Přiznávám, že dokud jsem nenavštívila Silicon Valley, představovala jsem si tohle legendární místo jako nějaké nevlídné údolí plné továren chrlících jeden notebook za druhým. Ve skutečnosti tam není snad ani jedna továrna! Naopak, Silicon Valley je obklopeno nádhernou přírodou a dokonce je zde pár míst, která rozhodně stojí za návštěvu. Jestli se náhodou právě do tohoto koutu Kalifornie zatouláte, mám pro vás pár tipů.
I když jsem humanitně zaměřená a matematika mi nikdy nic moc neříkala, svět počítačů a techniky mě baví. Když jsme se s přítelem rozhodli navštívit Silicon Valley, bylo mi hned jasné, že musíme zajít do Intel Museum. To je povinná zastávka každého geeka. Kdo by si nepřál prohlédnout si díky podrobným nákresům celou historii procesorů nebo si přečíst Mooreův zákon na místě, kde jej Gordon Moore zformuloval?
Intel Museum nabízí dost zábavy i méně vážným zájemcům o informační technologie. Mě například nadchnul obrovský křemíkový ingot. Nikdy jsem si totiž ten křemík, který dal jméno Silicon Valley, neuměla představit – a teď jsem si na něj mohla i sáhnout. Stejně nadšená jsem byla i ze skafandru, který se nosí tam, kde se procesory vyrábějí. Dodnes lituji toho, že jsem v tu chvíli byla málo bláznivá a do toho srandovního obleku se nenavlíkla. A hlavně, díky interaktivní tabuli jsem s pomocí názorných ukázek konečně pochopila, co je to vodivost materiálů, a že dřevo není vůbec vodivé, zato křemík je v téhle disciplíně králem. Super na Intel Museu je taky to, že je úplně zadarmo, což se v USA hned tak nevidí. A aby vám doma všichni uvěřili, že jste byli vážně na místě, kde se píšou dějiny naší virtuální současnosti, nezapomeňte se vyfotit u obřího loga Intelu.
Strašidelné sídlo Winchester Mystery House
Jednoho dne v průběhu našeho pobytu v Silicon Valley jsme se rozhodli nezamířit směrem k San Franciscu, ale vydat se na druhou stranu údolí. Naším cílem bylo město San José, kde se nachází Winchester Mystery House. Tenhle podivný dům tam „vyrostl“ v 19. století a je dobrou ukázkou toho, jak místo vypadalo dávno před tím, než se mu začalo říkat Silicon Valley – než se tahle část Kalifornie stala mekkou počítačového věku.
Tento neforemný dům si nechala postavit Sarah Winchester jako útočiště před duchy, kteří ji údajně pronásledovali. Bála se totiž duší nebožáků, zastřelených puškami winchesterovkami, které vyráběla její rodina. V roce 1884 se proto rozhodla vybudovat dům, který má 160 místností a je plný pastí na duchy. V budově, kterou stavěli téměř 40 let, narazíte třeba na schody končící ve stěně a dveře vedoucí do nikam.
Ve Winchester Mystery house je možné si vybrat dva různé okruhy prohlídky: první okruh trvá hodinu a navštívíte během něj interiér domu (36 dolarů) a druhý vás zavede i do zahrad obklopujících sídlo, trvá o hodinu déle (46 dolarů). My jsme si samozřejmě vybrali tu levnější trasu a bujně vyhlížející zahrady jsme si prohlédli sami, zatímco jsme čekali na začátek prohlídky. V průběhu celé hodiny, co jsme procházeli starý dům, který ve všech temných koutech záhadně vrzal a skřípal, mi ani tak moc hrůzu nenahánělo vědomí toho, že by se zde mohl skrývat nějaký duch z předminulého století… děsil mě spíš náš podivínský průvodce. Ten pán vypadal, že musí být potomkem šílené Sarah Winchesterové. Rozevlátě běhal před námi, vždy byl o dvě místnosti napřed a záhrobním smíchem se smál vlastním nepochopitelným vtipům. Netuším, zda bylo záměrem mít v údajně strašidelném domě průvodce, který působil, jako by právě vystou-il z hollywoodského hororu, ale přiznávám, že já jsem teda byla vyděšená dost.
Vinice kolem Silicon Valley a Picchetti Winery
Jeden den jsme věnovali návštěvám vinařství. I když je z celé Kalifornie, pokud jde o vína, nejznámější Napa Valley, skvělá vína se vyrábějí i v samotném Křemíkovém údolí.
Mám pocit, že v Kalifornii je mnohem víc zvykem (než u nás v Evropě) navštěvovat vinařství a ochutnávat vína jenom tak, aniž byste si chtěli zakoupit nějaké víno domů. Za tímto účelem má každé vinařství svůj vlastní tasting room. Dalo by se říct, že je to taková vinárna samotného vinařství, kde vám za příjemnou cenu čtyř až deseti dolarů nabídnou ochutnávku několika vín a pokud máte zájem, sommeliér každý vzorek vína rád doprovodí vyprávěním o původu konkrétní odrůdy. Pokud ale upřednostňujete vlastní klid, je tu vždy ochutnávkový list, kde jsou všechna vína, která právě zkoušíte, detailně popsána. Tasting room neslouží jako restaurace – k zakousnutí nabízí pouze slané krekry nebo nakrájený tvrdý sýr. Je proto fajn si na takový vinný den zabalit nějaké jídlo, aby se alkohol lépe vstřebával a vy jste nemuseli ztrácet čas hledáním restaurace. Vinařství totiž často leží i dál od civilizace a široko daleko není nic jiného než vinice nebo les.
Ochutnávka vína vždy trvá tak dlouho, jak se vám samotným chce pít, a tak je možné během dne navštívit několik různých vinařství. Mně ze všech, která jsme v Kalifornii potkali, nejvíc za srdce chytilo Picchetti Winery. Získalo si mě jak samotnými víny (láhev cca za 40 dolarů a ochutnávka šesti vín za 10 dolarů), tak malebným tasting roomem vysoko v pohoří Santa Cruz. Ruch přelidněného Silicon Valley sem doléhá z dálky a kolem vás se na louce prohání barevní pávi a klasické varovné americké cedule upozorňují na možnost nebezpečného setkání s pumou. Prostě idylka jak má být…
