Zatímco jsme si mysleli, že jaro je v plném proudu a čekají nás slunečné dny, během kterých budeme trávit většinu času venku, Český hydrometeorologický ústav varuje před sněhovými jazyky a mínusovými teplotami. Nenechme se tím ale zaskočit, protože je tu další díl našich knižních tipů, tentokrát od Nakladatelství Host, a s výběrem jsme si dali mimořádně záležet 🙂

 

ALENA MORNŠTAJNOVÁ – HANA

Alena Mornštajnová (* 1963) vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V současné době pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. Debutovala v roce 2013 vynikajícím románem Slepá mapa, který se dostal do užší nominace na Cenu Česká kniha 2014. Její druhý román Hotýlek, který vyšel v roce 2015, mě přesvědčil, že Mornštajnová je výjimečná spisovatelka a poslední román Hana autorku posunul v mém žebříčku nejoblíbenějších českých spisovatelů na první místo.
Existuje–li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje–li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu?

Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní zvrat.
Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra.

Příběh vychází ze skutečnosti, Mornštajnová jej popisuje ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Mistrné vyprávění a schopnost popsat nejrůznější emoce literárních postav je to, co z autorčiny tvorby tvoří unikátní dílo. Nebojí se jít až na dřeň, popisuje smutné osudy s takovou jemností, že chvílemi běhá mráz po zádech – a představa, že čteme skutečný příběh… Příběhy postav se doplňují a prolínají na každé stránce, dílo se čte lehce a rychle, za dva večery ji máte přečtenou, pokud však ráno nevstáváte do školy či práce, dáte ji i za jednu noc. Těžko se odkládá, vtáhne do děje hned na prvních stránkách a nechce čtenáře pustit, dokud nepřečte poslední slovo na straně 306.
Knihu zakoupíte za 254 Kč zde.

BIANCA BELLOVÁ – JEZERO

Bianca Bellová se narodila v Praze, kde doposud žije na půl cesty mezi balkánskou a britskou částí rodiny. Živí se překlady a tlumočením. Vydala knihy Sentimentální román (2009), Mrtvý muž (2011) a Celý den se nic nestane (2013).
Rybářská vesnice někde na konci světa. Jezero, které vysychá a zlověstně obnažuje břehy. Muži mají vodku, ženy starosti a děti si škrábou ekzémy. Co má Nami? Nami nemá nic, jen bábu s tlustýma rukama. Nami nemá nic, jen život před sebou: první lásku, o kterou ho připraví ruští vojáci, a pak všechno to další. Ale když život začne na úplném konci, možná že skončí na jeho začátku. Tento příběh je totiž starý jako samo lidstvo. Je to pouť hrdiny, chlapce, který se na cestu vydá jen s uzlíčkem nervů a kabátem po dědkovi. Musí jezero přeplout, obejít a nakonec se potopit na jeho dno pro největší tajemství.

Je pravdou, že v tomto případě jsem se nechala strhnout masivní reklamou a faktem, že kniha získala Magnesiu Literu. Obyčejně bych o knihu asi nejevila zájem a přiznávám, že by to byla velká chyba. Příběh s velmi silným námětem nutí k zamyšlení, řadě čtenářů i otevře oči. Děj není složitý, čím více napětí zde postrádáme, tím více smutku nacházíme. Anonymní a bezútěšné prostředí, lidé zničení režimem, znečištěná příroda, syrovost a zlo. Imaginární krajina, imaginární problémy. To všechno dokonale popsané na 186 stránkách.
Velmi poetické, velmi podařené a „pro lidi na cestě“. A větší než malé množství vulgárních výrazů, na které si řada recenzentů stěžuje? Tipuji, že každý, kdo by žil v hnusu, zlu a s velmi pochmurným výhledem do budoucnosti, by asi čas od času místo „do prkýnka“ pronesl „kurva drát.“
Knihu zakoupíte za 212 Kč zde.

LARS VASA JOHANNSON – KOUZELNÍKŮV ÚNIK Z REALITY

Severská literatura je známá hlavně pro své detektivky, najde se však i několik výjimek. Jednou z nich je Jonas Jonasson a jeho knihy o stoletých stařících, analfabetkách a zabijácích. Lars Vasa Johansson je další. Ačkoli příběh, který nám předestírá, není příliš originální. Kouzelník Anton je pěkně podlý a sobecký parchant, který na svých vystoupeních vyžaduje občerstvení, přestože nic takového nemá ve smlouvě (ačkoli on tvrdí, že ano), a který je schopen sežrat sáček arašídů z hotelového minibaru a pak je jít reklamovat. Je zahořklý, že jeho dřívější kamarád Sebastian má větší úspěch než on, vinu však dává vnějším okolnostem, nikoli sám sobě.

