Současná švédsko-německá dramaturgyně, překladatelka i dramatička Maja Zade je u nás pro širší diváckou veřejnost prakticky neznámá. Changes je teprve jejím druhým dílem uvedeným na našich jevištích. Soudě podle tohoto titulu je to škoda, protože jde o hru s výraznou dynamikou a bohatou invencí.
Zdánlivě obyčejné ráno, které se rychle mění
V první scéně sledujeme manžele středního věku Ninu a Marka při celkem banální ranní konverzaci. On starostlivě chystá snídani v kuchyňském koutě, ona soustředěně něco vyřizuje na notebooku. Zdá se, že se budeme pohybovat v „bezpečném prostoru“ očekávatelných situací. Hned v další scéně ale herci začnou měnit identitu. Děj je totiž bohatý na nejrůznější vedlejší postavy, i když do centra naší pozornosti se vždy vrátí původní dvojice.
Marek je učitel na základce a Nina si pilně buduje kariéru političky. S nimi procházíme různá prostředí a setkáváme se s dalšími postavami. Hra oplývá řadou charakterů, které třeba ani nějak výrazně do děje nezasáhnou. Skrze ně se ale příběh stává nesmírně živým a poutavým. Po celou dobu zvládne přitahovat divákův zájem a překvapovat ho.
Dva herci, desítky postav
Úžasné je také to, že zhruba dvacítku postav hbitě se střídajících na jevišti odehrají pouze jeden herec a jedna herečka. Tomáš David a Petra Lorenc se během děje proměňují v nejrůznější osoby bez ohledu na věk či pohlaví. A všechny zvládají perfektně. Ať jde o dítě školou povinné, tatínka na odpočinku, učitelku, kadeřnici, arogantního rodiče, vyléčenou alkoholičku či puberťáka. Nebo slona v zoo. Děj totiž rychle opustí snad až příliš dokonale vyhlížející domácnost ústřední dvojice a scéna se stává podle potřeby bez nějakých skutečných přestaveb například kanceláří, sborovnou nebo azylovým domem. Ačkoliv se na počátku zdá, že scéna Jána Tereby je tak pečlivě vystavěná, že měnit prostředí půjde jen stěží, opak je pravdou. Tak jako jsme příjemně překvapováni hereckými proměnami, tak se ději přizpůsobuje i scéna, na níž si oba aktéři dokážou vždy najít prostor vhodný pro danou situaci.
Chaos světa a intimní vztah v centru pozornosti
Tolik motivů a příběhů, byť třeba jen naznačených, i charakteristik rozmanitých osob, které Maja Zade dokázala dostat do dvouhodinového představení, by klidně vystačilo na jednu řadu televizního seriálu. V takto zhuštěné podobě se ovšem dosáhne prožitku situace, který asi všichni dobře známe. Dojmu, že se na nás události a problémy hrnou jedna přes druhou a my jsme ponejvíc v jejich vleku. Příběh ale nezabloudí mezi spoustou historek a odboček. Po celou dobu se nám víc a víc otevírá především vztah Niny a Marka. O něm se dozvídáme z jemných náznaků i z jejich vyprávění, která se dějem prolínají.
Tomáš David a Petra Lorenc hrají po celou dobu s obrovským nasazením. Dokážou se během okamžiku měnit z jedné postavy v jinou, přivádět na jeviště nové charaktery a vracet se zpět ke starým. Jejich výborný výkon nepřekvapí. Oba patří k výrazným členům souboru. Tomáše Davida jsme v různých předních rolích viděli už víckrát a jako vždy podal skvělý výkon. U Petry Lorenc jsme možná tak bohatou škálu hereckého umění, kterou v tomto případě předvedla, ještě nezaznamenali.
Scéna a kostýmy jako klíč k dynamice
V inscenaci, kde tak podstatnou úlohu hraje střídání postav, jsou důležité kostýmy dovolující hladké proměny. Linda Holubová prací s promyšlenými prvky oblečení umožnila dosáhnout vysokého tempa i dynamiky hry.
DIVADLO: CHANGES
Autor: Maja Zade
Režie: Aminata Keita
Dramaturgie: Jaroslav Jurečka
Scéna: Ján Tereba
Kostýmy: Linda Holubová
Hudba: Martin Hůla
Hrají: Petra Lorenc, Tomáš David
Premiéra: 23. 1. 2026
–> Národní divadlo Brno, Reduta
