čeští autoři, na besedách a autogramiádách se tak objevila Kateřina Tučková, Alena Mornštajnová či Radka Třeštíková.
Festival letos opět pokračoval v programu Literatura jako hlas svobody. V návaznosti na tradici disidentské literatury v někdejším Československu tak nabídl v této sekci veřejnou tribunu autorům bojujícím za svobodu.
Součástí Světa knihy je také každoročně předávání řady významných ocenění, jedním z nich je Cena Jiřího Theinera, která byla v minulosti určena tomu, kdo v zahraničí významně přispívá k šíření a propagaci české literatury. S letošním ročníkem se tato definice ale změnila a ocenění se nyní uděluje osobnostem, které jsou hlasem svobody proti cenzuře a v boji za demokracii. První laureátkou takto pozměněné prestižní ceny se měla stát rusky píšící běloruská spisovatelka, investigativní novinářka a také první Běloruska oceněná Nobelovou cenou za literaturu Světlana Alexijevičová, která se ale kvůli nemoci festivalu nemohla zúčastnit, ačkoliv patřila k těm nejočekávanějším letošním hostům. Tuto cenu tak kvůli své neúčasti raději věnovala ukrajinským autorům.
Mottem letošního ročníku byl citát Umberta Eca: „Žijeme pro knihy a je to sladké poslání ve světě upadajícím a zmítaném nepořádkem.“, který je v událostech posledních měsíců více než aktuální. Veletrh jako každoročně představil pro návštěvníky krásnou příležitost udělat si přehled o současné literatuře z celého světa. Do letošního ročníku se zapojilo 416 vystavovatelů a v doprovodném programu se objevilo 746 účinkujících ze 33 zemí a regionů. Návštěvnost veletrhu nicméně svědčí o tom, že lidé mají o knihy nadále zájem a tyto akce mají smysl.