Nehoda jej přivede do tivedenského lesa, kde odmítne pomoci natrhat květiny jinotvorce, která na něj za to sešle znamení smrti. Gunnar a Greta jsou mu však ochotni pomoci a předložit jeho problém královně lesa Hnojaně. Anton musí splnit tři úkoly, které ho donutí otevřít své srdce a čelit sám sobě. V tomto kniha dost připomíná Dickensovu Vánoční koledu o napravení sobeckého Scrooge. Jenže Anton, byť na něm patrná zlepšení pozorujeme, zůstává i nadále nesnesitelným náfukou. A v lese na něj čeká Uplakánek… Kniha je, i přes jisté klišé v zápletce, úžasně čtivá a Antonovým trampotám se budete spokojeně ušklíbat. Je to totiž přesně ten typ hrdiny, kterého nebudete moct vystát.
Knihu zakoupíte za 280 Kč zde.

SZCZEPAN TWARDOCH – MORFIUM

S hlavním hrdinou, Konstantinem Willemanem, se setkáváme ve chvíli, kdy se probouzí v kocovině a zvrací. Nacházíme se ve válečném Polsku, které, slovy Konstantina, důstojníci prosrali a po ulicích se prochází němečtí vojáci. Okupace je dokončena a Konstantin, coby jeden z polských důstojníků, se má hlásit na úřadech, jinak mu hrozí smrt. Samozřejmě na to kašle, kašle na všechno – na svou ženu, svého syna, svou milenku. Jediné, co mu jde, je chlastat a fetovat. Vlastenectví mu nic neříká, spíš ho trápí, kde dostane další lahvičku své milované drogy. Morfium je napsáno těžkým jazykem protkaném existenciálními dotazy s četným opakováním slov (Jdu. Jdu. Jde. Jdeme. Jdu.). Z toho důvodu je kniha poněkud náročnější na čtení, na druhou stranu ji právě to dělá zajímavou. Je však otázkou, zda je pravda, co se píše v anotaci, tedy že Twardoch stvořil antihrdinu, jehož nelze nemilovat. Osobně jsem si ke Konstantinovi cestu nenašla.
Knihu zakoupíte za 314 Kč zde.

MARTIN PECINA – KNIHY A TYPOGRAFIE

Varování: Následuje prachsprostá onanie nad hromadou potištěného papíru!

Knihy a typografie jsou důkazem toho, že i odborná literatura může být čtivá, zábavná a nekonvenční, aniž by ztratila tvář nebo informační hodnotu. Typografická příručka neobsahuje jen cenné poznatky a zkušenosti z oboru, ale také úvahy, kritická zhodnocení a řízné bonmoty. Dozvíte se, proč čtečky nejsou ideálním substitutem knih a proč pěkná kniha ještě neznamená kvalitní čtení a naopak. Martin Pecina ohne přes koleno všechny čtenáře, nakladatele i rádoby knižní designéry a pořádně jim nařeže. A vy se při čtení jeho postřehů budete culit od ucha k uchu. Čas od času si budete taky muset sáhnout do svědomí nebo se trošku zastydět.

„Knižní nakladatel je bytost bezelstná, nadmíru křehká, při neopatrném zacházení hrozí roztříštit se až na samotnou molekulární podstatu. Upřímně se vyděsí při pohledu na čistě typografickou obálku. Na čele mu vyvstávají krůpěje potu už jen při zmínce o netradičním technickém řešení. Tři otčenáše odříká pokaždé, když se paginace přesune ze spodního okraje sazby na kterékoli jiné místo dvojstránky. Z každé nepotištěné stránky dostává černý kašel, psotník či svědivou vyrážku. Protikladem je mu typograf – rebel, podvratný živel a liška podšitá. Za svou práci bere nehorázné peníze a má neomezené množství času vymýšlet nespočet anarchistických aktivit, kterými nebohého nakladatele vytrvale a se zvrácenou rozkoší deprimuje. Navrhuje nudné knižní obálky, které ani zdaleka nenaplňují spotřební podstatu upravovaného zboží, plýtvá místem a odmítá přijmout dobře míněné designérské rady od překladatelů, sekretářek a zaměstnanců účetního oddělení.”

Už dlouho jsem nenarazila na tak přínosné a zábavné čtení. Vřele doporučuji všem, kteří baží po poznání a rádi by nahlédli pod pokličku tvorby knih. Jméno Martina Peciny si píšu na seznam lidí, se kterými se chci někdy setkat. Jako by nestačila jeho sladce pikantní sbírka básní Perverše…
Knihu zakoupíte za 331 Kč zde.

 

Na článku spolupracovaly: Lucie Martincová (Knihy a typografie), Soňa Hanušová (Morfium, Kouzelníkův únik z reality), Šárka Hromádková (Jezero, Hana)