Asylum: kdo je tady blázen?

108

Madeleine Roux je mladá americká spisovatelka, jejíž díla se zabývají tajemnem a obsahují hororové prvky. Zda i její další knihy je možné označit přímo za horory, nevím, Asylum však úplně hororové není. Nejznepokojivější na celé knize jsou dobové fotografie z ústavů pro choromyslné. Těm jistou dávku hrůznosti upřít nelze, zvlášť zajímá-li se člověk o historii psychiatrie a zná léčebné metody minulých století.

Středoškolák Daniel Crawford přijíždí do kampusu letní školy a zjišťuje, že koleje, v nichž je ubytován, bývaly ústavem pro choromyslné. Není na co čekat, autorka do toho jde po hlavě a hned během prvních stránek Daniel objeví prazvláštní fotografii. Jeho spolubydlící ho upozorní na uzavřené, nezrekonstruované staré křídlo budovy. Daniel se ještě stihne seznámit s Abby a Jordanem a hned první noc jdou všichni tři staré křídlo prozkoumat. V tuhle chvíli jste na straně čtyřicet, žádné zdržování, ať to lítá. Proto trojice ani nemusí na tajemné dveře narazit omylem, či je sáhodlouze hledat, zkrátka jsou tam – dveře s obrovským nápisem Nevstupovat! jsou jednoznačným vchodem do průseru.

Nu a od té chvíle děj jen nesměle přešlapuje na místě. Já četla, hltala stránky a snažila se dobrat nějakých informací, které nepřicházely. Noční můry a podivné zprávy se začaly mísit s reálnými vraždami. Minulost probleskovala do přítomnosti a vše se zamotávalo, aniž by dávalo nějaký smysl. Nakonec hrdinové zjistí, že vše je dáno jen geniem loci a posedlost duchy mizí, když ústav necháte za zády. Kniha končí stejně rázně, jako začala a dvě stě stran mezi tím ve vás zanechá rozpaky a plno nezodpovězených otázek.

Samozřejmě nemůže čtenář očekávat, že mu bude vše do detailu prozrazeno, nicméně rozklíčování zásadních tajemství by proběhnout mohlo. Například bych ráda věděla, co za šílené experimenty na svých svěřencích ředitel ústavu prováděl? Nebyl náhodou větší blázen než jeho pacienti? Byla nesmrtelnost a inkarnace jeho ducha a ducha jeho nejvýznamnějšího pacienta kýženým výsledkem pokusů, nebo tragickým omylem? A co o tom všem věděli místní obyvatelé? Místní šťoural, Sal Weathers, prý měl o situaci jasno, ale byl zabit dřív, než se zjistilo, co se ve skutečnosti děje. Čtenář se musí spokojit jen s informací, že Sal „to“ věděl, a tak musel zemřít. Ach jo.

I přes výhrady však musím uznat, že takhle rychle jsem knihu už dlouho nepřečetla. Stačilo mi přibližně pět hodin k přečtení tří set stran, což ve mně zanechalo jistý dojem, který přebíjí i závěrečné zklamání z nerozuzlených událostí. Protože napsat knihu tak, abyste ji „zhltli“ během odpoledne a neměli nutkání četbu přerušit, vyžaduje určitou dávku umu.

 

Kniha: Asylum

Autorka: Madeleine Rouxová
Překladatel: Jan Kozák
Formát: 140×210
Vazba: pevná s přebalem
Počet stran: 304
Vydáno: 16. 7. 2014
Cena: 294 Kč
Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Jota.


PLUSY

Čtivá kniha, od které se nedokážete odtrhnout, dokud ji celou nepřečtete.

MÍNUSY

Příběh vrší tajemství za tajemstvím a vy čekáte na rozuzlení. To spíš přijde Godot, vážení.