Kdyby filmoví fanoušci dostali pětikorunu pokaždé, když do českých kin v červnu zavítal děsuplný filmový debut režírovaný mladým youtuberem, měli by dohromady deset korun. Což není moc, ale je zvláštní, že se to stalo dvakrát. Řeč je o Backrooms, snímku Kanea Parsonse, a Posedlosti (Obsession) z dílny Curryho Barkera. Už po pár dnech po premiéře ale bylo jasné, že Backrooms nesahají Posedlosti ani po kotníky. Ta je totiž oprávněně dosud nejlépe hodnoceným hororem letoška. Na příběhu nešťastně zamilovaného Beara, jenž si pomocí kouzelného proutku vynutí lásku své kamarádky Nikki, ukazuje, jak snadno se splněný sen může zvrhnout v noční můru. Barkerova prvotina navíc představuje dosud neznámé herecké talenty a přináší neotřelou kombinaci čiré hrůzy a bezmezné lásky. 

V první scéně divák poznává mladíka Beara, protagonistu filmu, který je tragicky zamilovaný do své dlouholeté kamarádky Nikki. Už z prvních minut filmu je jasné, že Bear je archetypální neurotik a samotář. Své city není schopný Nikki vyjevit, a v její přítomnosti většinou jen úzkostně koktá. Navíc i samotný Bear někde hluboko v jádru chápe, že u Nikki spíš nemá šanci, protože ho vnímá jen jako kamaráda.

Posedlost

Pozor na to, co si přeješ

Místo toho, aby sebral odvahu, kamarádku oslovil a čelil možnému odmítnutí, vsadí na netradiční trik. V náhodném ezoterickém obchůdku si pořídí vrbový proutek, který mu má údajně splnit jedno přání – aby ho Nikki nade vše milovala. K Bearovu překvapení vrbový proutek zafunguje, a jeho vytoužená u něj vzápětí stráví první noc. Jak už to ale s magicky vyplněnými přáními bývá, je v tom háček.

Kdysi krásná, uvolněná a charismatická Nikki se před očima Beara a jeho kamarádů promění v jakousi loutku bez vlastní osobnosti, ovládanou jen silnými milostnými city. S Bearem chce trávit každou vteřinu, pozorovat ho při spánku, vařit mu, navštěvovat ho v práci. I když se to Bearovi zprvu zdá jako splněný sen, a nechce si připustit, že by mohlo být cokoliv špatně, zamilovaností posedlá Nikki ho zvládne přesvědčit o opaku. Nemůže totiž připustit, aby jejich vztahu stálo cokoliv v cestě, i kdyby měla téct krev a padat hlavy. Růžové brýle ho také donutí sundat skutečná Nikki, která k němu skrze jeho vysněnou přítelkyni párkrát neznámo odkud promluví. Nechápe, co se děje, a Beara prosí, aby falešnou zamilovanou Nikki zabil.

Méně je někdy více

S touto v zásadě skromnou a tradiční premisou si přitom Posedlost bohatě vystačí. Film pracuje jen s hrstkou herců, v čele s Michaelem Johnstonem v roli Beara a Inde Navarrette, ztvárňující Nikki. Byť jde pro oba o první větší herecký počin v jejich kariéře, není to na nich ani v nejmenším znát. Johnstonovi by divák nejradši nafackoval, aby se konečně jeho postava probrala a začala jednat, zatímco Navarrette jakožto démonickou Nikki by zase poslal do hlubin pekla, odkud pravděpodobně vylezla. Společnými silami tak v Posedlosti vzbuzují jedinečně silnou hrůzu i soucit.

Posedlost

Tím, že v jednoduchosti je krása, se snímek řídí i po stránce efektů a estetiky. Sevřeného žaludku a ztuhlé krve v žilách dokáže docílit prakticky jen šikovnou prací se světlem, stíny a odlesky v Nikkiině tváři, výrazy herců a uvěřitelně pochmurným prostředím, ve kterém se děj odehrává. To, že tohle k hororovému zážitku vrchovatě stačí, dokazují naopak energické a pozitivní oldschoolové skladby, tvořící většinu soundtracku. Režisér Barker navíc strašidelný vývoj Bearova splněného přání protkává ironickým humorem, který podtrhuje to, že si z tragika Beara dělají jakési vyšší síly zvrácenou legraci.

I když by se nakonec při prvním zhlédnutí Posedlosti mohlo zdát, že Bear je v příběhu Nikkiinou obětí, film dává nenápadně najevo, že i opak může být pravdou. Vždyť to ostatně byl prvně Bear, kdo byl posedlý Nikki, a dlouholetou kamarádku se pro absenci vlastní akceschopnosti rozhodl nahradit falešnou iluzí lásky, po které tolik toužil. Posedlost tak zdařile ukazuje, že láska může dovést člověka až za hrob, a to z pohledu nejistého Beara i ovládané Nikki. Nezbývá už jen dodat, že každý, kdo chce mít poctivě odškrtaný seznam letošních hitů kinematografie, by měl dát posedlosti šanci. I za cenu pár probdělých nocí.

FILM: POSEDLOST / OBSESSION (2025)

Režie: Curry Barker
Scénář: Curry Barker
Kamera: Taylor Clemons
Hudba: Rock Burwell
Hrají: Michael Johnston, Inde Navarrette, Cooper Tomlinson, Megan Lawless, Andy Richter, Haley Fitzgerald, Darin Toonder, Anthony Pavone, Anthony Casabianca
Produkce: James Harris, Christian Mercuri, Haley Nicole Johnson
Střih: Curry Barker
Zvuk: Ben Zarai
Scénografie: Vivian Gray
Kostýmy: Blair James
–> CINEMART

PŘEHLED RECENZE
Příběh
9
Vizuální zpracování
9
Herecké výkony
9
Soundtrack
8
posedlost-obsession-recenzePosedlost (Obsession) je hororový debut režiséra-youtubera Curryho Barkera, který letos zatím právem sbírá nejlepší hodnocení v žánru. Příběh nešťastně zamilovaného Beara, jenž si pomocí kouzelného proutku „vynutí" lásku své kamarádky Nikki, se postupně mění v gradující noční můru o tom, jak nebezpečné může být splněné přání. Snímek vyniká jednoduchými, ale přesto účinně děsivými triky, hereckými výkony Michaela Johnstona a Inde Navarrette v hlavních rolích, i nečekaně energickým soundtrackem. Na režisérovu prvotinu se tak jedná o solidní výkon a pravděpodobně jeden z největších filmových překvapení letoška.