Tentokrát jsme se s našimi knižními tipy zaměřili na tituly nakladatelství HOST Brno a na české autory. Doporučujeme románový příběh Aleny Morštajnové Slepá mapa, detektivní novelu Nely Rywikové Dům číslo 6, Literaturu v čase lovců Miroslava Balaštíka a Svatého démona Pavla Brycze. Jako bonus přidáváme i jeden zahraniční titul, Kostičas Samanthy Shannon.
Nela Rywiková – Dům číslo 6
Prvotina spisovatelky Nely Rywikové čtenáře na prvních stránkách seznámí s detektivem z kriminální policie Adamem Vejnarem, který před odchodem z práce zvedne hovor, který nebyl původně určen pro něj. Na policii volá zoufalá žena, jejíž syn zmizel a případ byl odložen. Přes počáteční nezájem však Vejnara případ zaujme a rozhodne se jej vyřešit. Všechny stopy vedou do polorozpadlého domu uprostřed bývalého továrního areálu na periferii města. Zde bydlel syn volající ženy spolu se čtyřmi sousedy, kteří se na Vejnarovu přítomnost tváří velice nelibě. Rywiková postupně vypráví minulost oněch sousedů, kteří strávili celý život v továrním prostředí, rezignovali na změnu k lepšímu a také odhaluje, proč byl zmizelý mladík všem trnem v oku. Čtenáři se tak otevírá zajímavý příběh s detektivní zápletkou, z obyvatel domu běhá mráz po zádech, stejně jako z domu samotného. Dokáže čtenáře udržet v napětí a přestože má čtenář už v polovině knihy pocit, že ví, co se v domě hrůzy přihodilo, závěr ho dokonale překvapí.
Alena Morštajnová – Slepá mapa
Kniha nás seznamuje se třemi ženami – Annou, Alžbětou a Anežkou. Anežka je vypravěčkou celého příběhu, kdy čtenáře seznamuje se životem svojí babičky, matky a nakonec i se svým vlastním. Annin život je zasazen do předválečného období, Alžbětin do 2. světové války a Anežka zažívá na vlastní kůži komunistický režim. Sledujeme osudy tří nešťastných žen, které neměly lehký život. Anna se zamilovala do Antonína, s jejich sňatkem však nesouhlasili její rodiče, proto s ní po svatbě přerušili veškerý kontakt. S Antonínem se přestěhovali do malého pohraničního městečka, pár týdnů po svatbě však musel Antonín narukovat do války.
Narodily se jim tři děti – Alžběta, Božena a Ctibor. Antonín se z války vrací se zraněním a u Anny propukne tuberkulóza. Alžběta tak přijde o svou mámu a Antonín se po její smrti zhroutí.
Alžběta je dívka, která se málokdy usměje, o všem uvažuje racionálně a všechno bere smrtelně vážně. Zamiluje se do lékarníkova syna Hanse, který ji požádá o ruku. Během 2. světové války však dobrovolně narukuje, aniž by to Alžbětě řekl, nebo se s ní rozloučil. Alžběta nakonec uzavírá sňatek s rozumu se sousedem Bohoušem, který zahyne při bombardování. Městečko se začíná hemžit Hitlerjugend a Alžběta je nucená se odstěhovat k Olomouci. Na konci války si zařídí vlastní krejčovský salon, který ji však vezmou komunisté. Dceru Anežku, naši vypravěčku, počne z čiré praktičnosti s mužem, ke kterému nic necítí.
Anežka si přeje být malířkou, rodiče jí však uměleckou školu zakážou a musí jít na zdravotní školu. Je nešťastná, trpí depresemi, nevidí důvod, proč by měla žít. Po škole nastoupí v nemocnici na interně a zamiluje se do Honzy. Před ním ji varuje jak rodina, tak i její kolegyně z práce, Anežka však jejich výtky nebere v potaz a za Honzu se provdá. Když zjistí, že si ji Honza vzal z pouhé vypočítavosti, jen proto, že měla tetu Boženu v Německu a bratra Ctibora v USA a myslel si, že díky tomu bude moct z republiky utéct. Anežku to zdrtí a jde na policii svého manžela udat. Během zatýkání však přijde Honza o život.
Alžbětina sestra Božena se v Německu vdá za Alžbětinu životní lásku Hanse…
Aleně Mornštajnové se podařilo napsat strhující a mnohovrstvený román, v němž sleduje nejen životy tří hlavních hrdinek, ale i řadu dalších postav, a zdá se, že její kniha bude podobným zjevením, jako byla kdysi Paměť mojí babičce Petry Hůlové.
Miroslav Balaštík: Literatura v čase lovců
Zajímavá publikace s ještě zajímavějším názvem Literatura v čase lovců představuje výbor z rozhovorů se spisovateli v letech 1995 – 2015, které pro časopis Host shromáždil literární kritik a šéfredaktor stejnojmenného nakladatelství Miroslav Balaštík. Publikace přináší celkem 26 rozhovorů. Upřímně, tato záležitost potěší především literární fajnšmekry, kteří se orientují v české literatuře jako Sherlock v ulicích Londýna.
