Recenze komiksu: Na Lucifera vrčí Vlk pod stromem

Nedávno jste si v magazínu Kulturio mohli přečíst moji recenzi komiksové série Lucifer, ve které jsem sliboval vydaní osmého dílu „Vlk pod stromem“ u příležitosti Crweconu 2015. A povedlo se! Nakladatelství Crew osmý díl vydalo a já díky tomu nejsem za pohádkáře. V listopadu by Crew měla vydat předposlední díl Crux, který bych chtěl po přečtení osmého dílu nejraději hned. Proč?

Copak pro nás Mike Carey připravil? Dva kratší příběhy a jeden pořádný nákul s nepěkně otevřeným koncem. A to nemám rád, pane Carey! To se nedělá! Jsem snad stará panna, která je zvyklá čekat na toho pravého až do vypolstrované rakve? Odpovím si sám – NEJSEM! Ale co mi zbývá, kupovat US booky není třeba.
První příběh „Lilith“, kreslený famózním panem Russelem, nás zavede na počátek stvoření. A rovnou k první ženě Adamově, která, jak už víme, měla trošku odlišné představy o monogamickém soužití, než si Adam představoval. Inu, touha je touha, rozjela to pěkně, holka jedna šikovná. Volnomyšlenkářský životní styl Lilith se nelíbí nebi reprezentovaném andělem Gabrielem, který nemoudře k Lilith pošle dva anděly plné touhy – našeho milého anděla Samaela (ano, to je Lucifer) a anděla Ibriela, budoucího stavitele stříbrného města, aby Lilith domluvili.

Druhý příběh – „Neutrální půda“ – je báječná hororová jednohubka o nedostudovaném právníkovi, který se nedobrovolně spřátelí s pekelným démonem. Démon na svých bedrech nese nelehký úkol – zorganizovat meet a catering pekelným hordám, které chystají revoltu proti nebeské vládě v pekle a své naděje vkládají do Lucifera. Ach, ti naivkové… Jako vhodné a originální místo na setkání pekelníků vybere démon právě mysl nebohého právníka. Konference je pekelná nuda a náš démon se rozhodne svůj čas smysluplně vyplnit. A copak ho to, ňuňána, napadne? Oblékne si tělo nedostudovaného majitele mysli jako maňáska a v jeho kůži se mu postará o večer a noc, za který by měl kluk jeden ušatá děkovat Bohu. Problém je, že joudovi útlocitnému se démonovo konaní nelíbí.

A konečně třetí a nejmacatejší (více než půlka booku) příběh, „Vlk pod Stromem“, který posouvá hlavní dějovou linku Lucifera s už zmíněným nepříjemným cliffhangerem. Opět Cary báječně klohní ve svém scénáristickém kotlíku lahodný pokrm složený ze špetky hororu, thrilleru, hromský díl mytologie a Sandmanova universa. Lucifer má vážný problém. Na svět stvořený jeho otcem by milerád hodil bobek a své bratry nechal uvařit ve vlastních tělních tekutinách, ale má tak trošku smůlu. Na scénu vstupuje severská mytologie v čele s děsivým vlkem Fenrirem, žroutem slunce a měsíce. A když se rozjede Ragnarök, tak to znamená konec i pro vesmír, který stvořil Lucifer. Chtě nechtě se musí chlapec pokusit vzepřít Osudu (jak víme už z antického dramatu, tak to fakt nejde) a spojit se se svými bratry ze stříbrného města, aby mohl čelit vlčí hrozbě. A nejde to tak, jak by chtěl, protože Fenrir není jen hladové, nabušené zvířátko. Je to více chytrý a moudrý soupeř. A ví, co chce.

Osmý díl komiksové série opět dokazuje, že Lucifer patří k jedné z nejlepších sérií, které v České republice vychází. Laťka je z minulých dílů nastavená hodně vysoko a Carey v každém dalším booku ukazuje, že na to má. Mistr pera se holt pozná. Bavím se převelice, těším se na další díl a jsem zvědavý, jestli se Luciferovi podaří překročit vlastní stín, nebo se nakonec ukáže, že před boží vůlí není úniku. Dovolil bych si tipnout, že správná bude druhá možnost, ale třeba Lucifer překvapí, je to přeci jen kabrňák. Držím mu palce.