Kniha Destiláty od Slovartu vám představí i ty méně známé značky

Studia alkoholických nápojů není nikdy dost. Neustále vznikají nové a nové značky. Experimentuje se se zavedenými postupy. A destiláty vznikají i mimo svou původní oblast. Dnes si můžete dát gin ze Španělska, whisky z Japonska či rum ze Skotska a nebude vám to připadat zvláštní, byť několik let zpět to rarita opravdu byla. A s novými značkami vznikají i nové příručky, které se konzumenta snaží v tomto světě trochu zorientovat.

Joel Harrison a Neil Ridley jsou novináři a spisovatelé, kteří se nechali okouzlit prémiovými destiláty. Kromě toho oba působí také jako konzultanti pro společnosti uvádějící nové alkoholové značky na trh. Společně se v roce 2009 rozhodli založit agenturu Caskstrenght Creative, která výrobcům poskytuje komplexní služby od vývoje nového produktu přes design po copywriting a komunikaci značky. Tito dva již tedy mají něco nacestováno, přehutnáno a napito. Své vědomosti proto roku 2014 sepsali do knihy s jednoduchým názvem Destiláty, jež se v překladu letos dostala i k nám.

Kniha o 220 stranách je rozdělena do kapitol dle jednotlivých destilátů. Gin, vodka, rum, tequila, absint, whisky, brandy a další lihoviny jsou zde zastoupeny stejně tak jako koktejlové bitters, bez nichž se v žádném baru dnes neobejdou. Každá z kapitol má svou pevnou strukturu. Na začátku se dozvíte základní informace o zemi původu, barvě, přísadách a nejznámějších značkách. Následně nesmí chybět stručná historie a popis procesu výroby. Poté přijde na řadu představení ikonického koktejlu z dané báze a receptura. Krátký rozhovor s výrobcem a seznam deseti značek báze, které byste neměli přehlédnout, pak kapitolu uzavírají.

Kniha určitě není žádným vyčerpávajícím průvodcem světem destilátů a ostatně se o to ani nesnaží: „Nedržíte v ruce žádný almanach armaňaků ani tlustopis tequil, jen pouhou pomůcku při objevování nejúžasnějších lihovin na současném trhu.“ Vzhledem k tomu, že jsou oba novináři, dává smysl, že je kniha psaná v krátkých článcích a sloupcích, které dohromady utvoří každou kapitolu. Krátce se zastavíme u historie, zlehka se dotkneme výroby a spěcháme dál, jak je zvykem u novinových článků s omezeným počtem znaků.

Lehce vás navnadí, ale pokud budete chtít hlubší a detailnější informace, budete už muset sáhnout po jiné publikaci. Největší hodnotou knihy tak pro mě je deset vybraných značek v každé z kapitol, jež stojí za ochutnání. Jelikož je svět destilátů opravdu pestrý, určitě se stane, že o některých z nich jste v životě ještě neslyšeli. Ačkoli samozřejmě narazíte i na známé značky, zvlášť pokud se o danou kategorii opravdu zajímáte.

Jediné, co považuji za problematické, je stáří knihy. Svět alkoholických nápojů se velmi rychle mění, nové mikropalírny vyrůstají doslova přes noc a pozornost se přesouvá opět k novým oblastem. Stejně tak již neplatí některé informace. Například gin Monkey 47 již nelze označovat jako produkt mikropalírny, neboť značku loni koupil koncern Pernod Ricard.

Podobná událost se stala i letos, kdy mezcal Del Maguey nově spadá pod Diageo. Nejsou zachyceny nové trendy, nedozvíme se tak, že skandinávské giny válcují všechny ostatní a dostávají se do hledáčku různých ocenění. Je to škoda, avšak osud většiny překladových populárně-naučných knih.