Jsou to již dva roky, co PET láhev Fruttimo Aquila vzbudila rozruch na poli produktového designu, když si jejího netradičního vzhledu všiml web o obalovém designu Packaging of the World, a následně si odnesla ocenění za nejlepší design v soutěži World Beverage Innovation Awards.
Její autor Marek Míkovec, který měl v té době za sebou již několik nápaditých realizací, svým neotřelým designem pohrávajícím si s lomem světla a symbolizujícím čerstvě nakrájené ovoce, vdechnul život ideální představě. Vytvořil úspěšný prodejní artikl, který budí emoce a může nosit přídomek funkční design.
Optikou funkčního designu se lze dívat i na soutěž, kterou letos v dubnu vyhlásila organizace CZECHDESIGN. Jejím zadáním bylo navrhnout etiketu, která by co nejvíce naplňovala podstatu produktu, tedy mix pramenité vody Aquila a ovocného džusu Granini.
Do soutěže se přihlásilo 160 českých grafiků a ilustrátorů, z jejichž prací bylo do druhého kola vybráno deset návrhů. Odbornou porotou byli vybráni a 7. září slavnostně vyhlášeni v galerii CZECHDESIGN tři vítězní autoři. Prvním místem byl oceněn návrh Aquarella od grafické designérky Yana Gurskaya.
Druhé místo obsadila mladá ilustrátorka a absolventka ateliéru ilustrace a grafiky na pražské UMPRUM Maria Makeeva s návrhem Jabloň v dešti a pomyslný bronz si odnesla studentka Západočeské univerzity v Plzni Ilona Horníčková s návrhem Nakrájet! Veřejnost nejvíce oslovil návrh Oranžové sféry od autorky Yeve Drovossekové.
Yana Gurskaya svým návrhem Aquarella otevřela prostor minimalismu a jednoduchosti a při realizaci vytěžila co nejvíce z bílé plochy jako symbolu čistoty a luxusu v kontrastu s vodovou barvou evokující mix vody a džusu. Právě při pohledu na její práci člověk teprve docení přísloví, že v jednoduchosti je krása.
I ostatní návrhy nesou rozhodně punc originality. Etiketa s názvem Nakrájet! může díky písmu, které je nositelem funkčního významu, působit na první pohled příliš tvrdě, přesto při bližším zkoumání má člověk pocit až dětské hravosti.
Připomíná totiž nakrájené ovoce tancující mezi kapkami vody a vyzdvihuje tím soulad s geometrií láhve. Jabloň v dešti od Marie Makeevy se vyznačuje precizní ilustrací s velkým důrazem na detail.
Na první pohled ji tvoří dvě od sebe oddělené sféry – ilustrace a informace. Přesto všímavému pozorovateli neuniknou propojující prvky, které narušují bariéru vykreslenou tenkým barevným pruhem a návrhu dodávají lehkost a svěžest.
Závěrem lze říci, že v přístupu Karlovarských minerálních vod – ať k samotnému pojetí PET lahve, či k rozhodnutí převést vítězné etikety ze sféry návrhu do praxe – můžeme vidět, že láhev už není jen láhví, ale je z ní funkční produkt s myšlenkou.