Na druhou stranu, i pro nezasvěceného může být kniha přínosná, jelikož se v ní setká s názory a vyprávěním lidí, kteří mají světu doopravdy co sdělit. Čtenář se tak dozví, že básník J. H. Krchovský vděčí za svou výstřednost své šílené babičce. Spisovatel Jan Balabán na sebe prozradil, že dovedl užívat sprostá slova inteligentněji než mnozí jeho ostravští souputníci a autor Rybí krve Jiří Hájíček čtenářům vysvětlil, co je to literární buňka nebo proč ho bolí kolena. Rozhovory jsou vedeny mistrně, Balaštík přesně ví, jaké téma se kterým spisovatelem či spisovatelkou otevřít.
Já jsem z knihy nadšená, protože spisovatel je v mých očích víc než rocková hvězda a jak píše Houellebecq v Podvolení, když nějakou knihu milujeme, chceme poznat především jejího autora. Díky práci Mirka Balaštíka tak autory a autorky poznáváme a zjišťujeme, že jsou to také jen lidi, navíc ale neobyčejně zajímaví.
Pavel Brycz – Svatý démon
Pavel Brycz patří k tomu nejlepšímu, co tuzemská próza nabízí. Jen se o tom moc nemluví. Jeho román z roku 2003 Patriarchátu dávno zašlá sláva získal Státní cenu za literaturu. A to se počítá! Kniha Svatý démon vydaná roku 2009 sleduje trnitou životní pouť Žida Adama Jakobiho. Děj je zasazen do doby povstání Bohdana Chmelnického na Ukrajině v 17. století, které vešlo do dějin jako jeden z největších židovských pogromů. Po Chmelnického běsnění musejí Židé začít od píky a jejich otřesená psychika velice snadno uvítá přísliby falešného mesiáše, ve kterého se Adam Jakobi promění.
Brycz se zřejmě nechal inspirovat skutečným příběhem lžimesiáše Šabtaje Cvi, který svedl židovské věřící na scestí a sám nakonec konvertoval k islámu. Byť se látka knihy může někomu jevit poněkud zastaralá, věřte, že vykreslení Jakobiho osoby je v mnohém podobné hlavním hrdinů z románů Chucka Palahniuka. Téma sebedestrukce za účelem osvobození se od starého já je, zdá se, nadčasová záležitost. Kniha je napínavá, neuvěřitelně čtivá a autor se neštítí ničeho. Doporučujeme všem milovníkům židovské tématiky, ale i těm, kteří ocení strhující příběh. Pavel Brycz je vynikající vypravěč a Svatý démon baví od první do poslední stránky.
Samantha Shannonová – Kostičas
Svět je zaplaven novou nemocí. Tak to aspoň už pár století tvrdí krutovláda Scionu v Londýně. Po celé zemi jsou pronásledováni tak zvaní Nepřirození. Lidé s nadpřirozenými schopnostmi, které obklopuje barevná aura, mohou vidět duchy a využívat je pro své cíle. Ti z nich, kteří neskončí v Toweru, jsou nuceni se skrývat v londýnském podsvětí a pracovat pro jednoho z Vidopánů.
To je případ hlavní hrdinky, která dokáže navštěvovat předivo mysli ostatních a tím odhalit jejich tajemství, přivést je k šílenství a zabít. Její život se změní poté, co ji Scion unese a ona se objeví v Oxfordu, zakázaném městě, které ovládají tajemné bytosti. A zjistí, že vše je úplně jinak, než si dosud myslela.
Kniha Samanthy Shannonové je plná originálních nápadů a myšlenek. Škoda, že je všechny našroubovala na ohraný model výjimečné hlavní hrdinky, která odolává nebezpečenstvím a osudově přitahuje záhadného krasavce – svého nepřítele. Příběh má spád, ale jeho dějové zvraty jsou často předvídatelné. Je poznat, že autorka je ještě mladá a jedná se o její prvotinu. Není ještě úplně “vypsaná” a často sklouzává k povídkovému stylu.
I přes to jsem měla problém knihu odložit, dokud jsem se nedobrala konce. Vyprávění je protkáno natolik osobitou fantazií, že vám i přes své nedokonalosti nedá spát.
Kostičas a nadcházející díly chcete mít doma. A to ještě z dalšího důvodu. Už dlouho jsem se nesetkala s tak pěkným provedením knihy. Může to znít triviálně, ale vše od zdobné vazby, zlaté předsádky až po grafické motivy je dotaženo do posledního detailu. Stejně tak překlad Lenky Kapsové posouvá nudnější části knihy do zábavnější roviny. Zvlášť proto, že autorčiny novotvary překlápí do hovorové češtiny a utíká se i ke slangu.
Opravdu se těším, až mi na stole přistane druhý díl. Pokud se autorka více ponoří do své tvorby, má možnost vypracovat svoji ságu do mnohem kvalitnější podoby. Fantazie a nápady jí rozhodně nechybí a možná se dočkáme i méně klišé.
Na článku spolupracovaly: Šárka Hromádková (Dům č. 6 a Slepá mapa), Petra Rašková (Literatura v čase lovců a Svatý démon), Lucie Marcincová (Kostičas). Foto knihy Kostičas: Jitka Janů.
